1 Korintským 12
1 O duchovních pak dařích, bratří, nechci, abyste nevěděli.
De spiritualibus autem, nolo vos ignorare fratres.
2 Víte, že jste byli pohané, kteříž k modlám němým, jakž jste bývali vedeni, tak jste chodili.
Scitis quoniam cum Gentes essetis, ad simulachra muta prout ducebamini euntes.
3 Protož známoť vám činím, že žádný v Duchu Božím mluvě, nezlořečí Pánu Ježíši, a žádný nemůže říci Pán Ježíš, jediné v Duchu svatém.
Ideo notum vobis facio, quod nemo in Spiritu Dei loquens, dicit anathema Iesu. Et nemo potest dicere, Dominus Iesus, nisi in Spiritu Sancto.
4 Rozdílníť pak darové jsou, ale tentýž Duch,
Divisiones vero gratiarum sunt, idem autem Spiritus:
5 A rozdílná jsou přisluhování, ale tentýž Pán,
Et divisiones ministrationum sunt, idem autem Dominus:
6 A rozdílné jsou moci, ale tentýž Bůh, jenžto působí všecko ve všech.
Et divisiones operationum sunt, idem vero Deus, qui operatur omnia in omnibus.
7 Jednomu pak každému dáno bývá zjevení Ducha k užitku.
Unicuique autem datur manifestatio Spiritus ad utilitatem.
8 Nebo někomu dána bývá skrze Ducha řeč moudrosti, jinému pak řeč umění podle téhož Ducha,
Alii quidem per Spiritum datur sermo sapientiæ: alii autem sermo scientiæ secundum eundem Spiritum:
9 Jinému víra v témž Duchu, jinému darové uzdravování v jednostejném Duchu,
alteri fides in eodem Spiritu: alii gratia sanitatum in uno Spiritu:
10 Někomu divů činění, jinému proroctví, jinému rozeznání duchů, jinému rozličnost jazyků, jinému vykládání jazyků.
alii operatio virtutum, alii prophetia, alii discretio spirituum, alii genera linguarum, alii interpretatio sermonum.
11 Ale to vše působí jeden a týž Duch, rozděluje jednomu každému obzvláštně, jakž ráčí.
Hæc autem omnia operantur unus atque idem Spiritus, dividens singulis prout vult.
12 Nebo jakož tělo jedno jest a mnoho má údů, ale všickni ti jednoho těla údové, mnozí jsouce, však jedno tělo jsou: tak i Kristus.
Sicut enim corpus unum est, et membra habet multa, omnia autem membra corporis cum sint multa, unum tamen corpus sunt: ita et Christus.
13 Skrze jednoho zajisté Ducha my všickni v jedno tělo pokřtěni jsme, buďto Židé, buďto Řekové, buďto služebníci, nebo svobodní, a všickni v jeden duch zapojeni jsme.
Etenim in uno Spiritu omnes nos in unum corpus baptizati sumus, sive Iudæi, sive Gentiles, sive servi, sive liberi: et omnes in uno Spiritu potati sumus.
14 Nebo tělo není jeden úd, ale mnozí.
Nam et corpus non est unum membrum, sed multa.
15 Dí-li noha: Poněvadž nejsem rukou, nejsem z těla, zdaliž proto není z těla?
Si dixerit pes: Quoniam non sum manus, non sum de corpore: num ideo non est de corpore?
16 A dí-li ucho: Když nejsem oko, nejsem z těla, zdaliž proto není z těla?
Et si dixerit auris: Quoniam non sum oculus, non sum de corpore: num ideo est de corpore?
17 Jestliže všecko tělo jest oko, kde pak bude sluch? Pakli všecko tělo jest sluch, kde povonění?
Si totum corpus oculus: ubi auditus? Si totum auditus: ubi odoratus?
18 Ale zřídil Bůh údy jeden každý z nich v těle, tak jakž jest on chtěl.
Nunc autem posuit Deus membra, unumquodque eorum in corpore sicut voluit.
19 Nebo kdyby byli všickni údové jeden úd, kde by bylo tělo?
Quod si essent omnia unum membrum, ubi corpus?
20 Ale nyní mnozí údové jsou, však jedno tělo.
Nunc autem multa quidem membra, unum autem corpus.
21 A tak nemůžť oko říci ruce: Nepotřebí mi tebe, anebo opět hlava nohám: Nepotřebuji vás.
Non potest autem oculus dicere manui: Opera tua non indigeo: aut iterum caput pedibus: Non estis mihi necessarii.
22 Nýbrž mnohem více údové, kteříž se zdadí nejmdlejší v těle býti, potřební jsou.
Sed multo magis quæ videntur membra corporis infirmiora esse, necessariora sunt:
23 A kteréž máme za nejméně ctihodné údy v těle, ty větší ctí přistíráme; a nezdobní údové naši hojnější ozdobu mají,
et quæ putamus ignobiliora membra esse corporis, his honorem abundantiorem circumdamus: et quæ inhonesta sunt nostra, abundantiorem honestatem habent.
24 Ozdobní pak údové naši toho nepotřebují. Ale Bůh tak způsobil tělo, poslednějšímu dav hojnější poctu,
Honesta autem nostra nullius egent: sed Deus temperavit corpus, ei, cui deerat, abundationem tribuendo honorem,
25 Aby nebyla nesvornost v těle, ale aby údové jedni o druhé vespolek pečovali
ut non sit schisma in corpore, sed idipsum pro invicem solicita sint membra.
26 A protož jestliže trpí co jeden úd, spolu s ním trpí všickni údové; pakli jest v slávě jeden úd, radují se spolu s ním všickni údové.
Et si quid patitur unum membrum, compatiuntur omnia membra: sive gloriatur unum membrum, congaudent omnia membra.
27 Vy pak jste tělo Kristovo, a údové z částky.
Vos autem estis corpus Christi, et membra de membro.
28 A některé zajisté postavil Bůh v církvi nejprv apoštoly, druhé proroky, třetí učitele, potom moci, potom ty, kteří mají dary uzdravování, pomocníky, správce jiných, rozličnost jazyků mající.
Et quosdam quidem posuit Deus in Ecclesia primum Apostolos, secundo Prophetas, exinde Doctores, deinde virtutes, exinde gratias curationum, opitulationes, gubernationes, genera linguarum, interpretationes sermonum.
29 Zdaliž jsou všickni apoštolé? Zdali všickni proroci? Zdali všickni učitelé? Zdali všickni divy činí?
Numquid omnes Apostoli? Numquid omnes Prophetæ? numquid omnes Doctores?
30 Zdali všickni mají dary k uzdravování? Zdali všickni jazyky rozličnými mluví? Zdali všickni vykládají?
Numquid omnes virtutes? Numquid omnes gratiam habent curationum? Numquid omnes linguis loquuntur? Numquid omnes interpretantur?
31 Snažujtež se pak dojíti darů lepších, a ještěť vyšší cestu vám ukáži.
Æmulamini autem charismata meliora. Et adhuc excellentiorem viam vobis demonstro.
