1 Kronická 17

1 I stalo se, když bydlil David v domě svém, že řekl Nátanovi proroku: Aj, já přebývám v domě cedrovém, truhla pak smlouvy Hospodinovy jest pod kortýnami.

Inge Tokosra David el muta okak in lohm sin tokosra. Sie len ah el sapla nu sel Nathan mwet palu, ac fahk, “Inge nga muta in sie lohm orekla ke sak cedar, a Tuptup in Wuleang lun LEUM GOD oan in lohm nuknuk se!”

2 I řekl Nátan Davidovi: Cožkoli jest v srdci tvém, učiň; nebo Bůh s tebou jest.

Ac Nathan el fahk, “Oru ma nukewa ma kom nunku an, mweyen God El wi kom.”

3 Potom té noci stalo se slovo Boží k Nátanovi, řkoucí:

Tusruk in fong sac, God El fahk nu sel Nathan,

4 Jdi a rci Davidovi služebníku mému: Toto dí Hospodin: Ne ty stavěti mi budeš dům k bydlení,

“Fahla ac fahk nu sel David mwet kulansap luk, lah nga fahk, ‘Tia kom pa mwet se ac musai sie tempul nu sik ngan muta loac.

5 Poněvadž jsem nebydlil v žádném domě od toho dne, jakž jsem vyvedl syny Izraelské, až do dne tohoto, ale procházel jsem se z stánku do stánku, také i vně kromě příbytku.

Oe ke pacl se nga tuh molela mwet Israel liki inpoun mwet Egypt ah nwe misenge nga soenna muta in sie tempul. Pacl nukewa nga muta in lohm nuknuk ac mukuiwot mukuime, acn nu ke acn.

6 Nadto kudyž jsem koli chodil se vším Izraelem, zdali jsem slovo řekl kterému z soudců Izraelských, (jimž jsem přikázal, aby pásli lid můj), řka: Proč jste mi neustavěli domu cedrového?

In fufahsryesr luk nukewa yurin mwet Israel, wanginna pacl nga tuh siyuk sin mwet kol su nga sulela ah, lah efu ku elos tia musaela sie tempul ma orek ke sak cedar ah sik.’

7 Protož nyní toto díš služebníku mému Davidovi: Takto praví Hospodin zástupů: Já jsem tě vzal z ovčince, když jsi chodil za stádem, abys byl vývodou lidu mého Izraelského.

“Ke ma inge, fahk nu sel David mwet kulansap luk, lah nga, LEUM GOD Kulana fahk nu sel, ‘Nga eiskomla liki liyaung sheep inimae, ac oru tuh kom in leum fin mwet luk, mwet Israel.

8 A býval jsem s tebou všudy, kamž jsi koli se obrátil, všecky také nepřátely tvé vyhladil jsem před tváří tvou, a učinilť jsem jméno veliké, jako jméno vznešených na zemi.

Nga tuh wi kom yen nukewa kom fahla nu we, ac nga tuh kutangla mwet lokoalok lom nukewa ye motom. Nga fah oru kom in pwengpeng oana mwet kol fulatlana fin faclu.

9 Ano i lidu svému Izraelskému způsobil jsem místo, a vštípil jej tu. I bude bydliti na místě svém, a nepohne se více, aniž na něj dotírati budou lidé nešlechetní, jako prvé,

Nga tuh sulela sie acn nu sin mwet luk mwet Israel, ac oakelosi we tuh elos in ku in muta ke acn selos sifacna, ac tia sifil aklokoalokyeyuk. Mwet koluk fah tia sifil akkeokyalos oana meet

10 Hned od toho času, jakž jsem ustanovil soudce nad lidem svým Izraelským, až jsem ponížil všech nepřátel tvých; nýbrž oznamujiť, že Hospodin sám vystaví tobě dům.

ke pacl lun mwet nununku ah me, su nga tuh pakiya tuh elos in kol mwet luk, mwet Israel. Nga wulela nu sum lah nga ac karingin kom liki mwet lokoalok lom nukewa, oayapa nga fah oru in oasr tulik nutum.

11 Nebo když se vyplní dnové tvoji, abys šel za otci svými, vzbudím símě tvé po tobě, kteréž bude z synů tvých, a utvrdím království jeho.

Ke kom ac misa ac pukpuki yurin mwet matu lom, nga ac oru sie sin wen nutum in tokosra, ac nga ac fah liyaung tokosrai lal in ku.

12 Onť mi ustaví dům, a já utvrdím trůn jeho až na věky.

El pa mwet se su ac musai sie tempul nu sik, ac nga ac fah oru fita lal in leum ma pahtpat.

13 Já budu jemu otcem, a on mi bude synem, a milosrdenství svého neodejmu od něho, jako jsem je odjal od toho, kterýž byl před tebou.

Nga ac fah papa tumal ac el fah wen nutik. Nga ac fah tia tulokinya kasru luk nu sel oana nga tuh oru nu sel Saul, su nga sisella tuh kom in tokosrala.

14 Ale postavím jej v domě svém a v království svém až na věky, a trůn jeho bude nepohnutelný až na věky.

Nga ac fah fililya tuh elan kol mwet luk ac tokosrai luk ma pahtpat. Ac fah wangin saflaiyen tokosrai lal nwe tok.’”

15 Podlé všech slov těchto, a podlé všeho vidění tohoto, tak mluvil Nátan Davidovi.

Nathan el fahkang nu sel David ma nukewa ma God El akkalemye nu sel.

16 Tedy všed král David, posadil se před Hospodinem, a řekl: Kdož jsem já, ó Hospodine Bože, a jaký jest dům můj, že jsi mne tak zvýšil?

Na Tokosra David el som nu in Lohm Nuknuk Mutal sin LEUM GOD, ac el muta nu ten ac pre, “O LEUM GOD, nga ac sou luk kupansuwol in eis ma nukewa ma kom oru tari nu sik.

17 Anobrž i to jsi za málo u sebe položil, ó Bože, pročež jsi zamluvil se o domu služebníka svého i na dlouhé časy, a popatřil jsi na mne, jako na osobu člověka vzácného, Hospodine Bože.

Ac inge, LEUM GOD, kom sifilpa oru yohk liki: kom orek wulela tari ke tulik nutik nwe ke yac yac fahsru, ac kom sifacna oru nu sik oana ngan sie mwet fulat.

18 Což ještě více mluviti má David před tebou o zvelebení služebníka tvého? Ty zajisté znáš služebníka svého.

Mea pac nga ku in fahk nu sum! Kom arulana eteyu, a kom akfulatyeyu, mwet kulansap lom.

19 Hospodine, pro služebníka svého a podlé srdce svého činíš velikou věc tuto, abys v známost uvedl všecky převeliké věci.

Ma inge nukewa orek ke sripen lungse lom ac oakwuk lom, tuh kom in akkalemye nu sik ke ouiyen fulat luk tok.

20 Hospodine, neníť tobě rovného, anobrž není žádného Boha kromě tebe, podlé toho všeho, jakž jsme slýchali ušima svýma.

LEUM GOD, wangin sie oana kom. Kut nuna etu oemeet me lah kom mukefanna pa God.

21 Nebo kde jest který národ na zemi, jako lid tvůj Izraelský, jehož by Bůh šel, aby vykoupil sobě lid a dobyl sobě jména, čině veliké a hrozné věci, vyháněje před tváří lidu svého, kterýž jsi vykoupil z Egypta, pohany?

Wangin pac sie mutunfacl fin faclu oana Israel, su kom molelosla liki kohs lalos tuh elos in mwet lom sifacna. Ma usrnguk ac wolana su kom oru nu selos, oru tuh Inem in pwengpeng fin faclu nufon. Kom tuh molela mwet lom liki facl Egypt, ac lusak mutunfacl saya ke mwet lom elos fahsr nu meet.

22 Zvolil jsi zajisté lid svůj Izraelský sobě za lid až na věky, a ty, Hospodine, sám jsi jejich Bohem.

Kom oru tuh mwet Israel in mwet lom ma pahtpat, ac kom, LEUM GOD, pa God lalos.

23 Nyní tedy, Hospodine, slovo to, jímž jsi zamluvil se služebníku svému a domu jeho, budiž jisté až na věky, a učiň tak, jakž jsi mluvil.

“Ac inge, LEUM GOD, oru tuh wuleang se su kom wulela keik ac ke tulik nutik in akpwayeyuk nwe tok, ac oru oana ma kom fahk mu kom ac oru.

24 Budiž, pravím, jisté, tak aby velebeno bylo jméno tvé až na věky, a říkáno: Hospodin zástupů, Bůh Izraelský, jest Bůh nad Izraelem, a dům Davida služebníka tvého ať jest nepohnutelný před oblíčejem tvým.

Pweng keim ac fah arulana yohk, ac mwet uh ac fah fahk nwe tok, ‘LEUM GOD Kulana, El God lun Israel.’ Ac kom fah karinganang tuh fita luk in leum in fwil nukewa.

25 Nebo ty, Bože můj, zjevil jsi služebníku svému, že mu ustavíš dům, a protož směl služebník tvůj modliti se před tebou.

Nga pulaik in pre nu sum ouinge, O God luk, mweyen kom akkalemye ma inge nukewa nu sik, mwet kulansap lom, ac kom fahk pac nu sik lah kom ac oru fwil nutik nukewa in tokosra.

26 A tak, ó Hospodine, ty jsi sám Bůh, a mluvil jsi o služebníku svém dobré věci tyto.

Kom, O LEUM GOD, kom pa God, ac kom orala wuleang wolana se inge nu sik.

27 Nyní tedy ráčil jsi požehnati domu služebníka svého, aby trval na věky před oblíčejem tvým; nebo jsi ty, Hospodine, požehnal, i budeť požehnaný na věky.

Nga siyuk sum tuh kom in akinsewowoye fwil nutik, tuh elos in engankin lungkulang lom pacl e nukewa. O LEUM GOD, kom akinsewowoyalos tari, ac mwe insewowo lom ac fah oan faclos nwe tok.”