1 Kronická 29

1 Potom řekl David král všemu shromáždění: Šalomouna syna mého jediného vyvolil Bůh ještě maličkého a mladého, dílo pak toto veliké jest; nebo ne člověku palác ten, ale Hospodinu Bohu býti má.

Ensuite David, le roi, dit à toute l’assemblée; Dieu a choisi uniquement Salomon, mon fils, encore jeune et délicat, quoique l’œuvre soit grande; car ce n’est pas pour un homme que se prépare cette habitation, mais pour Dieu.

2 Já zajisté podlé své nejvyšší možnosti nachystal jsem potřeb k domu Boha svého, zlata k nádobám zlatým, a stříbra k stříbrným, mědi k měděným, železa k železným a dříví k dřevěným, kamení onychinového i kamení k vsazování, i karbunkulového, a rozličných barev, a všelijakého kamení drahého, i kamení mramorového hojně.

Pour moi, j’ai préparé de toutes mes forces les dépenses de la maison de mon Dieu; l’or pour les vases d’or, l’argent pour les vases d’argent, l’airain pour ceux d’airain, le fer pour ceux de fer, le bois pour ceux de bois, des pierres d’onyx, d’autres semblables à l’antimoine, d’autres de diverses couleurs, enfin toute sorte de pierres précieuses, et du marbre de Paros en très grande quantité.

3 Nadto z veliké lásky k domu Boha svého, maje zvláštní poklad zlata a stříbra, i ten dávám k domu Boha svého mimo všecko to, což jsem připravil k domu svatyně,

Et, par-dessus ces choses que j’ai offertes pour la maison de mon Dieu, je donne de mon propre bien de l’or et de l’argent pour le temple de mon Dieu, outre ce que j’ai préparé pour son sanctuaire:

4 Totiž tři tisíce centnéřů zlata, zlata z Ofir, a sedm tisíc centnéřů stříbra přečištěného k potažení stěn domů svatých,

Trois mille talents d’or, de l’or d’Ophir, et sept mille talents d’argent très pur, pour en revêtir les murailles du temple.

5 Zlata k nádobám zlatým a stříbra k stříbrným i ke všelikému dílu řemeslnému. A jestliže jest kdo více, ješto by co chtěl dobrovolně obětovati dnes Hospodinu?

Et partout où il est besoin d’or et partout où il est besoin d’argent, que les ouvrages soient faits d’or et d’argent par les mains des ouvriers; et si quelqu’un fait spontanément une offrande, qu’il remplisse sa main aujourd’hui, et qu’il offre ce qu’il voudra au Seigneur.

6 Tedy knížata čeledí otcovských a knížata pokolení Izraelských, i hejtmané a setníci i úředníci nad dílem královským dobrovolně obětovali.

C’est pourquoi les princes des familles et les grands des tribus d’Israël le promirent, ainsi que les tribuns, les centurions et les intendants des possessions du roi.

7 A dali k službě domu Božího zlata pět tisíc centnéřů, a deset tisíc zlatých, stříbra pak deset tisíc centnéřů, a mědi osmnácte tisíc centnéřů, a železa sto tisíc centnéřů.

Et ils donnèrent pour les ouvrages de la maison de Dieu cinq mille talents d’or et dix mille solides, dix mille talents d’argent, dix-huit mille talents d’airain, ainsi que cent mille talents de fer.

8 Kdožkoli měli kamení drahé, dávali do pokladu domu Hospodinova do rukou Jechiele Gersunského.

De même tous ceux chez qui on trouva des pierres précieuses les donnèrent pour le trésor de la maison du Seigneur, par l’entremise de Jahiel, le Gersonite.

9 I veselil se lid, že tak ochotně obětovali; nebo celým srdcem dobrovolně obětovali Hospodinu. Nýbrž i král David radoval se radostí velikou.

Et le peuple se livra à l’allégresse en promettant spontanément ses offrandes, parce qu’il les offrait de tout cœur au Seigneur; et aussi, David, le roi, se réjouit d’une grande joie.

10 A protož dobrořečil David Hospodinu před oblíčejem všeho shromáždění, a řekl David: Požehnaný jsi ty Hospodine, Bože Izraele otce našeho, od věků až na věky.

Et il bénit le Seigneur devant toute la multitude, et il dit: Seigneur, Dieu d’Israël, notre père, vous êtes béni de siècle en siècle.

11 Tváť jest, ó Hospodine, velebnost i moc i sláva, i vítězství i čest, ano i všecko, což jest v nebi i v zemi. Tvé jest, ó Hospodine, království, a ty jsi vyšší nad všelikou vrchnost.

À vous, Seigneur, est la magnificence, la puissance, la gloire et la victoire; à vous la louange; car tout ce qui est dans le ciel et sur la terre est à vous; à vous. Seigneur, est le règne, et c’est vous qui êtes au-dessus de tous les princes.

12 I bohatství i sláva od tebe jest, a ty panuješ nade vším, a v ruce tvé jest moc a síla, a v ruce tvé také jest i to, kohož chceš zvelebiti a upevniti.

À vous les richesses et à vous la gloire; c’est vous qui dominez sur toutes les créatures: en votre maison sont la force et la puissance; en votre main la grandeur et l’empire sur toutes choses

13 Nyní tedy, Bože náš, děkujeme tobě, a chválíme jméno slávy tvé.

Maintenant donc, ô notre Dieu, nous vous glorifions et nous louons votre nom illustre.

14 Nebo kdo jsem já, a co jest lid můj, abychom mohli míti moc k tak dobrovolnému obětování tobě? Od tebeť jest zajisté všecko, a i to z ruky tvé dali jsme tobě.

Qui suis-je, et qui est mon peuple pour que nous puissions vous offrir toutes ces choses? Tout est à vous, et c’est de votre main que nous avons reçu ce que nous vous avons donné;

15 Nebo my příchozí jsme před tebou a hosté, jako i všickni otcové naši; dnové naši jsou jako stín běžící po zemi beze vší zástavy.

Car nous sommes des voyageurs et des étrangers devant vous comme tous nos pères. Nos jours passent comme l’ombre sur la terre, et rien ne les retient.

16 Hospodine, Bože náš, všecka ta hojnost, kterouž jsme připravili k stavení domu tvého, jménu svatému tvému, z ruky tvé jest, a tvé jsou všecky věci.

Seigneur notre Dieu, toutes ces richesses que nous avons préparées pour bâtir une maison à votre saint nom sont de votre main, et à vous sont toutes choses.

17 Známť pak, Bože můj, že ty zpytuješ srdce, a upřímnost oblibuješ; protož já z upřímnosti srdce svého ochotně obětoval jsem toto všecko. Ano i lid tvůj, kterýž se teď shledal, viděl jsem, jak s radostí chtivě obětuje tobě.

Je sais, mon Dieu, que vous sondez les cœurs et que vous aimez la simplicité; c’est pourquoi, moi aussi, je vous ai offert toutes ces choses dans la simplicité de mon cœur, et plein d’allégresse; et votre peuple qui se trouve ici, je l’ai vu avec une grande joie vous offrir ses présents.

18 Hospodine, Bože Abrahama, Izáka a Izraele, otců našich, zachovejž to na věky, totiž snažnost takovou srdce lidu svého, a nastrojuj srdce jejich sobě.

Seigneur Dieu d’Abraham, d’Isaac et d’Israël, nos pères, conservez éternellement cette volonté de leur cœur, et que toujours ce sentiment de vénération pour vous persévère.

19 Šalomounovi také synu mému dej srdce upřímé, aby ostříhal přikázaní tvých, svědectví tvých a ustanovení tvých, a aby činil všecko, a vystavěl dům ten, k němuž jsem potřeby připravil.

Donnez aussi à Salomon, mon fils, un cœur parfait, afin qu’il garde vos commandements, vos témoignages et vos cérémonies, et qu’il les accomplisse tous; et qu’il bâtisse la maison dont j’ai préparé les dépenses.

20 Potom řekl David všemu shromáždění: Dobrořečte nyní Hospodinu Bohu svému. I dobrořečilo všecko shromáždění Hospodinu Bohu otců svých, a přisehnuvše hlavy, poklonili se Hospodinu i králi.

Or David ordonna à toute l’assemblée: Bénissez le Seigneur notre Dieu. Et toute l’assemblée bénit le Seigneur Dieu de leurs pères; ils s’inclinèrent, et ils adorèrent Dieu et ensuite le roi.

21 Zatím obětovali Hospodinu oběti, obětovali také zápaly Hospodinu nazejtří, volů tisíc, skopců tisíc, beranů tisíc, s mokrými obětmi jejich, a jiných obětí množství za všecken lid Izraelský.

Et ils immolèrent des victimes au Seigneur; et ils lui offrirent des holocaustes le jour suivant: mille taureaux, mille béliers et mille agneaux, avec leurs libations, et en accomplissant tout le rite: il y en eut très abondamment pour tout Israël.

22 I jedli a pili před Hospodinem v ten den s radostí velikou. Potom za krále ustanovili po druhé Šalomouna syna Davidova, a pomazali jej Hospodinu za vývodu, a Sádocha za kněze.

Et ils mangèrent et burent devant le Seigneur en ce jour-là avec une grande allégresse. Et ils oignirent une seconde fois Salomon, fils de David. Or, ils l’oignirent pour le Seigneur comme prince, et Sadoc, comme pontife.

23 A tak dosedl Šalomoun na stolici Hospodinovu, aby byl králem místo Davida otce svého. I vedlo se mu šťastně, a poslouchal ho všecken Izrael.

Ainsi Salomon s’assit sur le trône du Seigneur, comme roi, à la place de David, son père, et il plut à tous; et tout Israël lui obéit.

24 Tolikéž i všecka knížata a znamenití, i všickni synové krále Davida poddali se Šalomounovi králi.

Et tous les princes mêmes, les puissants, et tous les fils du roi David donnèrent la main et se soumirent à Salomon, le roi.

25 I zvelebil Hospodin Šalomouna náramně před očima všeho Izraele, a dal mu slávu královskou, jakéž neměl před ním žádný král v Izraeli.

Le Seigneur éleva donc Salomon sur tout Israël, et il donna à son règne une gloire telle que n’en eut avant lui aucun roi d’Israël.

26 Kraloval pak byl David syn Izai nade vším Izraelem.

Ainsi David, fils d’Isaï, régna sur tout Israël;

27 A dnů, v nichž kraloval David nad Izraelem, bylo čtyřidceti let. V Hebronu kraloval sedm let, a v Jeruzalémě kraloval třidceti a tři léta.

Et les jours pendant lesquels il régna sur Israël furent quarante années: il régna sept ans à Hébron, et à Jérusalem, trente-trois ans.

28 I umřel v starosti dobré, pln jsa dnů, bohatství a slávy, a kraloval Šalomoun syn jeho místo něho.

Et il mourut dans une heureuse vieillesse, plein de jours, et dans les richesses et dans la gloire; et Salomon son fils régna en sa place.

29 Èinové pak Davida krále první i poslední popsáni jsou v knize Samuele proroka, a v knize Nátana proroka, též v knize Gáda proroka,

Or les actions de David, le roi, les premières et les dernières, sont écrites dans le Livre de Samuel, le Voyant, et dans le Livre de Nathan, le prophète, et dans le volume de Gad, le Voyant,

30 Se vším kralováním i silou jeho, i se všemi příběhy časů při něm i při lidu Izraelském, i při všech královstvích zemských.

Et l’histoire de tout son règne, de sa force, et des temps qui ont passé de son vivant, soit en Israël, soit dans tous les royaumes de la terre.