1 Korintským 10

1 Nechciť pak, abyste nevěděli, bratří, že otcové naši všickni pod oblakem byli, a všickni moře přešli,

Poleg tega bratje nočem, da vi ne bi premislili, da so bili vsi naši očetje pod oblakom in so vsi šli skozi morje

2 A všickni v Mojžíše pokřtěni jsou v oblace a v moři,

in vsi so bili krščeni v Mojzesa, v oblaku in v morju,

3 A všickni týž pokrm duchovní jedli,

in vsi so jedli isto duhovno jed,

4 A všickni týž nápoj duchovní pili. Pili zajisté z duchovní skály, kteráž za nimi šla; a ta skála byl Kristus.

in vsi so pili isto duhovno pijačo. Kajti pili so iz te duhovne Skale, ki jih je spremljala. In ta Skala je bil Kristus.

5 Ale ne ve mnohých z nich zalíbilo se Bohu, nebo zhynuli na poušti.

Toda z mnogimi izmed njih Bog ni bil zelo zadovoljen; zato so bili zrušeni v divjini.

6 Ty pak věci za příklad nám býti mají k tomu, abychom nebyli žádostivi zlého, jako i oni žádali.

Torej te stvari so bile naši zgledi, z namenom, da mi ne bi hlepeli po zlih stvareh, prav tako kakor so oni poželeli.

7 Protož nebuďte modláři, jako někteří z nich, jakož psáno jest: Posadil se lid, aby jedl a pil, a vstali, aby hrali.

Niti ne bodite malikovalci, kakor so bili nekateri izmed njih; kakor je pisano: ›Ljudje so se usedli, da bi jedli in pili in vstali, da bi se zabavali.‹

8 Aniž smilněme, jako někteří z nich smilnili, a padlo jich jeden den třimecítma tisíců.

Niti ne zagrešimo prešuštvovanja, kakor so storili nekateri izmed njih in [jih] je v enem dnevu padlo triindvajset tisoč.

9 Ani pokoušejme Krista, jako někteří z nich pokoušeli, a od hadů zhynuli.

Niti ne skušajmo Kristusa, kakor so skušali tudi nekateri izmed njih in so bili pokončani od kač.

10 Ani repcete, jako i někteří z nich reptali, a zhynuli od záhubce.

Niti ne godrnjajte, kakor so tudi nekateri izmed njih godrnjali in so bili pokončani od uničevalca.

11 Toto pak všecko u figuře dálo se jim, a napsáno jest k napomenutí našemu, kteříž jsme již na konci světa. (aiōn g165)

Torej vse te stvari so se jim zgodile za zglede. Napisane pa so v svarilo nam, nad katere so prišli konci sveta. (aiōn g165)

12 A protož kdo se domnívá, že stojí, hlediž, aby nepadl.

Zato naj tisti, ki misli, da stoji, pazi, da ne pade.

13 Pokušení vás nezachvátilo, než lidské. Ale věrnýť jest Bůh, kterýž nedopustí vás pokoušeti nad vaši možnost, ale způsobíť s pokušením také i vysvobození, abyste mohli snésti.

Nobene preizkušnje niste prestali razen takšne, ki je človeku običajna. Toda Bog je zvest, ki ne bo dovolil, da bi bili skušani nad tem, kar ste zmožni; toda s preizkušnjo bo prav tako pripravil pot za pobeg, da jo boste lahko prestali.

14 Protož, moji milí bratří, utíkejtež modlářství.

Moji srčno ljubljeni, bežite torej od malikovanja.

15 Jakožto opatrným mluvím. Vy suďte, co pravím.

Govorim kot modrim možem; presodite, kaj govorim.

16 Kalich dobrořečení, kterémuž dobrořečíme, zdaliž není společnost krve Kristovy? A chléb, kterýž lámeme, zdaliž není společnost těla Kristova?

Mar ni čaša blagoslova, ki jo blagoslavljamo, udeležba pri Kristusovi krvi? Mar ni kruh, ki ga lomimo, udeležba pri Kristusovem telesu?

17 Nebo jeden chléb, jedno tělo mnozí jsme; všickni zajisté z jednoho chleba jíme.

Kajti mi, ki nas je mnogo, smo en kruh in eno telo; ker smo vsi udeleženci tega enega kruha.

18 Pohleďte na Izraele podle těla. Zdaliž ti, kteříž jedí oběti, nejsou účastníci oltáře?

Glejte Izrael po mesu. Mar niso tisti, ki jedo od žrtev, udeleženci oltarja?

19 Což pak tedy dím? Že modla jest něco? Anebo že modlám obětované něco jest? Nikoli.

Kaj torej pravim? Da je malik kaj, ali je to, kar je darovano v žrtvovanje malikom kaj?

20 Ale toto pravím, že, což obětují pohané, ďáblům obětují, a ne Bohu. Nechtělť bych pak, abyste vy byli účastníci ďáblů.

Temveč pravim, da stvari, ki jih pogani žrtvujejo, žrtvujejo hudičem, ne pa Bogu; in ne želim, da bi vi imeli družbo s hudiči.

21 Nebo nemůžete kalicha Páně píti a kalicha ďáblů; nemůžete účastníci býti stolu Páně a stolu ďáblů.

Ne morete piti Gospodove čaše in čaše hudičev. Ne morete biti udeleženci Gospodove mize in mize hudičev.

22 Èili k hněvu popouzíme Pána? Zdali silnější jsme nežli on?

Ali Gospoda dražimo do ljubosumnosti? Ali smo močnejši od njega?

23 Všecko mi sluší, ale ne všecko jest užitečné; všecko mi sluší, ale ne všecko vzdělává.

Dovoljene so mi vse stvari, toda vse stvari niso koristne. Dovoljene so mi vse stvari, toda vse stvari ne izgrajujejo.

24 Žádný nehledej svých věcí, ale jeden každý toho, což jest bližního.

Naj noben človek ne išče svojega lastnega, temveč vsak srečo drugega.

25 Všecko, což se v masných krámích prodává, jezte, nic se nevyptávajíce pro svědomí.

Karkoli se prodaja v mesnicah, to jejte, ne postavljajoč nobenih vprašanj glede vesti;

26 Nebo Páněť jest země i plnost její.

kajti Gospodova je zemlja in njena polnost.

27 Pozval-liť by vás pak kdo z nevěřících k stolu, a chcete jíti, vše, cožkoli bylo by vám předloženo, jezte, nic se nevyptávajíce pro svědomí.

Če vas kdorkoli od teh, ki ne veruje, povabi na pojedino in ste pripravljeni, da greste; jejte karkoli je postavljeno pred vas in ne sprašujte se nobenih vprašanj glede vesti.

28 Pakli by vám někdo řekl: Toto jest modlám obětované, nejezte pro toho, jenž oznámil, a pro svědomí. Páně zajisté jest země i plnost její.

Toda če vam katerikoli človek reče: »To je darovano v žrtev malikom, « ne jejte zaradi tistega, ki je to pokazal in zaradi vesti; kajti zemlja je Gospodova in njena polnost.

29 Svědomí pak pravím ne tvé, ale toho druhého. Nebo proč by měla svoboda má potupena býti od cizího svědomí?

Vesti pravim, ne tvoje lastne, temveč od drugega; kajti zakaj je moja svoboda sojena od vesti drugega človeka?

30 A poněvadž já s díků činěním požívám, proč mi se rouhají příčinou toho, z čehož já díky činím?

Kajti če sem udeleženec po milosti, zakaj sem obrekovan zaradi tega, za kar se zahvaljujem?

31 Protož buďto že jíte, nebo pijete, anebo cožkoli činíte, všecko k slávě Boží čiňte.

Če torej jeste ali pijete ali delate karkoli, vse to delajte v Božjo slavo.

32 Bez úrazu buďte i Židům i Řekům i církvi Boží,

Ne dajajte nobenega povoda, niti Judom, niti poganom, niti Božji cerkvi;

33 Jakož i já ve všem líbím se všechněm, nehledaje v tom svého užitku, ale mnohých, aby spaseni byli.

tako kakor jaz v vseh stvareh ugajam vsem ljudem in ne iščem svoje lastne koristi, temveč korist mnogih, da bodo oni lahko rešeni.