1 Kronická 16
1 A když přinesli truhlu Boží a postavili ji u prostřed stánku, kterýž jí byl rozbil David, tedy obětovali oběti zápalné a oběti pokojné před Bohem.
Così introdussero e collocarono l'arca di Dio al centro della tenda eretta per essa da Davide; offrirono olocausti e sacrifici di comunione a Dio.
2 Zatím dokonav David obětování obětí zápalných a pokojných, dal požehnání lidu ve jménu Hospodinovu.
Terminati gli olocausti e i sacrifici di comunione, Davide benedisse il popolo in nome del Signore.
3 Rozdělil také všechněm mužům Izraelským, od muže až do ženy, jednomu každému po pecnu chleba a kusu masa, a í láhvici.
Distribuì a tutti gli Israeliti, uomini e donne, una pagnotta, una porzione di carne e una schiacciata d'uva.
4 Potom postavil před truhlou Hospodinovou služebníky z Levítů k připomínání, k vyznávání a k chválení Hospodina Boha Izraelského.
Egli stabilì che alcuni leviti stessero davanti all'arca del Signore come ministri per celebrare, ringraziare e lodare il Signore, Dio di Israele.
5 Azaf byl přední, a druhý po něm Zachariáš, Jehiel, Semiramot, Jechiel, Mattitiáš, Eliab, Benaiáš, Obededom a Jehiel. Ti na nástrojích, na loutnách a harfách, ale Azaf na cymbálích hral.
Erano Asaf il capo, Zaccaria il suo secondo, Uzzièl, Semiramot, Iechièl, Mattatia, Eliàb, Benaià, Obed-Edom e Ieièl, che suonavano strumenti musicali, arpe e cetre; Asaf suonava i cembali.
6 Benaiáš pak a Jachaziel kněží s trubami byli ustavičně před truhlou smlouvy Boží.
I sacerdoti Benaià e Iacazièl con le trombe erano sempre davanti all'arca dell'alleanza di Dio.
7 Teprv toho dne ponejprvé nařídil David, aby slaven byl Hospodin zpěvem tímto od Azafa a bratří jeho:
Proprio in quel giorno Davide per la prima volta affidò ad Asaf e ai suoi fratelli questa lode al Signore:
8 Slavte Hospodina, zvěstujte jméno jeho, a oznamujte mezi národy skutky jeho.
Lodate il Signore, acclamate il suo nome; manifestate ai popoli le sue gesta.
9 Zpívejte a žalmy prozpěvujte jemu, rozmlouvejte o všech divných skutcích jeho.
Cantate in suo onore, inneggiate a lui, ripetete tutti i suoi prodigi.
10 Chlubte se v svatém jménu jeho, vesel se srdce těch, jenž hledají Hospodina.
Gloriatevi sul suo santo nome; gioisca il cuore di quanti ricercano il Signore.
11 Hledejte Hospodina i síly jeho, hledejte tváři jeho ustavičně.
Cercate il Signore e la sua forza, ricercate sempre il suo volto.
12 Rozpomínejte se na divné skutky jeho, kteréž činil, na zázraky jeho, i na soudy úst jeho.
Ricordate i prodigi che egli ha compiuti, i suoi miracoli e i giudizi della sua bocca.
13 Ó símě Izraele, služebníka jeho, ó synové Jákobovi, vyvolení jeho,
Stirpe di Israele suo servo, figli di Giacobbe, suoi eletti,
14 Onť jest Hospodin Bůh náš, na vší zemi soudové jeho.
egli, il Signore, è il nostro Dio; in tutta la terra fanno legge i suoi giudizi.
15 Rozpomínejte se ustavičně na smlouvu jeho, na slovo, kteréž přikázal až do tisíce pokolení,
Si ricorda sempre dell'alleanza, della parola data a mille generazioni,
16 Kterouž učinil s Abrahamem, a na přísahu jeho Izákovi.
dell'alleanza conclusa con Abramo, del giuramento fatto a Isacco,
17 A vystavil ji Jákobovi za ustanovení, Izraelovi za smlouvu věčnou,
confermato a Giacobbe come statuto, a Israele come alleanza perenne:
18 Pravě: Tobě dám zemi Kananejskou za provazec vládařství vašeho,
«A te darò il paese di Canaan, come tua parte di eredità».
19 Ačkoli vás byl malý počet, a maličko byli jste v ní pohostinu.
Eppure costituivano un piccolo numero; erano pochi e per di più stranieri nel paese.
20 A přecházeli od národu do národu, a z království k jinému lidu.
Passarono dall'una all'altra nazione, da un regno a un altro popolo.
21 Nedopustil žádnému ublížiti jim, ano i krále pro ně trestal, řka:
Egli non tollerò che alcuno li opprimesse; per essi egli castigò i re:
22 Nedotýkejte se pomazaných mých, a prorokům mým nečiňte nic zlého.
«Non toccate i miei consacrati, non maltrattate i miei profeti».
23 Zpívejte Hospodinu všecka země, zvěstujte den po dni spasení jeho.
Cantate al Signore, abitanti di tutta la terra; annunziate ogni giorno la sua salvezza.
24 Vypravujte mezi pohany slávu jeho, a mezi všemi národy divy jeho.
Proclamate fra i popoli la sua gloria, fra tutte le nazioni i suoi prodigi.
25 Nebo veliký jest Hospodin, a chvalitebný náramně, hroznější nade všecky bohy.
Difatti grande è il Signore, degnissimo di lode e tremendo sopra tutti gli dei.
26 Všickni zajisté bohové národů jsou modly, Hospodin pak nebesa učinil.
Tutti gli dei venerati dai popoli sono un nulla; il Signore, invece, ha formato il cielo.
27 Sláva a jasnost před ním, síla a veselé na místě jeho.
Splendore e maestà stanno davanti a lui; potenza e bellezza nel suo santuario.
28 Vzdejte Hospodinu čeledi národů, vzdejte Hospodinu slávu i moc.
Date per il Signore, stirpi dei popoli, date per il Signore gloria e onore.
29 Vzdejte Hospodinu čest jména jeho, přineste dary a přiďte před oblíčej jeho, a sklánějte se před Hospodinem v okrase svatosti.
Date per il Signore gloria al suo nome; con offerte presentatevi a lui. Prostratevi al Signore in sacri ornamenti.
30 Bojte se oblíčeje jeho všickni obyvatelé země, a budeť upevněn okršlek země, aby se nepohnul.
Tremate davanti a lui, abitanti di tutta la terra; egli fissò il mondo sì che non crolli.
31 Veseliti se budou nebesa, a plésati bude země, a řeknou mezi pohany: Hospodin kraluje.
Gioiscano i cieli ed esulti la terra; si dica fra i popoli: «Il Signore regna».
32 Zvuk vydá moře, i což v něm jest, veseliti se bude pole i vše, což jest na něm.
Frema il mare con quanto contiene; tripudi la campagna con quanto è in essa.
33 Tedy prozpěvovati bude dříví lesní před Hospodinem, neboť se béře, aby soudil zemi.
Gridino di giubilo gli alberi della foresta di fronte al Signore, perché viene per giudicare la terra.
34 Oslavujte Hospodina, neb dobrý jest, nebo na věky milosrdenství jeho.
Lodate il Signore, perché è buono, perché la sua grazia dura sempre.
35 A rcete: Zachovej nás, Bože spasení našeho, a shromažď nás, a vytrhni nás z pohanů, abychom slavili svaté jméno tvé, a chlubili se v chvále tvé.
Dite: «Salvaci, Dio della nostra salvezza; raccoglici, liberaci dalle genti sì che possiamo celebrare il tuo santo nome, gloriarci della tua lode.
36 Požehnaný Hospodin Bůh Izraelský od věků a až na věky. I řekl všecken lid: Amen, i Halelujah.
Sia benedetto il Signore, Dio di Israele, di secolo in secolo». E tutto il popolo disse: «Amen, alleluia».
37 I nechal tu David před truhlou smlouvy Hospodinovy Azafa a bratří jeho, aby přisluhovali před truhlou ustavičně podlé povinnosti dne každého.
Quindi Davide lasciò Asaf e i suoi fratelli davanti all'arca dell'alleanza del Signore, perché officiassero davanti all'arca secondo il rituale quotidiano;
38 Též i Obededoma s bratřími jejich, osob šedesáte osm, Obededoma, pravím, syna Jedutunova, a Chosi, aby vrátní byli.
lasciò Obed-Edom figlio di Idutun, e Cosà, insieme con sessantotto fratelli, come portieri.
39 Sádocha také kněze a bratří jeho za kněží nechal před příbytkem Hospodinovým na výsosti, kteráž byla v Gabaon,
Egli incaricò della Dimora del Signore che era sull'altura di Gàbaon il sacerdote Zadòk e i suoi fratelli,
40 Aby obětovali zápaly Hospodinu na oltáři zápalu ustavičně, ráno i večer, podlé všeho, což psáno jest v zákoně Hospodinově, jejž vydal Izraelovi.
perché offrissero olocausti al Signore sull'altare degli olocausti per sempre, al mattino e alla sera, e compissero quanto è scritto nella legge che il Signore aveva imposta a Israele.
41 A s nimi nechal Hémana a Jedutuna a jiných vybraných, kteříž vyčteni byli zejména, aby vzdávali chválu Hospodinu, proto že na věky trvá milosrdenství jeho.
Con loro erano Eman, Idutun e tutti gli altri scelti e designati per nome perché lodassero il Signore, perché la sua grazia dura sempre.
42 Těm také, totiž Hémanovi a Jedutunovi, nechal trub a cymbálů, aby zvučeli, i jiných nástrojů muziky Boží, syny pak Jedutunovy postavil u vrat.
Con loro avevano trombe e cembali per suonare e altri strumenti per il canto divino. I figli di Idutun erano incaricati della porta.
43 A tak rozešel se všecken lid, jeden každý do domu svého; David též navrátil se, aby požehnání dal domu svému.
Infine tutto il popolo andò a casa e Davide tornò per salutare la sua famiglia.
