1 Kronická 28

1 Shromáždil pak David všecka knížata Izraelská, knížata jednoho každého pokolení, a knížata houfů sloužících králi, i hejtmany a setníky, i úředníky nade vším statkem a jměním královým i synů jeho s komorníky, i se všemi vzácnými a udatnými lidmi, do Jeruzaléma.

Le natonto’ i Davide e Ierosalaime ao o mpiaolo’ Israele iabio, o talèm-pifokoañeo naho o mpiaolom-pirimboñañe nifandimbe am-pitoroñañe i mpanjakaio naho o mpifelek’ arivoo naho o mpifehe zatoo naho o mpamandroñe ze hene vara naho hare’ i mpanjakaio naho o ana’eo, rekets’ o roandriañeo naho o fanalolahio vaho o fonga lahitsiàio.

2 A povstav David král na nohy své, řekl: Slyšte mne, bratří moji a lide můj. Já jsem uložil v srdci svém vystavěti dům k odpočinutí truhle úmluvy Hospodinovy, a ku podnoži noh Boha našeho, a připravil jsem byl potřeby k stavení.

Le niongak’ am-pandia’e amy zao t’i Davide mpanjaka, nanao ty hoe: Mijanjiña ry longo naho ondatikoo; Tan-troko ao ty handranjy anjomba fitofàñe ho a i vatam-pañina’ Iehovày ho atimpahe’ i Andrianañaharentikañey vaho nihen­tseñeko i fandranjiañey.

3 Ale Bůh mi řekl: Nebudeš stavěti domu jménu mému, proto že jsi muž válkami zaměstknaný a krev jsi vyléval.

Fa hoe ka t’i Andrianañahare amako, Tsy ihe ty hamboatse anjomba ho ami’ty añarako, amy t’ie ondatin’ aly nampiori-dio.

4 Vyvolil pak Hospodin Bůh Izraelský mne ze vší čeledi otce mého, abych byl králem nad Izraelem na věky; nebo z Judy vybral vývodu a z domu Judova čeled otce mého, a z synů otce mého mne ráčil za krále ustanoviti nade vším Izraelem.

Fe jinobo’ Iehovà Andrianañahare’ Israele iraho aolo’ ty anjomban-draeko iaby ho mpanjaka’ Israele nainai’e amy te jinobo’e ho mpifehe t’Iehodà; le amy anjomba’ Iehoda, anjomban-draekoy, naho amo anan-draekoo, izaho ty nitea’e hanoeñe mpanjaka’ Israele;

5 Tolikéž ze všech synů mých, (nebo mnoho synů dal mi Hospodin), vybral Šalomouna syna mého, aby seděl na stolici království Hospodinova nad Izraelem,

le amo hene ana-dahikoo (kanao maro ty ana-dahy natolo’ Iehovà), i Selomò anakoy ty jinobo’e hiambesatse amy fiambesam-pifehea’ Iehovày hifehe Israele.

6 A řekl mi: Šalomoun syn tvůj, ten mi vzdělá dům můj a síně mé; nebo jsem jej sobě zvolil za syna, a já budu jemu za otce.

Le hoe re tamako: i Selomò ana’oy ty han­dranjy i akibakoy naho o kiririsakoo, amy te ie ty jinoboko ho anako vaho izaho ho rae’e.

7 I utvrdím království jeho až na věky, bude-li stálý v ostříhání přikázaní mých a soudů mých, jako i nynějšího času.

Mbore horizako ho nainai’e donia i fifehea’ey naho ifahara’e orike o fepèkoo naho o lilikoo manahake henaneo.

8 Nyní tedy při přítomnosti všeho Izraele, shromáždění Hospodinova, an slyší Bůh náš, napomínám vás: Zachovávejte a dotazujte se na všecka přikázaní Hospodina Boha svého, abyste vládli zemí dobrou, a v dědictví její uvedli i syny své po sobě až na věky.

Ie amy zao, ampahaisaha’ Israele iaby, ty valobohò’ Iehovà naho am-pijanjiñan’ Añaharen-tika, vontitiro vaho hotsohotsò iaby o lili’ Iehovà Andrianañahare’ areoo, soa te ho fanaña’ areo ty tane fanjàka toy, hampandova’ areo o ana’ areo han­dim­be nainai’eo.

9 Ty také, Šalomoune, synu můj, znej Boha otce svého, a služ jemu celým srdcem a myslí ochotnou. Nebo všecka srdce zpytuje Hospodin a všeliká mysli tanutí zná. Budeš-li ho hledati, nalezneš jej; pakli ho opustíš, zavrže tě na věky.

Le ihe Selomò anako mahafohina an’ Andrianañaharen-drae’o naho toroño an-kaampon’ arofo naho an-kazavan-troke, amy te tsikarahe’ Iehovà ze kila arofo vaho arofoana’e iaby ze ereñerem-betsevetse. Ie paia’o, le ho tendrek’ azo; f’ie farie’o le ho sasà’e zafe­zanake.

10 A tak viziž, že tě Hospodin zvolil, abys vystavěl dům svatyně; posilniž se a dělej.

Mitomira henane zao, fa jinobo’ Iehovà irehe hamboatse ty anjomba ho a i toetse masiñey; aa le mifatrara vaho mifanehafa.

11 Dal pak David Šalomounovi synu svému formu síňce i pokojů jejích, a sklepů i paláců a komor jejích vnitřních, i domu pro slitovnici,

Le natolo’ i Davide amy Selo­mò ty sare’ o lavaranga’eo naho o traño’eo naho o fañajam-bara’eo naho o efetse amboneo naho o efetse añate’eo vaho ty traño’ i toem-pijebañañey.

12 A formu všeho toho, což byl složil v mysli své o síních domu Hospodinova, i o všech komorách vůkol chrámu pro poklady domu Božího, i pro poklady věcí posvátných,

Le ty sare’ ze he’e nahaja’e añ’arofo ao, o kiririsan’ anjomba’ Iehovào naho o traño mañohok’ aze iabio, o fañajam-bara’ i anjomban’ Añahareio naho o fañajàn-engao;

13 I pro houfy kněží a Levítů, a pro všecko dílo služby domu Hospodinova, a pro všecko nádobí k přisluhování v domě Hospodinově.

naho o firimboñam-pisoroñe naho nte-Levio naho o fifanehafañe am-pitoroñañe añ’anjomba’ Iehovào naho o fàna-pitoroñañe añ’anjomba’ Iehovào;

14 Dal též zlata v jisté váze na nádobí zlaté, na všelijaké nádobí k jedné každé službě, též stříbra na všecky nádoby stříbrné v jisté váze na všelijaké nádobí k jedné každé službě,

le i volamenay, ty lanjam-bolamena amo fànake ho amy ze hene karaza-pitoroñañeo; le i volafotiy, ho amo fonga fanake volafoty ty amy lanja’eio, le ho amo fanake iaby amy ze hene karazam-pitoroñañeo;

15 Totiž váhu na svícny zlaté, a lampy jejich zlaté podlé váhy jednoho každého svícnu i lamp jeho, na svícny pak stříbrné podlé váhy svícnu každého a lamp jeho, jakž potřebí bylo každému svícnu.

le ty amy lanja’ o mpitan-jiro volamenao naho o jiro’e volamenao, ty amy lanja’ ze hene fitàn-jiro rekets’ o jiro’eo; naho o fitàn-jiro volafotio, ty lanja’ o fonga fitàn-jiro rekets’ o jiro’eo, ty amy asa’ ze hene fitàn-jiroo;

16 Zlata též váhu na stoly předložení na jeden každý stůl, i stříbra na stoly stříbrné,

naho ty lanjam-bolamena amy rairai-mofo-piatrekey naho amy ze latabatse iaby; naho ty volafoty amo latabatse volafotio;

17 I na vidličky a na kotlíky, i na přikryvadla zlata ryzího, a na medenice zlaté váhu na jednu každou medenici, tolikéž na medenice stříbrné jistou váhu na jednu každou medenici.

naho volamena ki’e amo fikavitseo naho o koveteo naho o sajoao naho o fitovy volamena songa fitovy ami’ty lanja’e; naho o fitovy vola­fotio, sindre fitovy ami’ ty lanja’e;

18 Také na oltář k kadění zlata ryzího váhu, zlata i k udělání vozů cherubínů, kteříž by roztaženými křídly zastírali truhlu úmluvy Hospodinovy.

naho amy kitrelim-pañembohañey, volamena natranak’ an-danja; naho volamena amo ­sa­ren-tsareteo naho amo kerobe mpamelatse o ela’eo mpañohoñe i vatam-pañina’ Iehovàio.

19 Všecko to skrze vypsání z ruky Hospodinovy mne došlo, kterýž mi to dal, abych vyrozuměl všemu dílu formy té.

Le hene nampahafohina’ Iehovà ahiko an-tsokitse am-pità’e amako, ze pilipito’e amo sareo.

20 A tak řekl David Šalomounovi synu svému: Posilniž se a zmocni a dělej; neboj se, ani lekej. Nebo Hospodin Bůh, Bůh můj s tebou bude, nenecháť tebe samého, aniž tě opustí, až i dokonáno bude všecko dílo služby domu Hospodinova.

Le hoe t’i Davide amy Selomò ana’ey: Mihaozara naho maha­sibeha vaho mitoloña; ko hembañe naho ko miotsòtse, fa ama’o t’Iehovà Andrianañahare, Andrianañahareko; Ie tsy hilesa ama’o, tsy haforintse’e, ampara’ te fonga fonitse ty fitoloñañe amy fitoroñañe i anjomba’ Iehovàiy.

21 Hle, i houfové kněží a Levítů ke všeliké službě domu Božího s tebou také budou při všelikém díle, jsouce všickni ochotní a prozřetelní v moudrosti při všeliké práci, knížata také i všecken lid ke všechněm slovům tvým.

Ingo ka o firimboñam-pisoroñe naho nte-Levio ho amo hene fitoroñañe añ’ anjomban’ Añahareo; le hindre ama’o amy ze fitoloñañe iaby, songa ondaty mazoto-troke naho mahimbañe amy ze hene fitoroñañe; vaho ho ambanem-pandilia’o o mpifeheo naho ze kila ondaty.