1 Korintským 4
1 Tak o nás smýšlej člověk, jako o služebnících Kristových a šafářích tajemství Božích.
Let any man look upon us as servants of Christ, and stewards of the secret truths of God.
2 Dále pak vyhledává se při šafářích toho, aby každý z nich věrný nalezen byl.
Now it is required of stewards, that a man be found faithful.
3 Mně pak to za nejmenší věc jest, abych od vás souzen byl, aneb od lidského soudu; nýbrž aniž sám sebe soudím.
But to me it matters very little that I am judged by you, or by any earthly court.
4 Nebo ačkoli do sebe nic bezbožného nevím, však ne skrze to jsem spravedliv; nebo ten, ješto mne soudí, Pán jest.
Indeed I do not even judge myself; for though I know nothing against myself, yet that does not vindicate me; for he who judges me is the Lord.
5 Protož nesuďtež nic před časem, až by přišel Pán, kterýž i osvítí to, což skrytého jest ve tmě, a zjeví rady srdcí. A tehdážť bude míti chválu jeden každý od Boha.
So make no hasty judgment until the Lord come, who will both bring to light the hidden things of darkness, and will make plain the purpose of men’s hearts. Then each man’s due praise will come to him from God.
6 Tyto pak věci, bratří moji, v podobenství obrátil jsem na sebe a na Apollo, pro vás, abyste se na nás učili nad to, což psáno jest, výše nesmýšleti, a abyste jeden pro druhého nenadýmali se proti někomu.
Now these things, brothers, I have applied in a figure to myself and to Apollos for your sakes; that in us you might learn not to go beyond what is written; that none of you be puffed up for the one, against the other.
7 Nebo kdož tě soudí? A co máš, ješto bys nevzal? A když jsi vzal, proč se chlubíš, jako bys nevzal?
For who makes you a differ, brother? Or what have you that you did not receive? But if you did receive it, why are you boasting as if you had not received it?
8 Již jste nasyceni, již jste zbohatli, bez nás kralujete. Ale ó byste kralovali, abychom i my také spolu s vámi kralovali.
But you, forsooth, are already full, are you? You are already rich? Without us you are already reigning? Yes, and I would that you did reign, so that we also might reign with you.
9 Za to mám jistě, že nás Bůh apoštoly poslední okázal jako k smrti oddané; nebo učiněni jsme divadlo tomuto světu, i andělům, i lidem.
But it seems to me that God has exhibited us apostles, last of all, like men doomed to death; for we are made a spectacle to the whole world, both to men and to angels.
10 My blázni pro Krista, ale vy opatrní v Kristu; my mdlí, vy pak silní; vy slavní, ale my opovržení.
For Christ’s sake we are fools, but you are quite philosophic in Christ. We are weak, but you are strong; you are honorable, but we are outcast.
11 Až do tohoto času i lačníme, i žízníme, i nahotu trpíme, i poličkováni býváme, i místa nemáme,
Even to his very hour we are enduring hunger and thirst and nakedness and blows.
12 A pracujeme, dělajíce rukama vlastníma; uhaněni jsouce, dobrořečíme; protivenství trpíce, mile snášíme.
Homeless men, we toil, working with our own hands.
13 Když se nám rouhají, modlíme se za ně; jako smeti tohoto světa učiněni jsme, a jako povrhel u všech, až posavad.
When reviled, we bless; when persecuted, we endure; when defamed, we conciliate. We have been made, as it were, scum-o’-the-earth, the very refuse of the world, to this very hour!
14 Ne proto, abych vás zahanbil, píši toto, ale jako svých milých synů napomínám.
I am not writing this to shame you, but to admonish you, as my beloved children.
15 Nebo byste pak deset tisíc pěstounů měli v Kristu, však proto nemnoho máte otců. Nebo v Kristu Ježíši skrze evangelium já jsem vás zplodil.
For though you have ten thousand tutors in Christ Jesus, you can have but one father. For in Christ Jesus I begot you through the gospel.
16 Protož prosím vás, buďtež následovníci moji.
I beg you then to imitate my example.
17 Pro tu příčinu poslal jsem vám Timotea, kterýžto jest syn můj milý a věrný v Pánu. Tenť vám připomínati bude, které jsou cesty mé v Kristu, jakž všudy v každé církvi učím.
With this in mind I have sent Timothy to you. He is my dear and faithful son in the Lord, who will remind you of my ways in Christ; the manner in which I ever teach everywhere in every church.
18 Rovně jako bych neměl k vám přijíti, tak se naduli někteří.
Now some are puffed up, as though I were not coming to you.
19 Ale přijduť k vám brzo, bude-li Pán chtíti, a poznám ne řeč těch nadutých, ale moc.
But come to you I will, and that soon, if it please the Lord, and then I shall learn not the talk of these boasters, but their power.
20 Neboť nezáleží v řeči království Boží, ale v moci.
For the kingdom of God is not in talk, but in power.
21 Co chcete? S metlou-li abych přišel k vám, čili s láskou, a s duchem tichosti?
Which do you want? Am I to come to you with a rod, or in a loving and tender spirit?
