1 Korintským 2

1 I já přišed k vám, bratří, nepřišel jsem s důstojností řeči nebo moudrostí, zvěstuje vám svědectví Boží.

So when I came to you, brothers, I did not come proclaiming God's testimony to you with a ‘superior’ speech or wisdom.

2 Nebo tak jsem usoudil nic jiného neuměti mezi vámi, nežli Ježíše Krista, a to ještě toho ukřižovaného.

For I determined to ‘know’ nothing while among you except Jesus Christ and Him crucified.

3 A byl jsem já u vás v mdlobě, a v bázni, i v strachu mnohém.

Also, I was with you in weakness, in fear, and with much trembling.

4 A řeč má a kázaní mé nebylo v slibných lidské moudrosti řečech, ale v dokázání Ducha svatého a moci,

Yes, my message and my preaching were not with persuasive words of human wisdom, but with a demonstration of the Spirit and of power,

5 Aby víra vaše nebyla založena v moudrosti lidské, ale v moci Boží.

so that your faith not be in men's wisdom, but in God's power.

6 Moudrost pak mluvíme mezi dokonalými, ale moudrost ne tohoto světa, ani knížat světa tohoto, jenž hynou. (aiōn g165)

However, we do speak wisdom among the mature, albeit not the wisdom of this age, nor of the rulers of this age, who are being set aside; (aiōn g165)

7 Ale mluvíme moudrost Boží v tajemství, kterážto skryta jest, kterouž Bůh předuložil před věky k slávě naší, (aiōn g165)

but we speak God's wisdom in a mystery, the hidden wisdom that God ordained before the ages for our glory, (aiōn g165)

8 Jížto žádný z knížat světa tohoto nepoznal. Nebo kdyby byli poznali, nebyliť by Pána slávy ukřižovali. (aiōn g165)

that none of the rulers of this age have understood (because if they had understood, they would not have crucified the Lord of the glory). (aiōn g165)

9 Ale kážeme, jakož psáno jest: Èehož oko nevídalo, ani ucho slýchalo, ani na srdce lidské vstoupilo, co jest připravil Bůh těm, kteříž jej milují.

However, as it is written: “Things no eye has seen and no ear has heard, and no heart of man has imagined, such things has God prepared for those who love Him.”

10 Nám pak Bůh zjevil skrze Ducha svého. Nebo Duch zpytuje všecky věci, i hlubokosti Božské.

But to us God has revealed them by His Spirit; because the Spirit searches all things, yes, the deep things of God.

11 Nebo kdo z lidí ví, co jest v člověku, jediné duch člověka, kterýž jest v něm? Takť i Božích věcí nezná žádný, jediné Duch Boží.

Now who among men knows the things of a man except the spirit of the man that is in him? So also no one knows the things of God except the Spirit of God.

12 My pak nepřijali jsme ducha světa, ale Ducha toho, kterýž jest z Boha, abychom věděli, které věci od Boha darovány jsou nám.

We have not received the spirit of the world but the Spirit who is from God, so that we might know the things that have been freely given to us by God;

13 O nichž i mluvíme ne těmi slovy, jimž lidská moudrost učí, ale kterýmž vyučuje Duch svatý, duchovním to, což duchovního jest, přivlastňujíce.

which things we also expound, not in words taught by human wisdom, but in those taught by the Holy Spirit, interpreting spiritual things to spiritual people.

14 Ale tělesný člověk nechápá těch věcí, kteréž jsou Ducha Božího; nebo jsou jemu bláznovství, aniž jich může poznati, protože ony duchovně mají rozsuzovány býti.

Now a soulish man does not receive the things of the Spirit of God, for they are foolishness to him; indeed, he cannot understand them, because they are spiritually discerned.

15 Ale duchovní člověk rozsuzujeť všecko, sám pak od žádného nebývá souzen.

But he who is spiritual evaluates everything, while not being himself subject to anyone's judgment.

16 Nebo kdo jest poznal mysl Páně? A kdo jej bude učiti? My pak mysl Kristovu máme.

For “who has known the mind of the Lord, that he may instruct Him?” But we have the mind of Christ.