1 Kronická 17
1 I stalo se, když bydlil David v domě svém, že řekl Nátanovi proroku: Aj, já přebývám v domě cedrovém, truhla pak smlouvy Hospodinovy jest pod kortýnami.
A IA i ko Davida noho ana iloko o kona hale, olelo mai la o Davida ia Natana ke kaula, Eia au ke noho nei iloko o ka hale kedera, aka, o ka pahuberita o Iehova, aia no ia malalo o na paku.
2 I řekl Nátan Davidovi: Cožkoli jest v srdci tvém, učiň; nebo Bůh s tebou jest.
Alaila, i aku la o Natana ia Davida, E hana oe i ka mea a pau maloko o kou naau; no ka mea, me oe pu no ke Akua.
3 Potom té noci stalo se slovo Boží k Nátanovi, řkoucí:
A ia po iho no, hiki mai la ka olelo a ke Akua ia Natana, i mai
4 Jdi a rci Davidovi služebníku mému: Toto dí Hospodin: Ne ty stavěti mi budeš dům k bydlení,
E hele aku oe, e hai ia Davida i kuu kauwa, Penei ka Iehova i olelo mai nei, Mai hana oe i hale no'u e noho ai:
5 Poněvadž jsem nebydlil v žádném domě od toho dne, jakž jsem vyvedl syny Izraelské, až do dne tohoto, ale procházel jsem se z stánku do stánku, také i vně kromě příbytku.
No ka mea, aole au i noho iloko o ka hale maoli, mai ka manawa mai a'u i kai mai nei i ka Iseraela a hiki i keia manawa: aka, ua hele au mai kekahi halelole, a hiki i kekahi halelole, a mai kekahi halelewa a kekahi halelewa.
6 Nadto kudyž jsem koli chodil se vším Izraelem, zdali jsem slovo řekl kterému z soudců Izraelských, (jimž jsem přikázal, aby pásli lid můj), řka: Proč jste mi neustavěli domu cedrového?
I na wahi a'u i hele pu ai me ka Iseraela a pau, i olelo anei au i kekahi lunakanawai o ka Iseraela, a'u i kauoha aku ai e hanai i ko'u poe kanaka, i ka i ana aku, No ke aha la oukou i hana ole ai i hale kedera no'u!
7 Protož nyní toto díš služebníku mému Davidovi: Takto praví Hospodin zástupů: Já jsem tě vzal z ovčince, když jsi chodil za stádem, abys byl vývodou lidu mého Izraelského.
Nolaila la, e olelo aku oe i kuu kauwa ia Davida, Eia ka Iehova o na kaua i olelo mai nei, I lawe mai no wau ia oe mai ka pahipa mai, mamuli mai hoi o ka poe hipa, i alii oe maluna o ko'u poe kanaka o ka Iseraela;
8 A býval jsem s tebou všudy, kamž jsi koli se obrátil, všecky také nepřátely tvé vyhladil jsem před tváří tvou, a učinilť jsem jméno veliké, jako jméno vznešených na zemi.
Owau no kekahi pu me oe i na wahi a pau au i hele ai, a ua hooki iho no wau i na enemi ou a pau mai kou maka aku, a ua hookaulana au i kou inoa, e like me ka inoa o na kanaka nui ma ka honua nei.
9 Ano i lidu svému Izraelskému způsobil jsem místo, a vštípil jej tu. I bude bydliti na místě svém, a nepohne se více, aniž na něj dotírati budou lidé nešlechetní, jako prvé,
Na'u hoi e hoike aku i wahi no ko'u poe kanaka no ka Iseraela, a e kanu iho no au ia lakou, a e noho iho lakou ma ko lakou wahi, aole e nee hou aku lakou; aole hoi e hoopoino hou mai ka poe keiki na ka hewa ia lakou, e like mamua,
10 Hned od toho času, jakž jsem ustanovil soudce nad lidem svým Izraelským, až jsem ponížil všech nepřátel tvých; nýbrž oznamujiť, že Hospodin sám vystaví tobě dům.
A mai ka manawa mai a'u i hoonoho ai i na lunakanawai maluna o ko'u poe kanaka o ka Iseraela. Eia hoi, na'u no e hoopau auanei i kou poe enemi a pau. A eia hoi kekahi, ke, hai aku nei au ia oe, na Iehova no e hana i hale nou.
11 Nebo když se vyplní dnové tvoji, abys šel za otci svými, vzbudím símě tvé po tobě, kteréž bude z synů tvých, a utvrdím království jeho.
A i ka manawa i hala ae kou mau la, a hele oe me ou mau makua, na'u no e hooku ae i kau hua mahope ou, no na keiki au; a e hookupaa auanei au i kona aupuni.
12 Onť mi ustaví dům, a já utvrdím trůn jeho až na věky.
Nana no e hana i hale no'u, a e hookupaa mau loa auanei au i kona nohoalii.
13 Já budu jemu otcem, a on mi bude synem, a milosrdenství svého neodejmu od něho, jako jsem je odjal od toho, kterýž byl před tebou.
Owau auanei kona makua, a e lilo oia i keiki na'u: aole au e lawe aku i kuu aloha mai ona aku, me a'u i lawe aku ai ia mai kou mua aku.
14 Ale postavím jej v domě svém a v království svém až na věky, a trůn jeho bude nepohnutelný až na věky.
Aka, e hoonoho au ia ia maloko o kuu hale a iloko o kuu aupuni a mau loa aku; a e hookupaa mau loa ia kona nohoalii.
15 Podlé všech slov těchto, a podlé všeho vidění tohoto, tak mluvil Nátan Davidovi.
Ma neia mau huaolelo a pau, a ma keia hihio a pau, ka Natana i olelo aku ai ia Davida.
16 Tedy všed král David, posadil se před Hospodinem, a řekl: Kdož jsem já, ó Hospodine Bože, a jaký jest dům můj, že jsi mne tak zvýšil?
A hele aku la o Davida ke alii, a noho aku la imua o Iehova, olelo aku la, Owai la wau, e Iehova ke Akua, heaha hoi ka'u ohana i malama mai ai oe ia'u a hiki i neia wa?
17 Anobrž i to jsi za málo u sebe položil, ó Bože, pročež jsi zamluvil se o domu služebníka svého i na dlouhé časy, a popatřil jsi na mne, jako na osobu člověka vzácného, Hospodine Bože.
He mea uuku hoi keia imua o kou maka, e ke Akua: a ua olelo mai hoi oe no ka ohana a kau kauwa a liuliu aku mahope; a ua hoomanao mai oe ia'u ma ka ke kanaka kiekie, e Iehova ke Akua.
18 Což ještě více mluviti má David před tebou o zvelebení služebníka tvého? Ty zajisté znáš služebníka svého.
Heaha ka mea hou aku e hiki ia Davida ke olelo aku ia oe no ka pono o kau kauwa? no ka mea, ua ike oe i kau kauwa.
19 Hospodine, pro služebníka svého a podlé srdce svého činíš velikou věc tuto, abys v známost uvedl všecky převeliké věci.
E Iehova, no ka pono o kau kauwa, a e like me ko loko o kou naau, ua hana mai oe i keia mea nui a pau, ma ka hoike ana mai i na mea nui a pau.
20 Hospodine, neníť tobě rovného, anobrž není žádného Boha kromě tebe, podlé toho všeho, jakž jsme slýchali ušima svýma.
E Iehova e, aohe ou mea like, aohe Akua e ae, o oe wale no, ma ka mea a pau a makou i lohe ai ma ko makou pepeiao.
21 Nebo kde jest který národ na zemi, jako lid tvůj Izraelský, jehož by Bůh šel, aby vykoupil sobě lid a dobyl sobě jména, čině veliké a hrozné věci, vyháněje před tváří lidu svého, kterýž jsi vykoupil z Egypta, pohany?
Auhea la kekahi lahuikanaka ma ka honua nei e like me kou poe kanaka o ka Iseraela, ka poe a ke Akua i kii aku ai e hoola i poe kanaka nona, i mea e kaulana ai kou inoa i nui ia, a i weliweli, ma ka hookuke ana aku i na lahuikanaka mai ke alo aku o kou poe kanaka au i hoola ai mai Aigupita mai?
22 Zvolil jsi zajisté lid svůj Izraelský sobě za lid až na věky, a ty, Hospodine, sám jsi jejich Bohem.
No ka mea, ua hoolilo oe i kou poe kanaka ka Iseraela i poe kanaka nou, a mau loa aku: a ua lilo mai oe, e Iehova, i Akua no lakou.
23 Nyní tedy, Hospodine, slovo to, jímž jsi zamluvil se služebníku svému a domu jeho, budiž jisté až na věky, a učiň tak, jakž jsi mluvil.
Nolaila hoi, e Iehova, e hookupaa mau loa oe i ka olelo au i olelo mai ai no kau kauwa, a me kana ohana, a e hana mai e like me kau i olelo ai.
24 Budiž, pravím, jisté, tak aby velebeno bylo jméno tvé až na věky, a říkáno: Hospodin zástupů, Bůh Izraelský, jest Bůh nad Izraelem, a dům Davida služebníka tvého ať jest nepohnutelný před oblíčejem tvým.
Oiaio, e hookupaa oe, i hoonui mau loa ia kou inoa, i ka i ana, O Iehova o na kana, oia ke Akua o ka Iseraela, ke Akua ia i ka Iseraela: a e hookupaaia ka ohana a kau kauwa a Davida imua ou.
25 Nebo ty, Bože můj, zjevil jsi služebníku svému, že mu ustavíš dům, a protož směl služebník tvůj modliti se před tebou.
No ka mea, ua hoike mai oe, e kuu Akua, i ka pepeiao o kau kauwa, e hana oe i hale nona; nolaila, ua manao iho kau kauwa e pule aku imua ou.
26 A tak, ó Hospodine, ty jsi sám Bůh, a mluvil jsi o služebníku svém dobré věci tyto.
Ano hoi, e Iehova, o oe no ke Akua, a ua hai mai oe i keia lokomaikai i kau kauwa:
27 Nyní tedy ráčil jsi požehnati domu služebníka svého, aby trval na věky před oblíčejem tvým; nebo jsi ty, Hospodine, požehnal, i budeť požehnaný na věky.
Nolaila hoi, ua lealea oe e hoopomaikai mai i ka ohana a kau kauwa, i mau loa ia imua ou: no ka mea, ke hoopomaikai mai nei oe, e Iehova, a e pomaikai mau loa no ia.
