< 1 Korintským 10 >

1 Nechciť pak, abyste nevěděli, bratří, že otcové naši všickni pod oblakem byli, a všickni moře přešli,
Moreover, brethren, I would not that ye should be ignorant, that all our fathers were under the cloud, and all passed through the sea;
2 A všickni v Mojžíše pokřtěni jsou v oblace a v moři,
And were all baptized to Moses in the cloud and in the sea;
3 A všickni týž pokrm duchovní jedli,
And all ate the same spiritual food;
4 A všickni týž nápoj duchovní pili. Pili zajisté z duchovní skály, kteráž za nimi šla; a ta skála byl Kristus.
And all drank the same spiritual drink: (for they drank of that spiritual Rock that followed them: and that Rock was Christ.)
5 Ale ne ve mnohých z nich zalíbilo se Bohu, nebo zhynuli na poušti.
But with many of them God was not well pleased: for they were overthrown in the wilderness.
6 Ty pak věci za příklad nám býti mají k tomu, abychom nebyli žádostivi zlého, jako i oni žádali.
Now these things were our examples, to the intent we should not lust after evil things, as they also lusted.
7 Protož nebuďte modláři, jako někteří z nich, jakož psáno jest: Posadil se lid, aby jedl a pil, a vstali, aby hrali.
Neither be ye idolaters, as [were] some of them: as it is written, The people sat down to eat and drink, and rose up to play.
8 Aniž smilněme, jako někteří z nich smilnili, a padlo jich jeden den třimecítma tisíců.
Neither let us commit lewdness, as some of them committed, and fell in one day three and twenty thousand.
9 Ani pokoušejme Krista, jako někteří z nich pokoušeli, a od hadů zhynuli.
Neither let us tempt Christ, as some of them also tempted, and were destroyed by serpents.
10 Ani repcete, jako i někteří z nich reptali, a zhynuli od záhubce.
Neither murmur ye, as some of them also murmured, and were destroyed by the destroyer.
11 Toto pak všecko u figuře dálo se jim, a napsáno jest k napomenutí našemu, kteříž jsme již na konci světa. (aiōn g165)
Now all these things happened to them for examples: and they are written for our admonition, upon whom the ends of the world are come. (aiōn g165)
12 A protož kdo se domnívá, že stojí, hlediž, aby nepadl.
Wherefore let him that thinketh he standeth, take heed lest he fall.
13 Pokušení vás nezachvátilo, než lidské. Ale věrnýť jest Bůh, kterýž nedopustí vás pokoušeti nad vaši možnost, ale způsobíť s pokušením také i vysvobození, abyste mohli snésti.
There hath no temptation taken you but such as is common to man: but God [is] faithful, who will not suffer you to be tempted above what ye are able; but will with the temptation also make a way to escape, that ye may be able to bear [it].
14 Protož, moji milí bratří, utíkejtež modlářství.
Wherefore, my dearly beloved, flee from idolatry.
15 Jakožto opatrným mluvím. Vy suďte, co pravím.
I speak as to wise men; judge ye what I say.
16 Kalich dobrořečení, kterémuž dobrořečíme, zdaliž není společnost krve Kristovy? A chléb, kterýž lámeme, zdaliž není společnost těla Kristova?
The cup of blessing which we bless, is it not the communion of the blood of Christ? The bread which we break, is it not the communion of the body of Christ?
17 Nebo jeden chléb, jedno tělo mnozí jsme; všickni zajisté z jednoho chleba jíme.
For we [being] many are one bread, [and] one body: for we are all partakers of that one bread.
18 Pohleďte na Izraele podle těla. Zdaliž ti, kteříž jedí oběti, nejsou účastníci oltáře?
Behold Israel after the flesh: are not they who eat of the sacrifices, partakers of the altar?
19 Což pak tedy dím? Že modla jest něco? Anebo že modlám obětované něco jest? Nikoli.
What then do I say? that the idol is any thing, or that which is offered in sacrifice to idols is any thing?
20 Ale toto pravím, že, což obětují pohané, ďáblům obětují, a ne Bohu. Nechtělť bych pak, abyste vy byli účastníci ďáblů.
But [I say], that the things which the Gentiles sacrifice, they sacrifice to demons, and not to God: and I would not that ye should have fellowship with demons.
21 Nebo nemůžete kalicha Páně píti a kalicha ďáblů; nemůžete účastníci býti stolu Páně a stolu ďáblů.
Ye cannot drink the cup of the Lord, and the cup of demons: ye cannot be partakers of the Lord's table, and of the table of demons.
22 Èili k hněvu popouzíme Pána? Zdali silnější jsme nežli on?
Do we provoke the Lord to jealousy? are we stronger than he?
23 Všecko mi sluší, ale ne všecko jest užitečné; všecko mi sluší, ale ne všecko vzdělává.
All things are lawful for me, but all things are not expedient: all things are lawful for me, but all things edify not.
24 Žádný nehledej svých věcí, ale jeden každý toho, což jest bližního.
Let no man seek his own, but every man another's [wealth].
25 Všecko, což se v masných krámích prodává, jezte, nic se nevyptávajíce pro svědomí.
Whatever is sold in the provision market, [that] eat, asking no question for conscience' sake:
26 Nebo Páněť jest země i plnost její.
For the earth [is] the Lord's, and its fullness.
27 Pozval-liť by vás pak kdo z nevěřících k stolu, a chcete jíti, vše, cožkoli bylo by vám předloženo, jezte, nic se nevyptávajíce pro svědomí.
If any of them that believe not invites you [to a feast], and ye are disposed to go; whatever is set before you, eat, asking no question on account of conscience.
28 Pakli by vám někdo řekl: Toto jest modlám obětované, nejezte pro toho, jenž oznámil, a pro svědomí. Páně zajisté jest země i plnost její.
But if any man shall say to you, This is offered in sacrifice to idols, eat not for his sake that showed it, and for conscience' sake: for the earth [is] the Lord's, and its fullness:
29 Svědomí pak pravím ne tvé, ale toho druhého. Nebo proč by měla svoboda má potupena býti od cizího svědomí?
Conscience, I say, not thy own, but of the other: for why is my liberty judged by another [man's] conscience?
30 A poněvadž já s díků činěním požívám, proč mi se rouhají příčinou toho, z čehož já díky činím?
For if I by grace am a partaker, why am I evil spoken of for that for which I give thanks?
31 Protož buďto že jíte, nebo pijete, anebo cožkoli činíte, všecko k slávě Boží čiňte.
Whether therefore ye eat or drink, or whatever ye do, do all to the glory of God.
32 Bez úrazu buďte i Židům i Řekům i církvi Boží,
Give no offense, neither to the Jews, nor to the Gentiles, nor to the church of God:
33 Jakož i já ve všem líbím se všechněm, nehledaje v tom svého užitku, ale mnohých, aby spaseni byli.
Even as I please all [men] in all [things], not seeking my own profit, but the [profit] of many, that they may be saved.

< 1 Korintským 10 >