1 Kronická 17

1 I stalo se, když bydlil David v domě svém, že řekl Nátanovi proroku: Aj, já přebývám v domě cedrovém, truhla pak smlouvy Hospodinovy jest pod kortýnami.

A, i a Rawiri e noho ana i tona whare, ka mea a Rawiri ki a Natana poropiti, Na kei te noho ahau ki te whare hita, ko te aaka ia o te kawenata a Ihowa kei raro i te arai kakahu e noho ana.

2 I řekl Nátan Davidovi: Cožkoli jest v srdci tvém, učiň; nebo Bůh s tebou jest.

Ano ra ko Natana ki a Rawiri, Meatia nga mea katoa i tou ngakau; kei a koe hoki te Atua.

3 Potom té noci stalo se slovo Boží k Nátanovi, řkoucí:

Na i taua po ka puta te kupu a te Atua ki a Natana, ka mea,

4 Jdi a rci Davidovi služebníku mému: Toto dí Hospodin: Ne ty stavěti mi budeš dům k bydlení,

Haere, mea atu ki taku pononga, ki a Rawiri, Ko te kupu tenei a Ihowa, Kaua e hanga e koe he whare hei nohoanga moku:

5 Poněvadž jsem nebydlil v žádném domě od toho dne, jakž jsem vyvedl syny Izraelské, až do dne tohoto, ale procházel jsem se z stánku do stánku, také i vně kromě příbytku.

Kahore nei hoki ahau i noho i roto i te whare, o te rangi i kawea mai ai e ahau a Iharaira a taea noatia tenei ra; heoi he noho haere toku i tetahi teneti ki tetahi teneti, i tetahi tapenakara ki tetahi tapenakara.

6 Nadto kudyž jsem koli chodil se vším Izraelem, zdali jsem slovo řekl kterému z soudců Izraelských, (jimž jsem přikázal, aby pásli lid můj), řka: Proč jste mi neustavěli domu cedrového?

I oku haereerenga katoa i roto i a Iharaira katoa i puaki ranei tetahi kupu aku ki tetahi o nga kaiwhakarite o Iharaira i whakaritea e ahau hei hepara mo taku iwi? i mea ranei ahau, He aha koutou te hanga whare hita ai moku?

7 Protož nyní toto díš služebníku mému Davidovi: Takto praví Hospodin zástupů: Já jsem tě vzal z ovčince, když jsi chodil za stádem, abys byl vývodou lidu mého Izraelského.

No reira kia penei tau ki atu aianei ki taku pononga, ki a Rawiri, Ko te kupu tenei a Ihowa o nga mano, Naku koe i tango i te nohoanga hipi, i te whai hipi, hei rangatira mo taku iwi, mo Iharaira:

8 A býval jsem s tebou všudy, kamž jsi koli se obrátil, všecky také nepřátely tvé vyhladil jsem před tváří tvou, a učinilť jsem jméno veliké, jako jméno vznešených na zemi.

A, i a koe ahau i ou haerenga katoa; hautopea atu ana e ahau ou hoariri katoa i tou aroaro; a meinga ana koe e ahau hei ingoa, hei pera ano me te ingoa o nga mea nunui o te whenua.

9 Ano i lidu svému Izraelskému způsobil jsem místo, a vštípil jej tu. I bude bydliti na místě svém, a nepohne se více, aniž na něj dotírati budou lidé nešlechetní, jako prvé,

Na maku e whakarite he wahi mo taku iwi, mo Iharaira; ka whakatokia ano ratou e ahau kia noho ki to ratou ake, e kore ano ratou e ngaueue a muri ake nei; e kore ano ratou e pehia ki raro i muri nei e nga tama a te kino; e kore e pera me to mua,

10 Hned od toho času, jakž jsem ustanovil soudce nad lidem svým Izraelským, až jsem ponížil všech nepřátel tvých; nýbrž oznamujiť, že Hospodin sám vystaví tobě dům.

Me to te wa ano i whakaritea ai e ahau nga kaiwhakarite mo taku iwi, mo Iharaira; a ka pehia e ahau ki raro ou hoariri katoa. Ko tetahi, e mea atu ana ahau ki a koe, ma Ihowa e hanga he whare mou.

11 Nebo když se vyplní dnové tvoji, abys šel za otci svými, vzbudím símě tvé po tobě, kteréž bude z synů tvých, a utvrdím království jeho.

A ka tutuki ou ra, ka haere koe ki ou matua, na ka whakaarahia e ahau tou uri i muri i a koe i roto i au tama, ka whakapumautia ano e ahau tona kingitanga.

12 Onť mi ustaví dům, a já utvrdím trůn jeho až na věky.

Mana e hanga he whare moku, a ka whakapumautia e ahau tona torona a ake ake.

13 Já budu jemu otcem, a on mi bude synem, a milosrdenství svého neodejmu od něho, jako jsem je odjal od toho, kterýž byl před tebou.

Ko ahau hei matua ki a ia, ko ia hei tama ki ahau, e kore ano e mutu toku aroha ki a ia, e kore e pera me toku i mutu ki tera i mua atu na i a koe.

14 Ale postavím jej v domě svém a v království svém až na věky, a trůn jeho bude nepohnutelný až na věky.

A ka tuturu ia ki toku whare, ki toku kingitanga a ake ake: a ka mau tonu tona torona mo ake tonu atu.

15 Podlé všech slov těchto, a podlé všeho vidění tohoto, tak mluvil Nátan Davidovi.

Rite tonu ki enei kupu katoa, ki tenei putanga katoa, nga kupu a Natana ki a Rawiri.

16 Tedy všed král David, posadil se před Hospodinem, a řekl: Kdož jsem já, ó Hospodine Bože, a jaký jest dům můj, že jsi mne tak zvýšil?

Na ka haere a Kingi Rawiri, ka noho ki te aroaro o Ihowa; a ka mea ia, Ko wai ahau, e Ihowa, e te Atua, he aha hoki toku whare, i kawea mai ai ahau e koe ki konei?

17 Anobrž i to jsi za málo u sebe položil, ó Bože, pročež jsi zamluvil se o domu služebníka svého i na dlouhé časy, a popatřil jsi na mne, jako na osobu člověka vzácného, Hospodine Bože.

He mea iti ano tenei ki tau titiro, e te Atua; kua korerotia nei hoki e koe te whare o tau pononga a tau tini noa atu, a kua titiro mai hoki koe ki ahau, ano ki te tangata nui rawa, e Ihowa, e te Atua.

18 Což ještě více mluviti má David před tebou o zvelebení služebníka tvého? Ty zajisté znáš služebníka svého.

Ko te aha ake hei korerotanga ma Rawiri ki a koe mo te whakahonore i tau pononga? e mohio ana hoki koe ki tau pononga.

19 Hospodine, pro služebníka svého a podlé srdce svého činíš velikou věc tuto, abys v známost uvedl všecky převeliké věci.

He whakaaro ki tau pononga, e Ihowa, rite tonu ano ki ta tou ngakau, i mea ai koe i enei mea nunui katoa, i whakaritea mai ai enei mea nunui katoa.

20 Hospodine, neníť tobě rovného, anobrž není žádného Boha kromě tebe, podlé toho všeho, jakž jsme slýchali ušima svýma.

Kahore he rite mou, e Ihowa, kahore atu hoki he atua, ko koe anake; rite tonu ki nga mea katoa i rongo ai o matou taringa.

21 Nebo kde jest který národ na zemi, jako lid tvůj Izraelský, jehož by Bůh šel, aby vykoupil sobě lid a dobyl sobě jména, čině veliké a hrozné věci, vyháněje před tváří lidu svého, kterýž jsi vykoupil z Egypta, pohany?

Ko tehea iwi hoki o te whenua hei rite mo tau iwi, mo Iharaira, i haere nei te Atua ki te hoki hei iwi mana ake, hei mea ingoa mou, ki nga hanga nunui, whakamataku hoki, i te peinga atu i nga tauiwi i te aroaro o tau iwi i hokona nei e koe i Ihi pa?

22 Zvolil jsi zajisté lid svůj Izraelský sobě za lid až na věky, a ty, Hospodine, sám jsi jejich Bohem.

Kua meinga nei hoki e koe tau iwi, a Iharaira, hei iwi mau a ake ake: me koe hoki, e Ihowa hei Atua mo ratou.

23 Nyní tedy, Hospodine, slovo to, jímž jsi zamluvil se služebníku svému a domu jeho, budiž jisté až na věky, a učiň tak, jakž jsi mluvil.

Na whakamana aianei, e Ihowa, te kupu i korerotia e koe mo tau pononga, mo tona whare hoki ake ake, meatia hoki tau i korero ai.

24 Budiž, pravím, jisté, tak aby velebeno bylo jméno tvé až na věky, a říkáno: Hospodin zástupů, Bůh Izraelský, jest Bůh nad Izraelem, a dům Davida služebníka tvého ať jest nepohnutelný před oblíčejem tvým.

Kia mana ano, kia whakanuia hoki tou ingoa a ake ake, kia korerotia ai, Ko Ihowa o nga mano te Atua o Iharaira, hei Atua ano ki a Iharaira; a ka tuturu tonu te whare o tau pononga, o Rawiri, ki tou aroaro.

25 Nebo ty, Bože můj, zjevil jsi služebníku svému, že mu ustavíš dům, a protož směl služebník tvůj modliti se před tebou.

Nau nei hoki, e toku Atua, i whakapuaki mai ki tau pononga, ka hanga e koe he whare mona: koia te ngakau o tau pononga i anga ai ki te inoi ki tou aroaro.

26 A tak, ó Hospodine, ty jsi sám Bůh, a mluvil jsi o služebníku svém dobré věci tyto.

Na ko koe, e Ihowa, te Atua, a kua korerotia e koe tenei mea pai ki tau pononga:

27 Nyní tedy ráčil jsi požehnati domu služebníka svého, aby trval na věky před oblíčejem tvým; nebo jsi ty, Hospodine, požehnal, i budeť požehnaný na věky.

A kua pai tenei koe ki te manaaki i te whare o tau pononga, kia pumau tonu ai ki tou aroaro: ko koe hoki hei manaaki, e Ihowa, a ka manaakitia ake ake.