1 Korintským 10
1 Nechciť pak, abyste nevěděli, bratří, že otcové naši všickni pod oblakem byli, a všickni moře přešli,
BUT I would not that you should be ignorant, brethren, that our fathers were all under the cloud, and all passed through the sea;
2 A všickni v Mojžíše pokřtěni jsou v oblace a v moři,
and were all baptised unto Moses in the cloud and in the sea;
3 A všickni týž pokrm duchovní jedli,
and did all eat the same spiritual meat;
4 A všickni týž nápoj duchovní pili. Pili zajisté z duchovní skály, kteráž za nimi šla; a ta skála byl Kristus.
and did all drink the same spiritual drink: for they drank of that spiritual rock which followed them; but that rock was Christ.
5 Ale ne ve mnohých z nich zalíbilo se Bohu, nebo zhynuli na poušti.
Nevertheless with the most of them God was not well pleased, for they were destroyed in the wilderness.
6 Ty pak věci za příklad nám býti mají k tomu, abychom nebyli žádostivi zlého, jako i oni žádali.
Now these things were examples for us, that we might not be coveters of evil things, as they also coveted.
7 Protož nebuďte modláři, jako někteří z nich, jakož psáno jest: Posadil se lid, aby jedl a pil, a vstali, aby hrali.
Neither be ye idolaters as some of them; as it is written, “The people sat down to eat and drink, and rose up to sport themselves.”
8 Aniž smilněme, jako někteří z nich smilnili, a padlo jich jeden den třimecítma tisíců.
Neither let us commit whoredom, as some of them also committed, and in one day fell twenty-three thousand.
9 Ani pokoušejme Krista, jako někteří z nich pokoušeli, a od hadů zhynuli.
Neither let us tempt Christ, as some of them also tempted, and were destroyed by serpents.
10 Ani repcete, jako i někteří z nich reptali, a zhynuli od záhubce.
Neither murmur ye, as some of them also murmured, and perished by the destroyer.
11 Toto pak všecko u figuře dálo se jim, a napsáno jest k napomenutí našemu, kteříž jsme již na konci světa. (aiōn g165)
Now all these things happened unto them as examples, but they are written for our admonition, on whom the ends of the ages are come. (aiōn g165)
12 A protož kdo se domnívá, že stojí, hlediž, aby nepadl.
Wherefore let him that thinketh he standeth, take heed lest he fall.
13 Pokušení vás nezachvátilo, než lidské. Ale věrnýť jest Bůh, kterýž nedopustí vás pokoušeti nad vaši možnost, ale způsobíť s pokušením také i vysvobození, abyste mohli snésti.
No temptation hath overtaken you, but what is common to men. And God is faithful, who will not suffer you to be tempted beyond what ye are able to bear; but will with the temptation make also a way to escape, that ye may be able to bear up under it.
14 Protož, moji milí bratří, utíkejtež modlářství.
Wherefore, my beloved, flee from idolatry.
15 Jakožto opatrným mluvím. Vy suďte, co pravím.
I speak as unto wise men: judge ye what I say.
16 Kalich dobrořečení, kterémuž dobrořečíme, zdaliž není společnost krve Kristovy? A chléb, kterýž lámeme, zdaliž není společnost těla Kristova?
The cup of blessing which we bless, is it not the communion of the blood of Christ? The bread which we break, is it not the communion of the body of Christ?
17 Nebo jeden chléb, jedno tělo mnozí jsme; všickni zajisté z jednoho chleba jíme.
For we, though many, are one loaf, one body; for we all partake of that one loaf.
18 Pohleďte na Izraele podle těla. Zdaliž ti, kteříž jedí oběti, nejsou účastníci oltáře?
Behold Israel after the flesh. Are not they who eat of the sacrifices partakers with the altar?
19 Což pak tedy dím? Že modla jest něco? Anebo že modlám obětované něco jest? Nikoli.
What do I say then? that an idol is any thing, or that which is sacrificed to an idol is any thing?
20 Ale toto pravím, že, což obětují pohané, ďáblům obětují, a ne Bohu. Nechtělť bych pak, abyste vy byli účastníci ďáblů.
But that what the Gentiles sacrifice, they sacrifice to daemons, and not to God: and I would not have you in communion with daemons.
21 Nebo nemůžete kalicha Páně píti a kalicha ďáblů; nemůžete účastníci býti stolu Páně a stolu ďáblů.
Ye cannot drink the cup of the Lord and the cup of daemons: ye cannot be partakers of the table of the Lord, and the table of daemons.
22 Èili k hněvu popouzíme Pána? Zdali silnější jsme nežli on?
Do we provoke the Lord to jealousy? are we stronger than he?
23 Všecko mi sluší, ale ne všecko jest užitečné; všecko mi sluší, ale ne všecko vzdělává.
All things are lawful for me, but all things are not profitable; all things are lawful for me, but all things edify not.
24 Žádný nehledej svých věcí, ale jeden každý toho, což jest bližního.
Let no man seek his own gratification, but every one another’s good.
25 Všecko, což se v masných krámích prodává, jezte, nic se nevyptávajíce pro svědomí.
Every thing which is sold in the shambles eat, asking no question for conscience sake;
26 Nebo Páněť jest země i plnost její.
“for the earth is the Lord’s, and the fulness thereof.”
27 Pozval-liť by vás pak kdo z nevěřících k stolu, a chcete jíti, vše, cožkoli bylo by vám předloženo, jezte, nic se nevyptávajíce pro svědomí.
And if any one of those, who do not believe, invite you, and ye incline to go, eat every thing set before you, asking no question for conscience sake.
28 Pakli by vám někdo řekl: Toto jest modlám obětované, nejezte pro toho, jenž oznámil, a pro svědomí. Páně zajisté jest země i plnost její.
But if any person say unto you, This is an idol’s sacrifice, eat not of it, for his sake who pointed it out, and for conscience sake. For the earth is the Lord’s, and the fulness thereof.
29 Svědomí pak pravím ne tvé, ale toho druhého. Nebo proč by měla svoboda má potupena býti od cizího svědomí?
Conscience indeed I say, not merely thine own, but that of the other person.
30 A poněvadž já s díků činěním požívám, proč mi se rouhají příčinou toho, z čehož já díky činím?
For why is my liberty abridged by another’s conscience? If I truly with thanksgiving am a partaker, why am I evil spoken of for that for which I give thanks?
31 Protož buďto že jíte, nebo pijete, anebo cožkoli činíte, všecko k slávě Boží čiňte.
Whether therefore ye eat or drink, or whatsoever ye do, do all things to the glory of God.
32 Bez úrazu buďte i Židům i Řekům i církvi Boží,
Give no occasion of stumbling either to the Jews or the Gentiles, or the church of God:
33 Jakož i já ve všem líbím se všechněm, nehledaje v tom svého užitku, ale mnohých, aby spaseni byli.
even as I please all men, not seeking my own advantage, but that of the many, that they may be saved.
