1 Janův 2
1 Synáčkové moji, totoť vám píši, abyste nehřešili. Pakliť by kdo zhřešil, přímluvci máme u Otce, Ježíše Krista spravedlivého.
Дечице моја! Ово вам пишем да не грешите; и ако ко сагреши, имамо заступника код Оца, Исуса Христа праведника,
2 A onť jest obět slitování za hříchy naše, a netoliko za naše, ale i za hříchy všeho světa.
И Он очишћа грехе наше, и не само наше него и свега света.
3 A po tomť známe, že jsme jej poznali, jestliže přikázání jeho ostříháme.
И по том разумемо да Га познасмо, ако заповести Његове држимо.
4 Dí-liť kdo: Znám jej, a přikázání jeho neostříhá, lhářť jest, a pravdy v něm není.
Који говори: Познајем Га, а заповести Његове не држи, лажа је, и у њему истине нема;
5 Ale kdožť ostříhá slova jeho, v pravděť láska Boží v tom jest dokonalá. Po tomť známe, že jsme v něm.
А који држи реч Његову, у њему је заиста љубав Божија савршена; по том познајемо да смо у Њему.
6 Kdo praví, že v něm zůstává, máť, jakž on chodil, i tento tak choditi.
Који говори да у Њему стоји, и тај треба тако да ходи као што је Он ходио.
7 Bratří, ne nějaké nové přikázání vám píši, ale přikázání staré, kteréž jste měli od počátku. A to přikázání staré jestiť slovo to, kteréž jste slyšeli od počátku.
Љубазни! Не пишем вам нове заповести, него заповест стару коју имасте испочетка. Заповест стара јесте реч коју чусте испочетка.
8 A zase přikázání nové píši vám, kteréžto jest pravé i v něm i v vás. Nebo tma pomíjí, a světlo to pravé již svítí.
Опет вам пишем нову заповест, која је заиста у Њему и у вама; јер тама пролази, и видело право већ светли.
9 Kdo praví, že jest v světle, a bratra svého nenávidí, v temnostiť jest až posavad.
Који говори да је у виделу, а мрзи на свог брата, још је у тами.
10 Kdož miluje bratra svého, v světle zůstává, a pohoršení v něm není.
Који љуби брата свог, у виделу живи, и саблазни у њему нема.
11 Ale kdož nenávidí bratra svého, v temnosti jest, a v temnosti chodí, a neví, kam jde; nebo temnost oslepila oči jeho.
А који мрзи на свог брата, у тами је, и у тами ходи, и не зна куд иде, јер му тама заслепи очи.
12 Píši vám, synáčkové, žeť jsou vám odpuštěni hříchové pro jméno jeho.
Пишем вам, дечице, да вам се опраштају греси имена Његовог ради.
13 Píši vám, otcové, že jste poznali toho, kterýž jest od počátku. Píši vám, mládenci, že jste zvítězili nad zlým.
Пишем вам, оци, јер познасте Оног који нема почетка. Пишем вам, младићи, јер надвладасте нечастивог. Пишем вам, децо, јер познасте Оца.
14 Píši vám, dítky, že jste poznali Otce. Psal jsem vám, otcové, že jste poznali toho, kterýž jest od počátku. Psal jsem vám, mládenci, že silní jste, a slovo Boží v vás zůstává, a že jste zvítězili nad zlým.
Писах вам, оци, јер познасте Оног који је од почетка. Писах вам, младићи, јер сте јаки, и реч Божија у вама стоји, и надвладасте нечастивог.
15 Nemilujtež světa, ani těch věcí, kteréž na světě jsou. Miluje-liť kdo svět, není lásky Otcovy v něm.
Не љубите свет ни што је на свету. Ако ко љуби свет, нема љубави Очеве у њему.
16 Nebo všecko, což jest na světě, jako žádost těla, a žádost očí, a pýcha života, toť není z Otce, ale jest z světa.
Јер све што је на свету, телесна жеља, и жеља очију, и понос живота, није од Оца, него је од овог света.
И свет пролази и жеља његова; а који твори вољу Божију остаје довека. (aiōn g165)
18 Dítky, poslední hodina jest, a jakož jste slýchaly, že antikrist přijíti má, i nyníť antikristové jsou mnozí. Odkudž známe, že poslední hodina jest.
Децо! Последње је време, и као што чусте да ће доћи антихрист, и сад многи антихристи посташе; по том познајемо да је последњи час.
19 Z násť jsou vyšli, ale nebyli z nás. Nebo byť byli z nás, byliť by zůstali s námi, ale vyšli z nás, aby zjeveni byli, že nejsou všickni z nás.
Од нас изиђоше, али не бише од нас: кад би били од нас онда би остали с нама; али да се јаве да нису сви од нас.
20 Vy pak máte pomazání od Svatého, a znáte všecko.
И ви имате помазање од Светога, и знате све.
21 Nepsal jsem vám proto, že byste neznali pravdy, ale že ji znáte, a že všeliká lež není z pravdy.
Не писах вам као да не знате истине, него што је знате, и знате да никаква лаж није од истине.
22 A kdo jest lhář, nežli ten, kdož zapírá, že Ježíš není Kristus? Tenť jest antikrist; kdoť zapírá Otce, zapíráť i Syna.
Ко је лажљивац осим оног који одриче да Исус није Христос? Ово је антихрист, који се одриче Оца и Сина.
23 Každý kdož zapírá Syna, nemáť ani Otce.
Који се год одриче Сина ни Оца нема; а који признаје Сина, и Оца има.
24 A protož zůstaniž v vás to, což jste slýchali od počátku. Zůstane-liť v vás to, co jste slýchali od počátku, i vy také v Synu i v Otci zůstanete.
Ви, дакле, што чусте испочетка у вама нека стоји; ако у вама остане што чусте испочетка, и ви ћете остати у Сину и у Оцу.
И ово је обећање које нам Он обећа, живот вечни. (aiōnios g166)
26 Tyto věci psal jsem vám o těch, kteříž vás svodí.
Ово вам писах за оне који вас варају.
27 Ale pomazání to, kteréž jste vzali od něho, v vás zůstává, a aniž potřebujete, aby kdo učil vás, ale jakž pomazání to učí vás o všech věcech, a pravéť jest a neoklamavatelné, a jakž naučilo vás, tak v něm zůstávejte.
И ви помазање што примисте од Њега, у вама стоји, и не требујете да вас ко учи; него како вас то само помазање учи у свему, и истинито је, и није лаж, и као што вас научи останите у њему.
28 A nyní, synáčkové, zůstávejtež v něm, abychom, když by se ukázal, smělé doufání měli, a nebyli zahanbeni od něho v čas příchodu jeho.
И сад, дечице, останите у Њему да имамо слободу кад се јави, и да се не осрамотимо пред Њим о Његовом доласку.
29 Poněvadž víte, že on spravedlivý jest, znejtež také, že každý, kdož činí spravedlnost, z něho jest narozen.
Ако знате да је праведник, познајте да је сваки који твори правду од Њега рођен.
