1 Janův 3
1 Pohleďte, jakou lásku dal nám Otec, totiž abychom synové Boží slouli. Protoť svět nezná nás, že jeho nezná.
Aicae loe Sithaw caa ah a oh o, tiah kawk thai hanah, Sithaw loe kawbaktih amlunghaih maw aicae nuiah tawnh, tito khen oh: long mah Anih panoek ai pongah, aicae doeh panoek ai.
2 Nejmilejší, nyní synové Boží jsme, ale ještěť se neokázalo, co budeme. Vímeť pak, že když se okáže, podobni jemu budeme; nebo viděti jej budeme tak, jakž jest.
Palung ih kaminawk, aicae loe vaihi Sithaw caa ah ni a oh o boeh, hmabang ah kawbaktih kami ah maw a om o tih, tito amtueng ai vop: toe anih amtueng naah aicae loe Anih baktiah a om o tih, tito a panoek o; Anih to angmah baktih toengah a hnu o tih.
3 A každý, kdož má takovou naději v něm, očišťuje se, jakož i on čistý jest.
Anih ah oephaih tawn kami loe, Anih ciimcai baktih toengah, angmah hoi angmah to ciimcai ah khosak.
4 Každý, kdož činí hřích, činíť proti zákonu; nebo hřích jest přestoupení zákona.
Mi kawbaktih doeh zaehaih sah kami loe kaalok doeh a aek: zae, tiah thuih ih lok loe kaalok aekhaih hae ni.
5 A víte, že on se okázal proto, aby hříchy naše sňal, a hříchu v něm není.
Toe anih loe aicae zaehaihnawk lak ving han ih ni amtueng, tito na panoek o; anih ah zaehaih om ai.
6 Každý tedy, kdož v něm zůstává, nehřeší; ale každý, kdož hřeší, neviděl ho, aniž ho poznal.
Mi kawbaktih doeh anih ah om kami loe zaehaih sah ai: zaehaih sah kami loe anih to hnu ai, panoek doeh panoek ai.
7 Synáčkové, nižádný vás nesvoď. Kdož činí spravedlnost, spravedlivý jest, jakož i on jest spravedlivý.
Palung ih nawktanawk, mi mah doeh na ling o hmah nasoe: anih loe toeng baktih toengah, katoeng kami mah loe katoeng hmuen to sak.
8 Kdož činí hřích, z ďábla jest; nebo ďábel hned od počátku hřeší. Na toť jest zjeven Syn Boží, aby kazil skutky ďáblovy.
Zaehaih sah kami loe taqawk ih kami ah ni oh; taqawk loe tangsuek natuem hoi boeh ni zaehaih to a sak. Sithaw Capa loe taqawk toksakhaihnawk to phraek han ih ni angzoh.
9 Každý, kdož se narodil z Boha, hříchu nečiní; nebo símě jeho v něm zůstává, aniž může hřešiti, nebo z Boha narozen jest.
Sithaw mah tapen ih kami loe zaehaih sah ai; anih ih atii loe Sithaw ah oh poe: Sithaw mah tapen ih kami ah oh pongah, anih loe zae thai ai.
10 Po tomtoť zjevní jsou synové Boží a synové ďáblovi. Každý, kdož nečiní spravedlnosti, neníť z Boha, a kdož nemiluje bratra svého.
Hae tiah Sithaw caa hoi taqawk caa to angmaat thaih: toenghaih sah ai kami, angmah ih amnawk palung ai kami loe Sithaw ih kami na ai ni.
11 Nebo toť jest to zvěstování, kteréž jste slýchali od počátku, abychom milovali jedni druhé.
Aicae maeto hoi maeto amlung han oh, tiah thuih ih lok loe, tangsuek nathuem hoi na thaih o hmaloe ih lok ah oh.
12 Ne jako Kain, kterýž z toho zlostníka byl a zamordoval bratra svého. A pro kterou příčinu zamordoval ho? Protože skutkové jeho byli zlí, bratra pak jeho byli spravedliví.
Kasae poekhaih katawn, amnawk kahum, Kain baktiah om o hmah. Tipongah anih mah angmah ih amnawk to hum? tiah thuih nahaeloe, anih mah sak ih hmuen loe toeng ai, amnawk mah sak ih hmuen to toeng pongah ni.
13 Nedivtež se, bratří moji, jestliže vás svět nenávidí.
Nawkamyanawk, long mah na hnuma o nahaeloe, dawnrai o hmah.
14 My víme, že jsme přeneseni z smrti do života, nebo milujeme bratří. Kdož nemiluje bratra, zůstáváť v smrti.
Nawkamyanawk to a palung o pongah aicae loe duekhaih thung hoiah a poeng o boeh moe, hinghaih thungah akun o boeh. Amnawk palung ai kami loe duekhaih thungah ni oh vop.
15 Každý, kdož nenávidí bratra svého, vražedlník jest, a víte, že žádný vražedlník nemá života věčného v sobě zůstávajícího. (aiōnios g166)
Nawkamya hnuma kami loe kami hum kami ah ni oh: kami hum kami loe dungzan hinghaih tawn ai, tito na panoek o. (aiōnios g166)
16 Po tomto jsme poznali lásku, že on duši svou za nás položil, i myť tedy máme za bratří duše své klásti.
Aicae han a hinghaih paek pongah, aicae mah Sithaw amlunghaih to a panoek o: aicae mah doeh nawkamyanawk hanah aimacae hinghaih paek toeng han oh.
17 Kdo by pak měl statek tohoto světa, a viděl by bratra svého, an nouzi trpí, a zavřel by srdce své před ním, kterak láska Boží zůstává v něm?
Mi kawbaktih doeh hae long nuiah kahoih hmuennawk to tawnh mangh, nawkamya vawthaih doeh a hnuk e, anih nuiah tahmenhaih tawn ai nahaeloe, kawbangmaw Sithaw amlunghaih anih thungah om tih?
18 Synáčkové moji, nemilujmež slovem, ani jazykem toliko, ale skutkem a pravdou.
Nawktanawk, lok hoiah maw, palai hoiah maw amlung o hmah si; loktang hoi toksakhaih hoiah amlung o si.
19 A po tomť poznáváme, že z pravdy jsme, a před obličejem jeho spokojíme srdce svá.
To tiah amlunghaih rang hoiah aicae loe loktang ih kami ah a oh o, tito amtueng, to pongah aicae loe Anih hmaa ah kamongah om tih.
20 Nebo obviňovalo-liť by nás srdce naše, ovšemť Bůh, kterýž jest větší nežli srdce naše a zná všecko.
Aimacae ih palung mah aicae zaehaih net cadoeh, Sithaw loe aicae ih palung pongah len kue, anih mah hmuennawk to panoek boih.
21 Nejmilejší, jestližeť by nás srdce naše neobviňovalo, smělou doufanlivost máme k Bohu.
Palung ih kaminawk, aimacae ih palung mah aicae zaehaih net ai nahaeloe, oephaih hoiah Sithaw khaeah a caeh o han oh.
22 A začež ho koli prosíme, béřeme od něho; nebo přikázání jeho ostříháme, a to, což jest libého před obličejem jeho, činíme.
Anih mah thuih ih loknawk to a pazui o moe, a koeh ih hmuennawk to a sak o pongah, anih khae hoiah a hnik o ih hmuennawk to a hnuk o boih.
23 A totoť jest to přikázání jeho, abychom věřili jménu Syna jeho Jezukrista a milovali jedni druhé, jakož nám dal přikázání.
Aicae han kaalok ang paek baktih toengah, aicae mah a Capa Jesu Kri ih ahmin to tang moe, maeto hoi maeto amlung han oh, hae loe anih mah paek ih kaalok ah oh.
24 Nebo kdož ostříhá přikázání jeho, v němť zůstává, a on také v něm. A po tomť poznáváme, že zůstává v nás, totiž po Duchu, kteréhož dal nám.
Anih mah paek ih kaalok tahngai kami loe Anih thungah oh, Anih doeh to kami thungah oh toeng. Anih mah aicae han paek ih Muithla rang hoiah ni Anih aicae thungah oh, tiah a panoek o.
