< 1 Korintským 11 >

1 Následovníci moji buďte, jako i já Kristův.
Be imitators of me, even as I also am of Christ.
2 Chválímť pak vás, bratří, že všecky věci mé v paměti máte, a jakž jsem vydal vám ustanovení, tak je zachováváte.
Now I praise you, that you remember me in all things, and hold firm the traditions, even as I delivered them to you.
3 Chciť pak, abyste věděli, že všelikého muže hlava jest Kristus, a hlava ženy muž, hlava pak Kristova Bůh.
But I would have you know that the head of every man is Christ, and the head of the woman is the man, and the head of Christ is God.
4 Každý muž, modle se aneb prorokuje s přikrytou hlavou, ohyžďuje hlavu svou.
Every man praying or prophesying, having his head covered, dishonors his head.
5 Každá pak žena, modleci se anebo prorokujici s nepřikrytou hlavou, ohyžďuje hlavu svou; nebo jednostejná věc jest, jako by se oholila.
But every woman praying or prophesying with her head unveiled dishonors her head. For it is one and the same thing as if she were shaved.
6 Nebo nezavíjí-liť žena hlavy své, nechažť se také ostříhá. Pakli jest mrzká věc ženě oholiti se neb ostříhati, nechažť se zavíjí.
For if a woman is not covered, let her also be shorn. But if it is shameful for a woman to be shorn or shaved, let her be covered.
7 Mužť nemá zavíjeti hlavy své, obraz a sláva Boží jsa, ale žena sláva mužova jest.
For a man indeed ought not to have his head covered, because he is the image and glory of God, but the woman is the glory of the man.
8 Nebo není muž z ženy, ale žena z muže.
For man is not from woman, but woman from man;
9 Není zajisté muž stvořen pro ženu, ale žena pro muže.
for neither was man created for the woman, but woman for the man.
10 Protož máť žena míti obestření na hlavě pro anděly.
For this cause the woman ought to have authority on her head, because of the angels.
11 Avšak ani muž bez ženy, ani žena bez muže, v Pánu.
Nevertheless, neither is the woman independent of the man, nor the man independent of the woman, in the Lord.
12 Nebo jakož žena jest z muže, tak i muž skrze ženu, všecky pak věci z Boha.
For as woman came from man, so a man also comes through a woman; but all things are from God.
13 Vy sami mezi sebou suďte, sluší-li se ženě s nepřikrytou hlavou modliti Bohu.
Judge for yourselves. Is it appropriate that a woman pray to God unveiled?
14 Zdaliž vás i samo přirození neučí, žeť jest ohyzda muži míti dlouhé vlasy?
Doesn't even nature itself teach you that if a man has long hair, it is a dishonor to him?
15 Ale ženě míti dlouhé vlasy poctivé jest; nebo vlasové k zastírání dány jsou jí.
But if a woman has long hair, it is a glory to her, for her hair is given to her for a covering.
16 Jestliže pak komu se vidí neustupným býti, myť takového obyčeje nemáme, ani církev Boží.
But if anyone seems to be contentious, we have no such custom, neither do God's churches.
17 Toto pak předkládaje, nechválím toho, že ne k lepšímu, ale k horšímu se scházíte.
But in giving you this command, I do not praise you, that you come together not for the better but for the worse.
18 Nejprve zajisté, když se scházíte do shromáždění, slyším, že jsou roztržky mezi vámi, a poněkud tomu věřím.
For first of all, when you come together in the church, I hear that divisions exist among you, and I partly believe it.
19 Neboť musejí i kacířstva mezi vámi býti, aby právě zbožní zjeveni byli mezi vámi.
For there also must be factions among you, that those who are approved may be revealed among you.
20 A tak když se scházíte vespolek, jižť to není večeři Páně jísti,
When therefore you assemble yourselves together, it is not the Lord's supper that you eat.
21 Poněvadž jeden každý nejprv večeři svou přijímá v jedení, a tu někdo lační, a jiný se přepil.
For in your eating each one takes his own supper first. One is hungry, and another is drunk.
22 A což pak domů nemáte k jedení a ku pití? Èili církev Boží tupíte, a zahanbujete ty, kteříž nemají hojnosti pokrmů? Což vám dím? Chváliti budu vás? V tom jistě nechválím.
What, do you not have houses to eat and to drink in? Or do you despise God's church, and put them to shame who do not have? What should I tell you? Should I praise you? In this I do not praise you.
23 Já zajisté přijal jsem ode Pána, což i vydal jsem vám, že Pán Ježíš v tu noc, v kterouž zrazen jest, vzal chléb,
For I received from the Lord that which also I delivered to you, that the Lord Jesus on the night in which he was betrayed took bread.
24 A díky činiv, lámal a řekl: Vezměte, jezte, to jest tělo mé, kteréž se za vás láme. To čiňte na mou památku.
When he had given thanks, he broke it, and said, "This is my body, which is for you. Do this in memory of me."
25 Takž i kalich, když povečeřel, řka: Tento kalich jest ta nová smlouva v mé krvi. To čiňte, kolikrátkoli píti budete, na mou památku.
In the same way he also took the cup, after the meal, saying, "This cup is the new covenant in my blood. Do this, as often as you drink, in memory of me."
26 Nebo kolikrátž byste koli jedli chléb tento a z kalicha toho pili, smrt Páně zvěstujte, dokavadž nepřijde.
For as often as you eat this bread and drink this cup, you proclaim the Lord's death until he comes.
27 A protož kdokoli jedl by chléb tento a pil z kalicha Páně nehodně, vinen bude tělem a krví Páně.
Therefore whoever eats this bread or drinks the Lord's cup in a manner unworthy will be guilty of the body and the blood of the Lord.
28 Zkusiž tedy sám sebe člověk, a tak chléb ten jez, a z toho kalicha pí.
But let a person examine himself, and so let him eat of the bread, and drink of the cup.
29 Nebo kdož jí a pije nehodně, odsouzení sobě jí a pije, nerozsuzuje těla Páně.
For he who eats and drinks eats and drinks judgment to himself, if he does not discern the body.
30 Protož mezi vámi jsou mnozí mdlí a nemocní, a spí mnozí,
For this cause many among you are weak and sickly, and not a few sleep.
31 Ješto kdybychom se sami rozsuzovali, nebyli bychom souzeni.
For if we discerned ourselves, we would not be judged.
32 Ale když býváme souzeni, ode Pána býváme poučováni, abychom s světem nebyli odsouzeni.
But when we are judged, we are punished by the Lord, that we may not be condemned with the world.
33 A tak, bratří moji, když se scházíte k jedení, jedni na druhé čekávejte.
Therefore, my brothers, when you come together to eat, wait one for another.
34 Pakli kdo lační, doma jez, abyste se nescházeli k odsouzení. Jiné pak věci, když přijdu, zřídím.
But if anyone is hungry, let him eat at home, lest your coming together be for judgment. The rest I will set in order whenever I come.

< 1 Korintským 11 >