1 Korintským 2

1 I já přišed k vám, bratří, nepřišel jsem s důstojností řeči nebo moudrostí, zvěstuje vám svědectví Boží.

And so, brothers, when I came to you, announcing to you the testimony of Christ, I did not bring exalted words or lofty wisdom.

2 Nebo tak jsem usoudil nic jiného neuměti mezi vámi, nežli Ježíše Krista, a to ještě toho ukřižovaného.

For I did not judge myself to know anything among you, except Jesus Christ, and him crucified.

3 A byl jsem já u vás v mdlobě, a v bázni, i v strachu mnohém.

And I was with you in weakness, and in fear, and with much trembling.

4 A řeč má a kázaní mé nebylo v slibných lidské moudrosti řečech, ale v dokázání Ducha svatého a moci,

And my words and preaching were not the persuasive words of human wisdom, but were a manifestation of the Spirit and of virtue,

5 Aby víra vaše nebyla založena v moudrosti lidské, ale v moci Boží.

so that your faith would not be based on the wisdom of men, but on the virtue of God.

6 Moudrost pak mluvíme mezi dokonalými, ale moudrost ne tohoto světa, ani knížat světa tohoto, jenž hynou. (aiōn g165)

Now, we do speak wisdom among the perfect, yet truly, this is not the wisdom of this age, nor that of the leaders of this age, which shall be reduced to nothing. (aiōn g165)

7 Ale mluvíme moudrost Boží v tajemství, kterážto skryta jest, kterouž Bůh předuložil před věky k slávě naší, (aiōn g165)

Instead, we speak of the wisdom of God in a mystery which has been hidden, which God predestined before this age for our glory, (aiōn g165)

8 Jížto žádný z knížat světa tohoto nepoznal. Nebo kdyby byli poznali, nebyliť by Pána slávy ukřižovali. (aiōn g165)

something that none of the leaders of this world have known. For if they had known it, they would never have crucified the Lord of glory. (aiōn g165)

9 Ale kážeme, jakož psáno jest: Èehož oko nevídalo, ani ucho slýchalo, ani na srdce lidské vstoupilo, co jest připravil Bůh těm, kteříž jej milují.

But this is just as it has been written: “The eye has not seen, and the ear has not heard, nor has it entered into the heart of man, what things God has prepared for those who love him.”

10 Nám pak Bůh zjevil skrze Ducha svého. Nebo Duch zpytuje všecky věci, i hlubokosti Božské.

But God has revealed these things to us through his Spirit. For the Spirit searches all things, even the depths of God.

11 Nebo kdo z lidí ví, co jest v člověku, jediné duch člověka, kterýž jest v něm? Takť i Božích věcí nezná žádný, jediné Duch Boží.

And who can know the things that are of a man, except the spirit which is within that man? So also, no one knows the things which are of God, except the Spirit of God.

12 My pak nepřijali jsme ducha světa, ale Ducha toho, kterýž jest z Boha, abychom věděli, které věci od Boha darovány jsou nám.

But we have not received the spirit of this world, but the Spirit who is of God, so that we may understand the things that have been given to us by God.

13 O nichž i mluvíme ne těmi slovy, jimž lidská moudrost učí, ale kterýmž vyučuje Duch svatý, duchovním to, což duchovního jest, přivlastňujíce.

And we are also speaking of these things, not in the learned words of human wisdom, but in the doctrine of the Spirit, bringing spiritual things together with spiritual things.

14 Ale tělesný člověk nechápá těch věcí, kteréž jsou Ducha Božího; nebo jsou jemu bláznovství, aniž jich může poznati, protože ony duchovně mají rozsuzovány býti.

But the animal nature of man does not perceive these things that are of the Spirit of God. For it is foolishness to him, and he is not able to understand it, because it must be examined spiritually.

15 Ale duchovní člověk rozsuzujeť všecko, sám pak od žádného nebývá souzen.

But the spiritual nature of man judges all things, and he himself may be judged by no man.

16 Nebo kdo jest poznal mysl Páně? A kdo jej bude učiti? My pak mysl Kristovu máme.

For who has known the mind of the Lord, so that he may instruct him? But we have the mind of Christ.