1 Korintským 13
1 Bych jazyky lidskými mluvil i andělskými, a lásky kdybych neměl, učiněn jsem jako měď zvučící anebo zvonec znějící.
Ainda que eu falasse as línguas dos homens e dos anjos, e não tivesse caridade, seria como o metal que soa ou como o sino que tine.
2 A bychť měl proroctví, a znal všecka tajemství, i všelikého umění došel, a kdybych měl tak velikou víru, že bych hory přenášel, lásky pak kdybych neměl, nic nejsem.
E ainda que tivesse o dom da profecia, e conhecesse todos os mistérios e toda a ciência, e ainda que tivesse toda a fé, de maneira tal que transportasse os montes, e não tivesse caridade, nada seria.
3 A kdybych vynaložil na pokrmy chudých všecken statek svůj, a bych vydal tělo své k spálení, a lásky bych jen neměl, nic mi to neprospívá.
E, ainda que distribuísse toda a minha fortuna para sustento dos pobres, e ainda que entregasse o meu corpo para ser queimado, e não tivesse caridade, nada me aproveitaria.
4 Láska trpělivá jest, dobrotivá jest, láska nezávidí, láska není všetečná, nenadýmá se.
A caridade é sofredora, é benigna: a caridade não é invejosa: a caridade não trata com leviandade, não se ensoberbece,
5 V nic neslušného se nevydává, nehledá svých věcí, nezpouzí se, neobmýšlí zlého.
Não trata com indecência, não busca os seus interesses, não se irrita, não suspeita mal
6 Neraduje se z nepravosti, ale spolu raduje se pravdě.
Não folga com a injustiça, porém folga com a verdade;
7 Všecko snáší, všemu věří, všeho se naděje, všeho trpělivě čeká.
Tudo sofre, tudo crê, tudo espera, tudo suporta.
8 Láska nikdy nevypadá, ačkoli proroctví přestanou, i jazykové utichnou, i učení v nic přijde.
A caridade nunca acaba: porém, ainda que haja profecias, serão aniquiladas: ainda que haja línguas, cessarão; ainda que haja ciência, será aniquilada;
9 Z částky zajisté poznáváme a z částky prorokujeme.
Porque, em parte, conhecemos, e em parte profetizamos;
10 Ale jakžť by přišlo dokonalé, tehdyť to, což jest z částky, vyhlazeno bude.
Mas, quando vier o que é perfeito, então o que o é em parte será aniquilado.
11 Dokudž jsem byl dítě, mluvil jsem jako dítě, myslil jsem jako dítě, smýšlel jsem jako dítě, ale když jsem učiněn muž, opustil jsem dětinské věci.
Quando eu era menino, falava como menino, sentia como menino, discorria como menino, mas, logo que cheguei a ser homem, acabei com as coisas de meninos.
12 Nyní zajisté vidíme v zrcadle a skrze podobenství, ale tehdáž tváří v tvář. Nyní poznávám z částky, ale tehdy poznám, tak jakž i známostí obdařen budu.
Porque agora vemos por espelho em enigma, mas então veremos face a face: agora conheço em parte, mas então conhecerei como também sou conhecido.
13 Nyní pak zůstává víra, naděje, láska, to tré, ale největší z nich jestiť láska.
Agora, pois, permanecem estas três: a fé, a esperança e a caridade; porém a maior destas é a caridade.
