1 Korintským 2
1 I já přišed k vám, bratří, nepřišel jsem s důstojností řeči nebo moudrostí, zvěstuje vám svědectví Boží.
ⲁ̅ⲁⲛⲟⲕ ⲇⲉ ϩⲱ ⲛⲧⲉⲣⲓⲉⲓ ϣⲁⲣⲱⲧⲛ ⲛⲁⲥⲛⲏⲩ ⲛⲧⲁⲓⲉⲓ ϩⲛ ⲟⲩϫⲓⲥⲉ ⲁⲛ ⲛϣⲁϫⲉ ⲏ ⲛⲥⲟⲫⲓⲁ ⲉⲓϫⲱ ⲉⲣⲱⲧⲛ ⲛⲧⲙⲛⲧⲙⲛⲧⲣⲉ ⲙⲡⲛⲟⲩⲧⲉ
2 Nebo tak jsem usoudil nic jiného neuměti mezi vámi, nežli Ježíše Krista, a to ještě toho ukřižovaného.
ⲃ̅ⲙⲡⲓⲙⲉⲉⲩⲉ ⲅⲁⲣ ϫⲉ ϯⲥⲟⲟⲩⲛ ⲛⲗⲁⲁⲩ ⲛϩⲏⲧ ⲧⲏⲩⲧⲛ ⲛⲥⲁⲓⲏⲥ ⲡⲉⲭⲥ ⲁⲩⲱ ⲡⲁⲓ ⲉⲁⲩⲥⲧⲁⲩⲣⲟⲩ ⲙⲙⲟϥ
3 A byl jsem já u vás v mdlobě, a v bázni, i v strachu mnohém.
ⲅ̅ⲁⲛⲟⲕ ϩⲱ ⲛⲧⲁⲓⲉⲓ ϣⲁⲣⲱⲧⲛ ϩⲛ ⲟⲩⲙⲛⲧϭⲱⲃ ⲙⲛ ⲟⲩϩⲟⲧⲉ ⲙⲛ ⲟⲩⲥⲧⲱⲧ ⲉⲛⲁϣⲱϥ
4 A řeč má a kázaní mé nebylo v slibných lidské moudrosti řečech, ale v dokázání Ducha svatého a moci,
ⲇ̅ⲁⲩⲱ ⲡⲁϣⲁϫⲉ ⲙⲛ ⲡⲁⲧⲁϣⲉⲟⲉⲓϣ ⲛⲧⲁϥϣⲱⲡⲉ ⲁⲛ ϩⲛ ⲟⲩⲡⲓⲑⲉ ⲛⲥⲟⲫⲓⲁ ⲛϣⲁϫⲉ ⲁⲗⲗⲁ ϩⲛ ⲟⲩⲟⲩⲱⲛϩ ⲉⲃⲟⲗ ⲙⲡⲛⲁ ϩⲓ ϭⲟⲙ
5 Aby víra vaše nebyla založena v moudrosti lidské, ale v moci Boží.
ⲉ̅ϫⲉⲕⲁⲥ ⲉⲛⲛⲉⲧⲛⲡⲓⲥⲧⲓⲥ ϣⲱⲡⲉ ϩⲛ ⲟⲩⲡⲓ ⲑⲉ ⲛⲥⲟⲫⲓⲁ ⲛⲣⲱⲙⲉ ⲁⲗⲗⲁ ϩⲛ ⲟⲩϭⲟⲙ ⲛⲧⲉ ⲡⲛⲟⲩⲧⲉ
6 Moudrost pak mluvíme mezi dokonalými, ale moudrost ne tohoto světa, ani knížat světa tohoto, jenž hynou. (aiōn g165)
ⲋ̅ⲉⲛϣⲁϫⲉ ⲇⲉ ⲛⲟⲩⲥⲟⲫⲓⲁ ϩⲛ ⲛⲧⲉⲗⲉⲓⲟⲥ ⲟⲩⲥⲟⲫⲓⲁ ⲇⲉ ⲉⲛⲧⲁ ⲡⲉⲓⲁⲓⲱⲛ ⲁⲛ ⲧⲉ ⲟⲩⲇⲉ ⲛⲧⲁ ⲛⲁⲣⲭⲱⲛ ⲁⲛ ⲧⲉ ⲙⲡⲉⲓⲁⲓⲱⲛ ⲛⲁⲓ ⲉⲧⲛⲁⲟⲩⲱⲥϥ (aiōn g165)
7 Ale mluvíme moudrost Boží v tajemství, kterážto skryta jest, kterouž Bůh předuložil před věky k slávě naší, (aiōn g165)
ⲍ̅ⲁⲗⲗⲁ ⲉⲛϣⲁϫⲉ ⲛⲟⲩⲥⲟⲫⲓⲁ ⲛⲧⲉ ⲡⲛⲟⲩⲧⲉ ϩⲛ ⲟⲩⲙⲩⲥⲧⲏⲣⲓⲟⲛ ⲧⲁⲓ ⲉⲧϩⲏⲡ ⲧⲉⲛⲧⲁ ⲡⲛⲟⲩⲧⲉ ⲡⲟⲣϫⲥ ⲉⲃⲟⲗ ϩⲁⲑⲏ ⲛⲛⲁⲓⲱⲛ ⲉⲡⲉⲛⲉⲟⲟⲩ (aiōn g165)
8 Jížto žádný z knížat světa tohoto nepoznal. Nebo kdyby byli poznali, nebyliť by Pána slávy ukřižovali. (aiōn g165)
ⲏ̅ⲧⲁⲓ ⲉⲧⲉⲙⲡⲉ ⲗⲁⲁⲩ ⲛⲁⲣⲭⲱⲛ ⲛⲧⲉ ⲡⲉⲓⲁⲓⲱⲛ ⲥⲟⲩⲱⲛⲥ ⲉⲛⲉⲛⲧⲁⲩⲥⲟⲩⲱⲛⲥ ⲅⲁⲣ ⲛⲉⲩⲛⲁⲥⲧⲁⲩⲣⲟⲩ ⲁⲛ ⲡⲉ ⲙⲡϫⲟⲉⲓⲥ ⲙⲡⲉⲟⲟⲩ (aiōn g165)
9 Ale kážeme, jakož psáno jest: Èehož oko nevídalo, ani ucho slýchalo, ani na srdce lidské vstoupilo, co jest připravil Bůh těm, kteříž jej milují.
ⲑ̅ⲁⲗⲗⲁ ⲕⲁⲧⲁ ⲑⲉ ⲉⲧⲥⲏϩ ϫⲉ ⲛⲉⲧⲉ ⲙⲡⲉ ⲃⲁⲗ ⲛⲁⲩ ⲉⲣⲟⲟⲩ ⲛⲉⲧⲉ ⲙⲡⲉ ⲙⲁⲁϫⲉ ⲥⲟⲧⲙⲟⲩ ⲛⲉⲧⲉ ⲙⲡⲟⲩⲁⲗⲉ ⲉϩⲣⲁⲓ ⲉϫⲙ ⲡϩⲏⲧ ⲛⲣⲱⲙⲉ ⲛⲁⲓ ⲉⲛⲧⲁ ⲡⲛⲟⲩⲧⲉ ⲥⲃⲧⲱⲧⲟⲩ ⲛⲛⲉⲧⲙⲉ ⲙⲙⲟϥ
10 Nám pak Bůh zjevil skrze Ducha svého. Nebo Duch zpytuje všecky věci, i hlubokosti Božské.
ⲓ̅ⲁⲡⲛⲟⲩⲧⲉ ⲅⲁⲣ ϭⲟⲗⲡⲟⲩ ⲛⲁⲛ ⲉⲃⲟⲗ ϩⲓⲧⲙ ⲡⲉⲡⲛⲁ ⲡⲉⲡⲛⲁ ⲅⲁⲣ ϩⲟⲧϩⲧ ⲛⲛⲕⲁ ⲛⲓⲙ ⲁⲩⲱ ⲛⲉⲑⲏⲡ ⲛⲧⲉ ⲡⲛⲟⲩⲧⲉ
11 Nebo kdo z lidí ví, co jest v člověku, jediné duch člověka, kterýž jest v něm? Takť i Božích věcí nezná žádný, jediné Duch Boží.
ⲓ̅ⲁ̅ⲛⲓⲙ ⲅⲁⲣ ⲛⲣⲱⲙⲉ ⲡⲉⲧⲥⲟⲟⲩⲛ ⲛⲛⲁ ⲡⲣⲱⲙⲉ ⲉⲓⲙⲏⲧⲓ ⲡⲉⲡⲛⲁ ⲙⲡⲣⲱⲙⲉ ⲉⲧⲛϩⲏⲧϥ ⲧⲁⲓ ⲟⲛ ⲧⲉ ⲑⲉ ⲛⲛⲁ ⲡⲛⲟⲩⲧⲉ ⲙⲡⲉ ⲗⲁⲁⲩ ⲥⲟⲩⲱⲛⲟⲩ ⲛⲥⲁ ⲡⲉⲡⲛⲁ ⲙⲡⲛⲟⲩⲧⲉ
12 My pak nepřijali jsme ducha světa, ale Ducha toho, kterýž jest z Boha, abychom věděli, které věci od Boha darovány jsou nám.
ⲓ̅ⲃ̅ⲁⲛⲟⲛ ⲇⲉ ⲛⲧⲁⲛϫⲓ ⲁⲛ ⲙⲡⲉⲡⲛⲁ ⲙⲡⲉⲉⲓⲕⲟⲥⲙⲟⲥ ⲁⲗⲗⲁ ⲡⲉⲡⲛⲁ ⲡⲉⲃⲟⲗ ⲙⲡⲛⲟⲩⲧⲉ ϫⲉⲕⲁⲥ ⲉⲛⲉⲉⲓⲙⲉ ⲉⲛⲉⲛⲧⲁ ⲡⲛⲟⲩⲧⲉ ⲭⲁⲣⲓⲍⲉ ⲙⲙⲟⲟⲩ ⲛⲁⲛ
13 O nichž i mluvíme ne těmi slovy, jimž lidská moudrost učí, ale kterýmž vyučuje Duch svatý, duchovním to, což duchovního jest, přivlastňujíce.
ⲓ̅ⲅ̅ⲉⲧⲉ ⲛⲁⲓ ⲛⲉⲧⲛϣⲁϫⲉ ⲛϩⲏⲧⲟⲩ ϩⲛ ϩⲉⲛϣⲁϫⲉ ⲁⲛ ⲛϯ ⲥⲃⲱ ⲛⲥⲟⲫⲓⲁ ⲛⲣⲱⲙⲉ ⲁⲗⲗⲁ ϩⲛ ϩⲉⲛϯⲥⲃⲱ ⲙⲡⲛⲁ ⲉⲛϣⲱⲛⲃ ⲛϩⲉⲛⲡⲛⲁⲧⲓⲕⲟⲛ ⲉϩⲉⲛⲡⲛⲁⲧⲓⲕⲟⲥ
14 Ale tělesný člověk nechápá těch věcí, kteréž jsou Ducha Božího; nebo jsou jemu bláznovství, aniž jich může poznati, protože ony duchovně mají rozsuzovány býti.
ⲓ̅ⲇ̅ⲟⲩⲯⲩⲭⲓⲕⲟⲥ ⲇⲉ ⲛⲣⲱⲙⲉ ⲙⲉϥϣⲱⲡ ⲉⲣⲟϥ ⲛⲛⲁ ⲡⲉⲡⲛⲁ ⲙⲡⲛⲟⲩⲧⲉ ⲟⲩⲙⲛⲧⲥⲟϭ ⲅⲁⲣ ⲛⲁϥ ⲧⲉ ⲁⲩⲱ ⲙⲛϭⲟⲙ ⲙⲙⲟϥ ⲉⲉⲓⲙⲉ ϫⲉ ⲥⲉⲁⲛⲁⲕⲣⲓⲛⲉ ⲙⲙⲟϥ ⲡⲛⲁⲧⲓⲕⲱⲥ
15 Ale duchovní člověk rozsuzujeť všecko, sám pak od žádného nebývá souzen.
ⲓ̅ⲉ̅ⲡⲉⲡⲛⲁⲧⲓⲕⲟⲥ ⲇⲉ ϣⲁϥⲁⲛⲁⲕⲣⲓⲛⲉ ⲙⲉⲛ ⲛⲟⲩⲟⲛ ⲛⲓⲙ ⲛⲧⲟϥ ⲇⲉ ⲙⲉⲣⲉⲗⲁⲁⲩ ⲁⲛⲁⲕⲣⲓⲛⲉ ⲙⲙⲟϥ
16 Nebo kdo jest poznal mysl Páně? A kdo jej bude učiti? My pak mysl Kristovu máme.
ⲓ̅ⲋ̅ⲛⲓⲙ ⲅⲁⲣ ⲡⲉⲛⲧⲁϥⲥⲟⲩⲛ ⲡϩⲏⲧ ⲙⲡϫⲟⲉⲓⲥ ⲡⲁⲓ ⲉⲧⲛⲁⲧⲥⲉⲃⲉⲉⲓⲁⲧϥ ⲉⲃⲟⲗ ⲁⲛⲟⲛ ⲇⲉ ⲟⲩⲛⲧⲁⲛ ⲙⲙⲁⲩ ⲙⲡⲙⲉⲉⲩⲉ ⲙⲡⲉⲭⲥ
