1 Korintským 7

1 O čemž jste mi pak psali, k tomuť vám toto odpovídám: Dobréť by bylo člověku ženy se nedotýkati.

BUT concerning those (questions) of which you wrote to me, It is well for a man unto a woman not to come nigh;

2 Ale pro uvarování se smilstva, jeden každý manželku svou měj a jedna každá měj muže svého.

but, because of fornication, let a man take his wife, and let a woman take her husband.

3 Muž k ženě povinnou přívětivost okazuj, a tak podobně i žena muži.

And let a man render the love that is due unto his wife;

4 Žena vlastního těla svého v moci nemá, ale muž; též podobně i muž těla svého vlastního v moci nemá, ale žena.

so also the wife to her husband. For the wife hath not authority over her body, but the husband; so also the man hath not authority over his body, but his wife.

5 Nezbavujte jeden druhého, leč by to bylo z společného svolení na čas, abyste se uprázdnili ku postu a k modlitbě; a potom zase k témuž se navraťte, aby vás nepokoušel satan pro nezdrželivost vaši.

Defraud not then one the other, unless you both agree for a time, that you may humble yourselves by fasting and by prayer; and return again unto the same will, that Satana may not tempt you on account of the desire of your bodies.

6 Ale toť pravím podle dopuštění, ne podle rozkazu.

But this I speak as to the infirm; (and) not from commandment.

7 Nebo chtěl bych, aby všickni lidé tak byli jako já, ale jeden každý svůj vlastní dar od Boha má, jeden tak a jiný jinak.

For I would that all men were as I am, in chastity. But every man hath the gift given to him from Aloha, this one thus, and the other thus.

8 Pravím pak neženatým a vdovám: Dobré jest jim, aby tak zůstali jako i já.

But I say to those who have no wives, and to the widows, that it is expedient for them to remain as I do.

9 Pakliť se nemohou zdržeti, nechažť v stav manželský vstoupí; nebo lépe jest v stav manželský vstoupiti nežli páliti se.

Yet, if they persevere not, they should marry; for it is better to take a wife than to burn with concupiscence.

10 Vdaným pak přikazuji ne já, ale Pán, řka: Manželka od muže neodcházej.

But those who have wives I command, yet not I, but my Lord, that the wife from her husband separate not.

11 Pakliť by odešla, zůstaniž nevdaná, anebo smiř se s mužem svým. Tolikéž muž nepropouštěj ženy.

Yet, if she separate, let her remain without a man, or unto her husband be reconciled. And let not a man put away his wife.

12 Jiným pak pravím já, a ne Pán: Má-li který bratr manželku nevěřící, a ta povoluje býti s ním, nepropouštějž jí.

But to the rest I say, not my Lord, If a brother hath a wife who is not a believer, and she be willing to dwell with him, let him not put her away.

13 A má-li která žena muže nevěřícího, a on chce býti s ní, nepropouštěj ho.

And any woman who has an husband unbelieving, and he willeth to dwell with her, let her not put away her husband.

14 Posvěcenť jest zajisté nevěřící muž pro ženu věřící, a žena nevěřící posvěcena jest pro muže; sic jinak děti vaši nečistí by byli, ale nyní svatí jsou.

For the man who believeth not is sanctified by the wife who believeth; and any wife who believeth not is sanctified by the husband who believeth; otherwise their children would be unclean; but now are they clean.

15 Pakliť nevěřící odjíti chce, nechať jde. Neníť manem bratr neb sestra v takové věci, ale ku pokoji povolal nás Bůh.

But if he who believeth not separate, let him separate; a brother or a sister is not in servitude to these: unto peace Aloha hath called us.

16 A kterak ty víš, ženo, získáš-li muže svého? Anebo co ty víš, muži, získáš-li ženu?

For how knowest thou, wife, whether thou mayest save thy husband? Or knowest thou, man, if thy wife thou mayest save?

17 Ale jakž jednomu každému odměřil Bůh a jakž jednoho každého povolal Pán, tak choď. A takť ve všech církvech řídím.

But (according as) the Lord hath distributed to every one, as Aloha hath called, so let him walk; and thus in all the churches, so I direct.

18 Obřezaný někdo povolán jest? Neuvodiž na sebe neobřezání; pakli kdo v neobřízce povolán, neobřezuj se.

If a man circumcised hath been called, let him not turn to uncircumcision; and if in uncircumcision he hath been called, let him not be circumcised.

19 Nebo obřízka nic není, a neobřízka také nic není, ale zachovávání přikázání Božích.

For circumcision is not any thing, nor uncircumcision, but the observances of the commandments of Aloha.

20 Jeden každý v povolání tom, jímž povolán jest, zůstávej.

Let every man in the calling in which he hath been called remain.

21 Služebníkem byv, povolán jsi? Nedbej na to. Pakli bys mohl býti svobodný, raději toho užívej.

If a servant thou wast called, be not careful, but, if also thou canst be made free, choose that thou shouldest serve.

22 Nebo kdož jest v Pánu povolán, byv služebníkem, osvobozený jest Páně. Též podobně kdož jest povolán byv svobodný, služebník jest Kristův.

For he who a servant is called in the Lord, is the freeman of Aloha, so he who as a son of freedom is called, is a servant of the Meshiha.

23 Za mzdu koupeni jste, nebuďtež služebníci lidští.

With a price are you bought; you will not be servants of men.

24 Jeden každý, jakž povolán jest, bratří, v tom zůstávej před Bohem.

Every one in that in which he was called, my brethren, in it let him remain unto Aloha.

25 O pannách pak přikázání Páně nemám, ale však radu dávám, jakožto ten, jemuž z milosrdenství svého Pán dal věrným býti.

BUT respecting virginity, a commandment from Aloha I have not received; but I give counsel as a man who hath had grace from Aloha to be faithful.

26 Za toť pak mám, že jest to dobré pro nastávající potřebu, totiž že jest dobré člověku tak býti.

And I consider that this is good, on account of the necessity of the time, that it is expedient for a man so to be.

27 Přivázán-lis k ženě, nehledej rozvázání. Jsi-li prost od ženy, nehledej ženy.

Art thou bound to a wife? seek not to be loosed. Art thou loosed from a wife? seek not a wife.

28 Pakli bys ses i oženil, nezhřešils, a vdala-li by se panna, nezhřešila; ale trápení těla míti budou takoví; jáť pak vám odpouštím.

Yet, if thou takest a wife, thou sinnest not; and if a virgin shall be to a husband, she sinneth not. Yet affliction in the body will be to them who are such; but I am sparing over you.

29 Ale totoť vám pravím, bratří, protože čas ostatní jest ukrácený: náležíť tedy, aby i ti, kteříž mají ženy, byli, jako by jich neměli.

And this I say, my brethren, that the time now becomes contracted; and they who have wives should be as not having them;

30 A kteříž plačí, jako by neplakali, a kteříž se radují, jako by se neradovali, a kteříž kupují, jako by nevládli,

and they who weep, as not weeping; and they who rejoice, as not rejoicing; and they who buy, as not possessing;

31 A kteříž užívají tohoto světa, jako by neužívali. Neboť pomíjí způsob tohoto světa.

and they who use this world should not exceed the just use; for the fashion of this world passeth away.

32 A já bych rád chtěl, abyste vy bez pečování byli. Nebo kdo ženy nemá, pečuje o to, což jest Páně, kterak by se líbil Pánu.

Wherefore I would that you be without anxiety; for he who hath not a wife thinketh of the things of his Lord, that so he may please his Lord;

33 Ale kdo se oženil, pečuje o věci tohoto světa, kterak by se líbil ženě.

and he who hath a wife is anxious for the world, that so he may please his wife.

34 Rozdílnéť jsou jistě žena a panna. Nevdaná pečuje o to, což jest Páně, aby byla svatá i tělem i duchem, ale vdaná pečuje o věci světa, kterak by se líbila muži.

But there is a distinction between the wife and the virgin. She who hath no man is thoughtful of the things of her Lord, that she may be holy in her body and in her spirit; and she who hath a husband is thoughtful of the world, that so she may please her husband.

35 Totoť pak pravím proto, abych vám to, což jest užitečnějšího, ukázal, ne abych na vás osidlo uvrhl, ale abyste slušně a případně Pána se přídrželi bez všeliké roztržitosti.

But this for your own profit speak I; not to throw a snare over you, but that you may be constant towards your Lord in a comely manner, while not thoughtful of the world.

36 Pakli kdo za neslušnou věc své panně pokládá pomíjení času k vdání, a tak by se státi mělo, učiň, jakžkoli chce, nezhřeší. Nechažť ji vdá.

But if a man consider it to be dishonourable toward his virgin, who hath passed her time, that he hath not given her to the man, (and) that it is proper that he should give her; as he willeth let him act, he sinneth not: let them marry.

37 Ale kdož jest se pevně ustavil v srdci svém, a není mu toho potřeba, ale v moci má vlastní vůli svou, a to uložil v srdci svém, aby choval pannu svou, dobře činí.

But he who hath firmly decided in his own mind, and nothing constraineth him, and (who hath) power in his will, and thus judgeth in his heart, that he will keep his virgin, doeth well.

38 A tak i ten, kdož vdává pannu svou, dobře činí, ale kdo nevdává, lépe činí.

And he then who giveth his virgin doeth well, and he who giveth not his virgin doeth better.

39 Žena přivázána jest k manželství zákonem dotud, dokudž její muž živ jest. Pakli by umřel muž její, svobodná jest; můž se vdáti, za kohož chce, toliko v Pánu.

The wife, so long as her husband liveth, is bound by the law; but if her husband shall die, she is free, that she may do what she willeth, only in our Lord.

40 Ale blahoslavenější jest, zůstala-li by tak, podle mého soudu. Mámť pak za to, žeť i já mám Ducha Božího.

But it is good if thus she remain, according to my own mind. But I think also that the Spirit of Aloha is in me.