1 Korintským 11
1 Následovníci moji buďte, jako i já Kristův.
Be ye followers of me, as I also am of Christ.
2 Chválímť pak vás, bratří, že všecky věci mé v paměti máte, a jakž jsem vydal vám ustanovení, tak je zachováváte.
Now I praise you, brethren, that in all things you are mindful of me: and keep my ordinances as I have delivered them to you.
3 Chciť pak, abyste věděli, že všelikého muže hlava jest Kristus, a hlava ženy muž, hlava pak Kristova Bůh.
But I would have you know, that the head of every man is Christ; and the head of the woman is the man; and the head of Christ is God.
4 Každý muž, modle se aneb prorokuje s přikrytou hlavou, ohyžďuje hlavu svou.
Every man praying or prophesying with his head covered, disgraceth his head.
5 Každá pak žena, modleci se anebo prorokujici s nepřikrytou hlavou, ohyžďuje hlavu svou; nebo jednostejná věc jest, jako by se oholila.
But every woman praying or prophesying with her head not covered, disgraceth her head: for it is all one as if she were shaven.
6 Nebo nezavíjí-liť žena hlavy své, nechažť se také ostříhá. Pakli jest mrzká věc ženě oholiti se neb ostříhati, nechažť se zavíjí.
For if a woman be not covered, let her be shorn. But if it be a shame to a woman to be shorn or made bald, let her cover her head.
7 Mužť nemá zavíjeti hlavy své, obraz a sláva Boží jsa, ale žena sláva mužova jest.
The man indeed ought not to cover his head, because he is the image and glory of God; but the woman is the glory of the man.
8 Nebo není muž z ženy, ale žena z muže.
For the man is not of the woman, but the woman of the man.
9 Není zajisté muž stvořen pro ženu, ale žena pro muže.
For the man was not created for the woman, but the woman for the man.
10 Protož máť žena míti obestření na hlavě pro anděly.
Therefore ought the woman to have a power over her head, because of the angels.
11 Avšak ani muž bez ženy, ani žena bez muže, v Pánu.
But yet neither is the man without the woman, nor the woman without the man, in the Lord.
12 Nebo jakož žena jest z muže, tak i muž skrze ženu, všecky pak věci z Boha.
For as the woman is of the man, so also is the man by the woman: but all things of God.
13 Vy sami mezi sebou suďte, sluší-li se ženě s nepřikrytou hlavou modliti Bohu.
You yourselves judge: doth it become a woman, to pray unto God uncovered?
14 Zdaliž vás i samo přirození neučí, žeť jest ohyzda muži míti dlouhé vlasy?
Doth not even nature itself teach you, that a man indeed, if he nourish his hair, it is a shame unto him?
15 Ale ženě míti dlouhé vlasy poctivé jest; nebo vlasové k zastírání dány jsou jí.
But if a woman nourish her hair, it is a glory to her; for her hair is given to her for a covering.
16 Jestliže pak komu se vidí neustupným býti, myť takového obyčeje nemáme, ani církev Boží.
But if any man seem to be contentious, we have no such custom, nor the church of God.
17 Toto pak předkládaje, nechválím toho, že ne k lepšímu, ale k horšímu se scházíte.
Now this I ordain: not praising you, that you come together not for the better, but for the worse.
18 Nejprve zajisté, když se scházíte do shromáždění, slyším, že jsou roztržky mezi vámi, a poněkud tomu věřím.
For first of all I hear that when you come together in the church, there are schisms among you; and in part I believe it.
19 Neboť musejí i kacířstva mezi vámi býti, aby právě zbožní zjeveni byli mezi vámi.
For there must be also heresies: that they also, who are approved, may be made manifest among you.
20 A tak když se scházíte vespolek, jižť to není večeři Páně jísti,
When you come therefore together into one place, it is not now to eat the Lord’s supper.
21 Poněvadž jeden každý nejprv večeři svou přijímá v jedení, a tu někdo lační, a jiný se přepil.
For every one taketh before his own supper to eat. And one indeed is hungry and another is drunk.
22 A což pak domů nemáte k jedení a ku pití? Èili církev Boží tupíte, a zahanbujete ty, kteříž nemají hojnosti pokrmů? Což vám dím? Chváliti budu vás? V tom jistě nechválím.
What, have you not houses to eat and to drink in? Or despise ye the church of God; and put them to shame that have not? What shall I say to you? Do I praise you? In this I praise you not.
23 Já zajisté přijal jsem ode Pána, což i vydal jsem vám, že Pán Ježíš v tu noc, v kterouž zrazen jest, vzal chléb,
For I have received of the Lord that which also I delivered unto you, that the Lord Jesus, the same night in which he was betrayed, took bread.
24 A díky činiv, lámal a řekl: Vezměte, jezte, to jest tělo mé, kteréž se za vás láme. To čiňte na mou památku.
And giving thanks, broke, and said: Take ye, and eat: this is my body, which shall be delivered for you: this do for the commemoration of me.
25 Takž i kalich, když povečeřel, řka: Tento kalich jest ta nová smlouva v mé krvi. To čiňte, kolikrátkoli píti budete, na mou památku.
In like manner also the chalice, after he had supped, saying: This chalice is the new testament in my blood: this do ye, as often as you shall drink, for the commemoration of me.
26 Nebo kolikrátž byste koli jedli chléb tento a z kalicha toho pili, smrt Páně zvěstujte, dokavadž nepřijde.
For as often as you shall eat this bread, and drink the chalice, you shall shew the death of the Lord, until he come.
27 A protož kdokoli jedl by chléb tento a pil z kalicha Páně nehodně, vinen bude tělem a krví Páně.
Therefore whosoever shall eat this bread, or drink the chalice of the Lord unworthily, shall be guilty of the body and of the blood of the Lord.
28 Zkusiž tedy sám sebe člověk, a tak chléb ten jez, a z toho kalicha pí.
But let a man prove himself: and so let him eat of that bread, and drink of the chalice.
29 Nebo kdož jí a pije nehodně, odsouzení sobě jí a pije, nerozsuzuje těla Páně.
For he that eateth and drinketh unworthily, eateth and drinketh judgment to himself, not discerning the body of the Lord.
30 Protož mezi vámi jsou mnozí mdlí a nemocní, a spí mnozí,
Therefore are there many infirm and weak among you, and many sleep.
31 Ješto kdybychom se sami rozsuzovali, nebyli bychom souzeni.
But if we would judge ourselves, we should not be judged.
32 Ale když býváme souzeni, ode Pána býváme poučováni, abychom s světem nebyli odsouzeni.
But whilst we are judged, we are chastised by the Lord, that we be not condemned with this world.
33 A tak, bratří moji, když se scházíte k jedení, jedni na druhé čekávejte.
Wherefore, my brethren, when you come together to eat, wait for one another.
34 Pakli kdo lační, doma jez, abyste se nescházeli k odsouzení. Jiné pak věci, když přijdu, zřídím.
If any man be hungry, let him eat at home; that you come not together unto judgment. And the rest I will set in order, when I come.
