1 Kronická 22
1 I řekl David: Totoť jest místo domu Hospodina Boha, a toto jest místo oltáři k zápalu Izraelovi.
Potem je David rekel: »To je hiša Gospoda Boga in to je oltar žgalne daritve za Izraela.«
2 Protož přikázal David, aby shromáždili cizozemce přebývající v zemi Izraelské, a ustanovil z nich kameníky, aby tesali kamení k stavení domu Božího.
David je zapovedal, da zberejo skupaj tujce, ki so bili v Izraelovi deželi in postavil je zidarje, da izklesajo kamne, da zgradijo Božjo hišo.
3 Železa také mnoho na hřeby, a na dvéře k branám i k spojováním, připravil David, i mědi mnoho bez váhy.
David je pripravil železa v obilju za žeblje za duri velikih vrat in za vezi in brona v obilju, brez teže.
4 Též i dříví cedrového bez počtu; nebo přiváželi Sidonští a Tyrští dříví cedrového množství Davidovi.
Tudi cedrovih dreves v obilju, kajti Sidónci in tisti iz Tira so Davidu prinesli veliko cedrovega lesa.
5 Nebo řekl byl David: Šalomoun syn můj mládenček jest malý, dům pak vystaven býti má Hospodinu veliký, znamenitý a slovoutný po všech zemích, a protož připravím mu nyní potřeb. A tak připravil David množství toho před smrtí svou.
David je rekel: »Moj sin Salomon je mlad in nežen, hiša, ki naj se zgradi za Gospoda, pa mora biti silno prekrasna od slovesa in od slave po vseh deželah, zato bom torej naredil priprave zanjo.« Tako je David pred svojo smrtjo [vsega] obilno pripravil.
6 Potom povolav Šalomouna syna svého, přikázal mu, aby vystavěl dům Hospodinu Bohu Izraelskému.
Potem je dal poklicati svojega sina Salomona in ga zadolžil, da zgradi hišo za Gospoda, Izraelovega Boga.
7 A řekl David Šalomounovi: Synu můj, uložil jsem byl v srdci svém vystavěti dům jménu Hospodina Boha svého.
David je rekel Salomonu: »Moj sin, kar se mene tiče, je bilo v mojih mislih, da zgradim hišo imenu Gospoda, svojega Boga,
8 Ale stala se ke mně řeč Hospodinova, řkoucí: Mnohou jsi krev vylil, a boje veliké jsi vedl; nebudeš stavěti domu jménu mému, proto že jsi mnoho krve vylil na zem přede mnou.
toda k meni je prišla Gospodova beseda, rekoč: ›Obilno si prelival kri in storil velike vojne. Ne boš gradil hiše mojemu imenu, ker si v mojem pogledu na zemlji prelil mnogo krvi.
9 Aj, syn narodí se tobě, tenť bude muž pokojný. Odpočinutí zajisté dám jemu vůkol přede všemi nepřátely jeho, pročež Šalomoun slouti bude; nebo pokoj a odpočinutí dám Izraelovi za dnů jeho.
Glej, rojen ti bo sin, ki bo mož počitka in dal mu bom počitek pred vsemi njegovimi sovražniki naokoli, kajti njegovo ime bo Salomon in jaz bom v njegovih dneh Izraelu dal mir in spokojnost.
10 Onť ustaví dům jménu mému, a on bude mi za syna, a já jemu za otce, a upevním trůn království jeho nad Izraelem až na věky.
Zgradil bo hišo za moje ime in on bo moj sin in jaz bom njegov oče in jaz bom vzpostavil prestol njegovega kraljestva nad Izraelom na veke.‹
11 Protož, synu můj, Hospodin bude s tebou, a šťastněť se povede, a vystavíš dům Hospodina Boha svého, jakož mluvil o tobě.
Sedaj moj sin, Gospod naj bo s teboj in bodi uspešen in zgradi hišo Gospoda, svojega Boga, kakor je govoril o tebi.
12 A však dejž tobě Hospodin rozum a moudrost, a ustanoviž tě nad Izraelem, abys ostříhal zákona Hospodina Boha svého.
Samo Gospod naj ti da modrost in razumevanje in te zadolži glede Izraela, da se boš lahko držal postave Gospoda, svojega Boga.
13 A tehdyť se šťastně povede, když ostříhati a činiti budeš ustanovení a soudy, kteréž přikázal Hospodin skrze Mojžíše lidu Izraelskému. Posilniž se a zmocni, neboj se, ani lekej.
Potem boš uspel, če paziš, da izpolnjuješ zakone in sodbe, ki jih je Gospod zapovedal Mojzesu glede Izraela. Bodi močan in odločnega poguma. Ne boj se niti ne bodi zaprepaden.
14 A aj, já v nevolech svých připravil jsem k domu Hospodinovu sto tisíců centnéřů zlata, a stříbra tisíc tisíců centnéřů, mědi pak a železa bez váhy; nebo toho mnoho jest. Dříví také i kamení připravil jsem, a k tomu ostatek přidáš.
Torej glej, v svoji stiski sem za Gospodovo hišo pripravil sto tisoč talentov zlata in milijon talentov srebra, brona in železa pa brez teže, kajti tega je v obilju. Tudi les in kamenje sem pripravil in ti lahko k temu dodaš.
15 Přes to máš u sebe hojně dělníků, kameníků a zedníků, i tesařů i jiných zběhlých ve všelijakém díle.
Poleg tega je tam s teboj delavcev v obilju, kamnosekov in obdelovalcev kamna in lesa, in vseh vrst spretnih mož za vsako vrsto dela.
16 Zlata, stříbra, mědi a železa není počtu; snažiž se a dělej, a Hospodin budiž s tebou.
Zlatu, srebru, bronu in železu ni števila. Vstani torej in delaj in Gospod naj bo s teboj.«
17 Přikázal také David všechněm knížatům Izraelským, aby pomáhali Šalomounovi synu jeho, řka:
David je tudi vsem Izraelovim princem zapovedal, da pomagajo njegovemu sinu Salomonu, rekoč:
18 Zdaliž Hospodin Bůh váš není s vámi, kterýž vám způsobil vůkol a vůkol odpočinutí? Nebo dal v ruku mou obyvatele země této, a podmaněna jest země Hospodinu a lidu jeho.
» Mar ni z vami Gospod, vaš Bog? In ali vam ni dal počitka na vsaki strani? Kajti prebivalce dežele je izročil v mojo roko in dežela je podjarmljena pred Gospodom in pred njegovim ljudstvom.
19 Nyní tedy vydejte se srdcem svým a duší svou k hledání Hospodina Boha svého, a přičiníce se, vystavějte svatyni Hospodinu Bohu, abyste tam vnesli truhlu smlouvy Hospodinovy, a nádobí Bohu posvěcená do domu vystaveného jménu Hospodinovu.
Pripravite torej svoje srce in svojo dušo, da iščete Gospoda, svojega Boga. Vstanite torej in zgradite svetišče Gospodu Bogu, da se prinese skrinja Gospodove zaveze in svete Božje posode v hišo, ki naj bo zgrajena Gospodovemu imenu.«
