1 Korintským 7
1 O čemž jste mi pak psali, k tomuť vám toto odpovídám: Dobréť by bylo člověku ženy se nedotýkati.
Aa ty amo raha sinoki’ areoo. Hàmake tsy hipaok’ ampela ty lahilahy.
2 Ale pro uvarování se smilstva, jeden každý manželku svou měj a jedna každá měj muže svého.
Fe ty amo hakarapiloañeo, soa re te songa hanañe ty vali’e ty lahilahy, naho sindre hanañe ty vali’e ty rakemba.
3 Muž k ženě povinnou přívětivost okazuj, a tak podobně i žena muži.
Le hañeneke ty lili’e amy vali’ey ty lahilahy, manahake izay ka ty rakemba amy tañanjomba’ey.
4 Žena vlastního těla svého v moci nemá, ale muž; též podobně i muž těla svého vlastního v moci nemá, ale žena.
Tsy manandily amy sandri’ey ty rakemba, fa i vali’ey; naho tsy manandily amy sandri’ey ty lahilahy, fa i rakemba’ey.
5 Nezbavujte jeden druhého, leč by to bylo z společného svolení na čas, abyste se uprázdnili ku postu a k modlitbě; a potom zase k témuž se navraťte, aby vás nepokoušel satan pro nezdrželivost vaši.
Ko mifampifoneñe naho tsy ty amo andro ilahara’ areo ho fitalahoañeo, añe izay le miolora tsy mone hazizi’ i mpañìnjey t’ie tsy maha-lie-batañe.
6 Ale toť pravím podle dopuštění, ne podle rozkazu.
Fiheveañe o rehako zao, fa tsy lily.
7 Nebo chtěl bych, aby všickni lidé tak byli jako já, ale jeden každý svůj vlastní dar od Boha má, jeden tak a jiný jinak.
Nikitrako te sindre nanahake ahiko ondatio. F’ie songa manañe ty falalàñe natolon’ Añahare aze; etia ty aman-tsata izao le eroa ty aman-tsata izay.
8 Pravím pak neženatým a vdovám: Dobré jest jim, aby tak zůstali jako i já.
Aa le hoe iraho amo tsy amam-balio naho amo vantotseo; Soa ho a iareo ty himoneñe hambañe amako.
9 Pakliť se nemohou zdržeti, nechažť v stav manželský vstoupí; nebo lépe jest v stav manželský vstoupiti nežli páliti se.
Fa naho tsy mahalie-batañe, le apoho hañenga valy. Hamake t’ie hanambaly ta te hiforehetse.
10 Vdaným pak přikazuji ne já, ale Pán, řka: Manželka od muže neodcházej.
Le hoe ty atoroko o manam-balio, toe tsy izaho fa i Talè, asoao tsy hisitake ami’ty vali’e ty rakemba.
11 Pakliť by odešla, zůstaniž nevdaná, anebo smiř se s mužem svým. Tolikéž muž nepropouštěj ženy.
(F’ie misitake, soa re te hidoñe tsy hanambaly, ke hifampirekets’ amy vali’ey indraike.) Vaho tsy hañary ty vali’e ty lahilahy.
12 Jiným pak pravím já, a ne Pán: Má-li který bratr manželku nevěřící, a ta povoluje býti s ním, nepropouštějž jí.
Manao ty hoe amo ila’eo iraho, fa tsy i Talè: Naho eo ty rahalahy amam-baly tsi-mpiato, fe no’e ty mipiteke amy lahilahiy, le tsy haria’e.
13 A má-li která žena muže nevěřícího, a on chce býti s ní, nepropouštěj ho.
Naho amam-baly tsi-mpiato ty rakemba, ie mbe te hirekets’ ama’e, le ehe tsy hampisitahe’e.
14 Posvěcenť jest zajisté nevěřící muž pro ženu věřící, a žena nevěřící posvěcena jest pro muže; sic jinak děti vaši nečistí by byli, ale nyní svatí jsou.
Amy te hampiavahe’ i rakembay i vali’e tsi-mpiatoy, vaho hampiavahe’ i lahilahiy i vali’e tsi-mpiatoy; naho tsy izay tsy ho nalio o ana’ areoo, f’ie amy zao, miavake.
15 Pakliť nevěřící odjíti chce, nechať jde. Neníť manem bratr neb sestra v takové věci, ale ku pokoji povolal nás Bůh.
Aa naho te hifampiria’ ty tsi-miato, le apoho homb’eo, fa tsy mpirohy i rahalahiy ndra i rahavavey; fe mikanjy antika hifampilongo t’i Andrianañahare.
16 A kterak ty víš, ženo, získáš-li muže svého? Anebo co ty víš, muži, získáš-li ženu?
Fa aia ty hahafohina’o, ry rakembao, ke ho rombahe’o ty vali’o? Le aia ty hahafohina’o, ry lahilahio, he ho rombahe’o ty tañanjomba’o?
17 Ale jakž jednomu každému odměřil Bůh a jakž jednoho každého povolal Pán, tak choď. A takť ve všech církvech řídím.
fe soa re te songa mañavelo amy tinendre’ i Talè azey, amy sindre nikanjian’ Añahare azey, izay ty fanoroako amo Fivory iabio.
18 Obřezaný někdo povolán jest? Neuvodiž na sebe neobřezání; pakli kdo v neobřízce povolán, neobřezuj se.
Nikanjieñe t’ie sinavatse hao? aa le tsy ho faohe’e i fisavara’ey; nikanjieñe t’ie tsy nisavatse hao? soa re te tsy ho savareñe.
19 Nebo obřízka nic není, a neobřízka také nic není, ale zachovávání přikázání Božích.
Ts’inoñe o savatseo; ts’inoñe ka ty tsy fisavarañe; fa ty fañambenañe o lilin’ Añahareo.
20 Jeden každý v povolání tom, jímž povolán jest, zůstávej.
Aa le songa mijohañe amy nikanjiañe azey t’indaty.
21 Služebníkem byv, povolán jsi? Nedbej na to. Pakli bys mohl býti svobodný, raději toho užívej.
Niondevo hao t’ie kinanjy? Ko ahoa’o; fe naho mete’o ty mihaha, le mihahà.
22 Nebo kdož jest v Pánu povolán, byv služebníkem, osvobozený jest Páně. Též podobně kdož jest povolán byv svobodný, služebník jest Kristův.
Le ty nikanjieñe amy Talè ao t’ie ni-ondevo ro haha amy Talè; le ty nikanjieñe t’ie midada ka, ro fetrek’ oro i Norizañey.
23 Za mzdu koupeni jste, nebuďtež služebníci lidští.
Vinily sarotse nahareo, aa le ko miondevo ama’ ondaty.
24 Jeden každý, jakž povolán jest, bratří, v tom zůstávej před Bohem.
O ry longo, sambe mimoneña aman’ Añahare amy nikanjiañe azey.
25 O pannách pak přikázání Páně nemám, ale však radu dávám, jakožto ten, jemuž z milosrdenství svého Pán dal věrným býti.
Aa ty amo somondrarao, tsy amako ty lili’ i Talè; f’ie manolo-kevetse amy te niferenaiña’ i Talè ho matoe.
26 Za toť pak mám, že jest to dobré pro nastávající potřebu, totiž že jest dobré člověku tak býti.
Aa le ataoko te mahasoa, ty amo faloviloviañe henaneo, te mijohañe amy azey avao t’indaty.
27 Přivázán-lis k ženě, nehledej rozvázání. Jsi-li prost od ženy, nehledej ženy.
Ihe mirekets’ aman-drakemba? ko mipay ho votsotse. Ihe mihaha an-drakemba, ko mangala-baly.
28 Pakli bys ses i oženil, nezhřešils, a vdala-li by se panna, nezhřešila; ale trápení těla míti budou takoví; jáť pak vám odpouštím.
F’ie mañenga valy, tsy hakeo, lehe engaeñe ty somondrara, tsy aman-tahiñe, fe ho volevolèn-draha ami’ty haveloñe toy, ie ho nikalañako.
29 Ale totoť vám pravím, bratří, protože čas ostatní jest ukrácený: náležíť tedy, aby i ti, kteříž mají ženy, byli, jako by jich neměli.
Fe zao ty volako, ry longo: Tomotse o androo, aa ie henane zao, soa re te hanao hoe tsy manam-baly o amam-balio,
30 A kteříž plačí, jako by neplakali, a kteříž se radují, jako by se neradovali, a kteříž kupují, jako by nevládli,
naho hoe tsy miharovetse o mirovetseo, naho hoe tsy mirebeke o mirebekeo, naho hoe tsy mahazo o mivilio,
31 A kteříž užívají tohoto světa, jako by neužívali. Neboť pomíjí způsob tohoto světa.
vaho hoe tsy mijorobo ami’ty haveloñe toy o mitoloñe ama’eo, fa mihelañe ty vinta’ ty voatse toy.
32 A já bych rád chtěl, abyste vy bez pečování byli. Nebo kdo ženy nemá, pečuje o to, což jest Páně, kterak by se líbil Pánu.
Kitrako te tsy ni-tsimboetse nahareo. Midare o raha’ i Talèo ty tsy manam-baly, hampiehake i Talè.
33 Ale kdo se oženil, pečuje o věci tohoto světa, kterak by se líbil ženě.
F’ie midare o raha’ ty tane toio i manambaliy, ty hampinembanebañ’ i vali’ey.
34 Rozdílnéť jsou jistě žena a panna. Nevdaná pečuje o to, což jest Páně, aby byla svatá i tělem i duchem, ale vdaná pečuje o věci světa, kterak by se líbila muži.
Miambake ka ty rakemba naho ty somondrara; dare’ i tsy amam-baliy i Talè, ie te hiavake an-tsandry naho an-troke. Fe tsiborehetohe’ o raha’ ty tane toio i amam-baliy, ty hahafale i vali’ey.
35 Totoť pak pravím proto, abych vám to, což jest užitečnějšího, ukázal, ne abych na vás osidlo uvrhl, ale abyste slušně a případně Pána se přídrželi bez všeliké roztržitosti.
Ty hahasoa anahareo ty nanoako zao, tsy t’ie hanao bozizy, fa ty hañonjonako ze mañeva, tsy hañembetse ty fiatraha’ areo i Talè.
36 Pakli kdo za neslušnou věc své panně pokládá pomíjení času k vdání, a tak by se státi mělo, učiň, jakžkoli chce, nezhřeší. Nechažť ji vdá.
Fa naho eo ty mitsakore te tsy mañeva i anak’ ampela’ey i fanoe’ey, ie fa miha-àñoñe, naho atao’e te toko’e henefañe, le ee te hanoe’e i satri’ey, ie tsy aman-kakeo, apoho hengaeñe.
37 Ale kdož jest se pevně ustavil v srdci svém, a není mu toho potřeba, ale v moci má vlastní vůli svou, a to uložil v srdci svém, aby choval pannu svou, dobře činí.
Fe i migahiñe añ’ arofo’ey, ie tsy embetse, midada amo azeo, naho fa nanampa-kevetse añ’arofo ao te ho tana’e i somondrara’ey, le manao soa.
38 A tak i ten, kdož vdává pannu svou, dobře činí, ale kdo nevdává, lépe činí.
Aa le manao soa i mampañenga i somondrara’ey, fa lombolombon-kasoa ty tsy mampañenga.
39 Žena přivázána jest k manželství zákonem dotud, dokudž její muž živ jest. Pakli by umřel muž její, svobodná jest; můž se vdáti, za kohož chce, toliko v Pánu.
Fehè’ o lilio ty rakemba ie mbe veloñe ty vali’e; fe naho vilasy i vali’ey le votsotse re hanambaly ze tea’e amy Talè ao.
40 Ale blahoslavenější jest, zůstala-li by tak, podle mého soudu. Mámť pak za to, žeť i já mám Ducha Božího.
Ho soa tata t‘ie nitoboke amy zao avao, hoe ty ereñereko, ie ataoko te amako ka i Arofon’ Añaharey.
