1 Korintským 14

1 Následujtež tedy lásky, horlivě žádejte duchovních věcí, nejvíce však, abyste prorokovali.

Follow after love; and be emulous of the gifts of the Spirit, and especially, that ye may prophesy.

2 Nebo ten, jenž mluví cizím jazykem, ne lidem mluví, ale Bohu; nebo žádný neposlouchá, ale duchem vypravuje tajemství.

For he that speaketh in a tongue, speaketh not unto men, but unto God; for no one understandeth what is said; yet in the spirit, he speaketh a mystery.

3 Kdož pak prorokuje, lidem mluví vzdělání, i napomínání, i potěšení.

But he that prophesieth, speaketh unto men, for edification, and exhortation, and consolation.

4 Kdož mluví cizím jazykem, sám sebe vzdělává, ale kdož prorokuje, tenť církev vzdělává.

He that speaketh in a tongue, edifieth himself: and he that prophesieth, edifieth the church.

5 Chtělť bych pak, abyste všickni jazyky rozličnými mluvili, ale však raději, abyste prorokovali. Nebo větší jest ten, jenž prorokuje, nežli ten, kdož jazyky cizími mluví, leč by také to, což mluví, vykládal, aby se vzdělávala církev.

Now I would that ye all spoke with tongues, but rather that ye prophesied; for greater is he that prophesieth, than he that speaketh in a tongue, unless he interpret; and if he interpret, he edifieth the church.

6 A protož, bratří, přišel-li bych k vám, jazyky cizími mluvě, což vám prospěji, nebudu-liť vám mluviti, buď v zjevení neb v umění, buď v proroctví neb v učení?

And now, my brethren, if I should come among you, and speak to you in tongues, what should I profit you; unless I should speak to you either by revelation, or by knowledge, or by prophecy, or by doctrine?

7 Podobně jako i bezdušné věci, vydávající zvuk, jako píšťalka nebo harfa, kdyby rozdílného zvuku nevydávaly, kterak by vědíno bylo, co se píská, anebo na harfu hrá?

For even inanimate things that emit sound, whether pipe or harp, if they make no distinction between one sound and another, how will it be known, what is sung or what is harped?

8 Ano trouba vydala-li by nejistý hlas, kdož se bude strojiti k boji?

And if the trumpet shall give an uncertain sound, who will prepare himself for the battle?

9 Tak i vy, nevydali-li byste jazykem svým srozumitelných slov, kterak bude rozumíno, co se mluví? Budete jen u vítr mluviti.

So likewise if ye utter a discourse in a tongue, and there is no interpretation given, how will it be known what ye have said? Ye will have been as if ye spoke into the air.

10 Tak mnoho, (jakž vidíme, ) rozdílů hlasů jest na světě, a nic není bez hlasu.

For lo, there are many kinds of tongues in the world; and there is not one of them without meaning.

11 Protož nebudu-liť znáti moci hlasu, budu tomu, kterýž mluví, cizozemec, a ten, jenž mluví, bude mi také cizozemec.

But if I do not know the import of the sound, I shall be a barbarian to him that speaketh, and the speaker will be a barbarian to me.

12 Tak i vy, poněvadž jste horliví milovníci duchovních věcí, toho hledejte, abyste se k vzdělání církve rozhojnili.

So also ye, since ye are emulous of the gifts of the Spirit for the edification of the church, seek ye to excel.

13 A protož, kdož mluví jazykem cizím, modl se, aby mohl vykládati.

And let him that speaketh in a tongue, pray that he may interpret.

14 Nebo budu-li se modliti cizím jazykem, duch můj se toliko modlí, ale mysl má bez užitku jest.

For if I should pray in a tongue, my spirit prayeth, but my understanding is without fruits.

15 Což tedy jest? Modliti se budu duchem, a modliti se budu i myslí; plésati budu duchem a plésati budu i myslí.

What then shall I do? I will pray with my spirit, and will pray with my understanding; and I will sing with my spirit, and will sing with my understanding.

16 Nebo kdybys ty dobrořečil Bohu duchem, kterakž ten, jenž prostý člověk jest, k tvému dobrořečení řekne Amen, poněvadž neví, co pravíš?

Otherwise, if thou blessest in the spirit, how shall he that filleth the place of one unlearned, say Amen, on thy giving thanks; for he knoweth not what thou sayest?

17 Nebo ač ty dobře díky činíš, ale jiný se nevzdělává.

Thou blessest, indeed, very well; but thy neighbor is not edified.

18 Děkuji Bohu svému, že více nežli vy všickni jazyky cizími mluvím.

I thank God, that I speak with tongues more than all of you.

19 Ale v sboru raději bych chtěl pět slov srozumitelně promluviti, abych také jiných poučil, nežli deset tisíců slov jazykem neznámým.

But in the church, I would rather speak five words with my understanding, that I might instruct others, than a myriad of words in a tongue.

20 Bratří, nebuďte děti v smyslu, ale zlostí buďte děti, smyslem pak buďte dospělí.

My brethren, be ye not children in your thoughts; but to evil things be ye infants; and in your thoughts be men.

21 Psáno jest v Zákoně: Že rozličnými jazyky a cizími rty budu mluviti lidu tomuto, a anižť tak mne slyšeti budou, praví Pán.

In the law it is written, With a foreign speech, and in another tongue, will I speak with this people; and even so also they will not hearken to me, saith the Lord.

22 A tak jazykové jsou za div ne těm, jenž věří, ale nevěřícím, proroctví pak ne nevěřícím, ale věřícím.

Wherefore, tongues are established for a sign, not to the believers, but to them that believe not. But prophesyings are not for those who believe not, but for them that believe.

23 A protož když by se sešla všecka církev spolu, a všickni by jazyky cizími mluvili, a vešli by tam i neučení neb nevěřící, zdaliž neřeknou, že blázníte?

If therefore the whole church assemble, and they all speak with tongues, and there come in unlearned persons, or such as believe not, will they not say: These people are crazy?

24 Ale kdyby všickni prorokovali, a všel by tam mezi ně někdo nevěřící nebo neučený, přemáhán by byl ode všech a souzen ode všech.

But if ye should be all prophesying, and one unlearned or an unbeliever should come among you, he is explored by you all, and rebuked by you all;

25 A tak tajnosti srdce jeho zjeveny budou, a on padna na tvář, klaněti se bude Bohu, vyznávaje, že jistě Bůh jest mezi vámi.

and the secrets of his heart are laid open to him: and so he will fall upon his face, and will worship God, and say: Verily, God is in you.

26 Což tedy bratří? Když se scházíte, jeden každý z vás píseň má, učení má, cizí jazyk má, zjevení má, vykládání má, všecko to budiž k vzdělání.

I therefore say to you my brethren, that when ye assemble, whoever of you hath a psalm, let him speak; and whoever hath a doctrine, and whoever hath a revelation, and whoever hath a tongue, and whoever hath an interpretation. Let them all be for edification.

27 Buďto že by kdo jazykem cizím mluvil, ať se to děje skrze dva neb nejvíce tři, a to jeden po druhém, a jeden ať vykládá.

And if any speak in a tongue, let two speak or at most, three; and let them speak one by one; and let some one interpret.

28 Pakli by nebylo vykladače, nechať mlčí v shromáždění, než sobě sám nechažť mluví a Bohu.

And if there is none to interpret, let him that speaketh in a tongue, be silent in the church; and let him speak to himself and to God.

29 Proroci pak dva nebo tři ať mluví, a jiní nechť rozsuzují.

And as to prophets, let two or three speak, and let the rest judge.

30 Pakliť by jinému tu přísedícímu zjeveno bylo, první mlč.

And if to another sitting by, there should be a revelation, let the first stop speaking.

31 Nebo můžete všickni, jeden po druhém, prorokovati, aby se všickni učili a všickni se potěšovali.

For ye can all prophesy, one by one; so that every one may learn, and every one be comforted.

32 Duchovéť pak proroků prorokům poddáni jsou.

For the spirit of the prophets is subject to the prophets.

33 Nebo neníť Bůh původ různice, ale pokoje, jakož i ve všech shromážděních svatých učím.

Because, God is not the author of tumult, but of peace, as in all churches of the saints.

34 Ženy vaše v shromážděních ať mlčí, nebo nedopouští se jim mluviti, ale aby poddány byly, jakž i Zákon praví.

Let your women be silent in the church: for it is not permitted them to speak, but to be in subjection, as also the law saith.

35 Pakli se chtí čemu naučiti, doma mužů svých nechať se ptají. Nebo mrzká věc jest ženám mluviti v shromáždění.

And if they wish to be informed on any subject, let them ask their husbands at home: for it is unbecoming for women to speak in the church.

36 Zdaliž jest od vás slovo Boží pošlo? Zdali k samým vám přišlo?

What! was it from you that the word of God came forth? Or did it reach only to you?

37 Zdá-li se sobě kdo býti prorokem nebo duchovním, nechažť pozná, co vám píši, žeť jsou přikázání Páně.

And if any one among you thinketh that he is a prophet, or that he is spiritual, let him recognize the things which I write to you, as being the precepts of our Lord.

38 Pakli kdo neví, nevěz.

But if any one be ignorant, let him be ignorant.

39 A takž, bratří, o to se snažte, abyste prorokovali, a jazyky cizími mluviti nezbraňujte.

Wherefore, my brethren, be emulous of prophesying: and to speak with tongues, prohibit not.

40 Všecko slušně a podle řádu ať se děje.

But let every thing be done with decency and regularity.