1 Korintským 13
1 Bych jazyky lidskými mluvil i andělskými, a lásky kdybych neměl, učiněn jsem jako měď zvučící anebo zvonec znějící.
Though I speak in the “tongues” of people, or even of angels, yet have not love, I have become mere echoing brass, or a clanging cymbal!
2 A bychť měl proroctví, a znal všecka tajemství, i všelikého umění došel, a kdybych měl tak velikou víru, že bych hory přenášel, lásky pak kdybych neměl, nic nejsem.
Even though I have the gift of preaching, and fathom all hidden truths and all the depths of knowledge; even though I have such faith as might move mountains, yet have not love, I am nothing!
3 A kdybych vynaložil na pokrmy chudých všecken statek svůj, a bych vydal tělo své k spálení, a lásky bych jen neměl, nic mi to neprospívá.
Even though I dole my substance to the poor, even though I sacrifice my body in order to boast, yet have not love, it avails me nothing!
4 Láska trpělivá jest, dobrotivá jest, láska nezávidí, láska není všetečná, nenadýmá se.
Love is long-suffering, and kind; love is never envious, never boastful, never conceited, never behaves unbecomingly;
5 V nic neslušného se nevydává, nehledá svých věcí, nezpouzí se, neobmýšlí zlého.
love is never self-seeking, never provoked, never reckons up her wrongs;
6 Neraduje se z nepravosti, ale spolu raduje se pravdě.
love never rejoices at evil, but rejoices in the triumph of truth;
7 Všecko snáší, všemu věří, všeho se naděje, všeho trpělivě čeká.
love bears with all things, ever trustful, ever hopeful, ever patient.
8 Láska nikdy nevypadá, ačkoli proroctví přestanou, i jazykové utichnou, i učení v nic přijde.
Love never fails. But, whether it be the gift of preaching, it will end; whether it be the gift of “tongues,” it will cease; whether it be knowledge, it, too, will vanish.
9 Z částky zajisté poznáváme a z částky prorokujeme.
For our knowledge is incomplete, and our preaching is incomplete,
10 Ale jakžť by přišlo dokonalé, tehdyť to, což jest z částky, vyhlazeno bude.
but, when the perfect has come, that which is incomplete will end.
11 Dokudž jsem byl dítě, mluvil jsem jako dítě, myslil jsem jako dítě, smýšlel jsem jako dítě, ale když jsem učiněn muž, opustil jsem dětinské věci.
When I was a child, I talked as a child, I felt as a child, I reasoned as a child; now that I am a man, I have done with childish ways.
12 Nyní zajisté vidíme v zrcadle a skrze podobenství, ale tehdáž tváří v tvář. Nyní poznávám z částky, ale tehdy poznám, tak jakž i známostí obdařen budu.
As yet we see, in a mirror, dimly, but then – face to face! As yet my knowledge is incomplete, but then I will know in full, as I have been fully known.
13 Nyní pak zůstává víra, naděje, láska, to tré, ale největší z nich jestiť láska.
Meanwhile faith, hope, and love endure – these three, but the greatest of these is love.
