1 Korintským 7
1 O čemž jste mi pak psali, k tomuť vám toto odpovídám: Dobréť by bylo člověku ženy se nedotýkati.
Now concerning the question in your letter. It is well for a man to have no intercourse with a woman,
2 Ale pro uvarování se smilstva, jeden každý manželku svou měj a jedna každá měj muže svého.
but because there is so much immorality let each man have his own wife; and let each women have her own husband.
3 Muž k ženě povinnou přívětivost okazuj, a tak podobně i žena muži.
Let the husband give his wife her due, and likewise the wife her husband. The wife is not mistress of her own person,
4 Žena vlastního těla svého v moci nemá, ale muž; též podobně i muž těla svého vlastního v moci nemá, ale žena.
but her husband is; and in the same way the husband is not master of his own person, but his wife is.
5 Nezbavujte jeden druhého, leč by to bylo z společného svolení na čas, abyste se uprázdnili ku postu a k modlitbě; a potom zase k témuž se navraťte, aby vás nepokoušel satan pro nezdrželivost vaši.
Do not refuse one another, unless it is only temporary and by mutual consent, so that you may devote yourselves to prayer. Then come together again, lest through your lack of self-control Satan begin to tempt you to sin.
6 Ale toť pravím podle dopuštění, ne podle rozkazu.
But what I have just said is by way of concession, not command.
7 Nebo chtěl bych, aby všickni lidé tak byli jako já, ale jeden každý svůj vlastní dar od Boha má, jeden tak a jiný jinak.
I would that every one lived as I do; but each man has his own special gift from God, one this, another that.
8 Pravím pak neženatým a vdovám: Dobré jest jim, aby tak zůstali jako i já.
But to the unmarried, and the widows, I say that it is well for them to remain as I am.
9 Pakliť se nemohou zdržeti, nechažť v stav manželský vstoupí; nebo lépe jest v stav manželský vstoupiti nežli páliti se.
If, however, they are not exercising self-control, by all means let them marry; for marriage is better than the fever of passion.
10 Vdaným pak přikazuji ne já, ale Pán, řka: Manželka od muže neodcházej.
But to those already married my commandment is - and not mine, but the Lord’s - that a wife is not to leave her husband;
11 Pakliť by odešla, zůstaniž nevdaná, anebo smiř se s mužem svým. Tolikéž muž nepropouštěj ženy.
(or if she has already left him let her either remain as she is, or be reconciled to him), and also that a husband is not to put away his wife.
12 Jiným pak pravím já, a ne Pán: Má-li který bratr manželku nevěřící, a ta povoluje býti s ním, nepropouštějž jí.
To the rest it is I who am speaking, not the Lord. If any brother has a wife who is not a believer, if he is willing to live with her, let him not send her away.
13 A má-li která žena muže nevěřícího, a on chce býti s ní, nepropouštěj ho.
And a woman whose husband is not a believer, if he is willing to live with her, let her not separate from him.
14 Posvěcenť jest zajisté nevěřící muž pro ženu věřící, a žena nevěřící posvěcena jest pro muže; sic jinak děti vaši nečistí by byli, ale nyní svatí jsou.
For the unbelieving husband is consecrated through union with his believing wife; and the unbelieving wife, through union with her believing husband. Otherwise your children would be unholy, but now they are consecrated to God.
15 Pakliť nevěřící odjíti chce, nechať jde. Neníť manem bratr neb sestra v takové věci, ale ku pokoji povolal nás Bůh.
But if the unbelieving partner be determined to leave, separation let it be. In such cases the believing husband or wife is not under bondage. But it is into peace that God has called us.
16 A kterak ty víš, ženo, získáš-li muže svého? Anebo co ty víš, muži, získáš-li ženu?
For how do you know, wife, whether you will save your husband? Or how do you know, husband, whether you will save your wife?
17 Ale jakž jednomu každému odměřil Bůh a jakž jednoho každého povolal Pán, tak choď. A takť ve všech církvech řídím.
Only whatever be the lot in life to which God has assigned each one - and whatever the condition in which he was living when God called him- -in that let him continue. Such is the rule I give in all the churches.
18 Obřezaný někdo povolán jest? Neuvodiž na sebe neobřezání; pakli kdo v neobřízce povolán, neobřezuj se.
So, was any man called, being circumcised? Let him not become uncircumcised. Was any man called when he was uncircumcised? Let him not be circumcised.
19 Nebo obřízka nic není, a neobřízka také nic není, ale zachovávání přikázání Božích.
Circumcision is nothing, and uncircumcision is nothing. Keeping God’s commands in everything.
20 Jeden každý v povolání tom, jímž povolán jest, zůstávej.
Whatever be the condition of life in which he was called, in that let him continue.
21 Služebníkem byv, povolán jsi? Nedbej na to. Pakli bys mohl býti svobodný, raději toho užívej.
Were you called in slavery? Let not that trouble you; but if you can become free make use of the opportunity.
22 Nebo kdož jest v Pánu povolán, byv služebníkem, osvobozený jest Páně. Též podobně kdož jest povolán byv svobodný, služebník jest Kristův.
For the slave who has been called in the Lord is the Lord’s freedman; and in the same way, the free man who is called is Christ’s slave.
23 Za mzdu koupeni jste, nebuďtež služebníci lidští.
You have been brought with a price; do not become slaves to men.
24 Jeden každý, jakž povolán jest, bratří, v tom zůstávej před Bohem.
Where each man stood when he was called, there, brothers, let him stay, close to God.
25 O pannách pak přikázání Páně nemám, ale však radu dávám, jakožto ten, jemuž z milosrdenství svého Pán dal věrným býti.
I have no command from the Lord to give you concerning unmarried women; but I give you my opinion, and it is that of a man who, through the Lord’s mercy, is deserving of your confidence.
26 Za toť pak mám, že jest to dobré pro nastávající potřebu, totiž že jest dobré člověku tak býti.
I think then, that in view of the time of suffering now imminent, it is best for a man to remain as he is.
27 Přivázán-lis k ženě, nehledej rozvázání. Jsi-li prost od ženy, nehledej ženy.
Are you bound to a wife? Do not seek to be free. Are you free from the marriage bond? Do not seek for a wife.
28 Pakli bys ses i oženil, nezhřešils, a vdala-li by se panna, nezhřešila; ale trápení těla míti budou takoví; jáť pak vám odpouštím.
Yet if you do not marry, you have not done wrong; and if a girl marries, she has not done wrong. Such people, however, will have trouble in worldy affairs, and I wish to spare you.
29 Ale totoť vám pravím, bratří, protože čas ostatní jest ukrácený: náležíť tedy, aby i ti, kteříž mají ženy, byli, jako by jich neměli.
Indeed, brothers, the time that remains to us has been shortened; so let those who have wives live as if they had none,
30 A kteříž plačí, jako by neplakali, a kteříž se radují, jako by se neradovali, a kteříž kupují, jako by nevládli,
let those who weep be as though they did not weep, those who rejoice as though they did not rejoice, those who buy as though they did not possess,
31 A kteříž užívají tohoto světa, jako by neužívali. Neboť pomíjí způsob tohoto světa.
and those who use the world as though using it sparingly. For the present phase of the world is passing away.
32 A já bych rád chtěl, abyste vy bez pečování byli. Nebo kdo ženy nemá, pečuje o to, což jest Páně, kterak by se líbil Pánu.
So I want you to be free from all anxieties. An unmarried man is anxious about the Lord’s business, how he may please the Lord;
33 Ale kdo se oženil, pečuje o věci tohoto světa, kterak by se líbil ženě.
but a married man is anxious about worldly affairs, how he may please his wife, and he is divided in his mind.
34 Rozdílnéť jsou jistě žena a panna. Nevdaná pečuje o to, což jest Páně, aby byla svatá i tělem i duchem, ale vdaná pečuje o věci světa, kterak by se líbila muži.
Again, the woman who is widow, or the maid, is anxious about the Lord’s business, how she may be pure in body and in mind; but the married woman is anxious about worldly affairs, how she may please her husband.
35 Totoť pak pravím proto, abych vám to, což jest užitečnějšího, ukázal, ne abych na vás osidlo uvrhl, ale abyste slušně a případně Pána se přídrželi bez všeliké roztržitosti.
It is in your own interest that I say this; not that I may entangle you in a snare, but that I may help you to serve the Lord with fitting and undistracted service.
36 Pakli kdo za neslušnou věc své panně pokládá pomíjení času k vdání, a tak by se státi mělo, učiň, jakžkoli chce, nezhřeší. Nechažť ji vdá.
If, however, a father feels that he is not treating his virgin daughter in a seemly manner, in leaving her unmarried beyond the flower of her age, and so the matter is urgent, let him do what she desires; he commits no sin. Let the marriage take place.
37 Ale kdož jest se pevně ustavil v srdci svém, a není mu toho potřeba, ale v moci má vlastní vůli svou, a to uložil v srdci svém, aby choval pannu svou, dobře činí.
On the other hand, he who is firm in his purpose and is under no compulsion, but is free to carry out his own wishes, and who has determined to keep his daughter unmarried, does well.
38 A tak i ten, kdož vdává pannu svou, dobře činí, ale kdo nevdává, lépe činí.
So he that gives his daughter in marriage is doing right, and he who keeps her unmarried will be doing right, and he who keeps her unmarried will be doing better.
39 Žena přivázána jest k manželství zákonem dotud, dokudž její muž živ jest. Pakli by umřel muž její, svobodná jest; můž se vdáti, za kohož chce, toliko v Pánu.
A wife is bound to her husband during his lifetime; but if her husband dies, she is free to marry whomever she will, provided it be in the Lord.
40 Ale blahoslavenější jest, zůstala-li by tak, podle mého soudu. Mámť pak za to, žeť i já mám Ducha Božího.
But she is happier, in my judgment, if she remains as she is; and I think that I, too, have the Spirit of God.
