< 1 Kronická 16 >
1 A když přinesli truhlu Boží a postavili ji u prostřed stánku, kterýž jí byl rozbil David, tedy obětovali oběti zápalné a oběti pokojné před Bohem.
Така внесоха Божия ковчег та го положиха всред шатъра, който Давид беше поставил за него; и принесоха всеизгаряния и примирителни приноси пред Бога.
2 Zatím dokonav David obětování obětí zápalných a pokojných, dal požehnání lidu ve jménu Hospodinovu.
И когато Давид свърши принасянето на всеизгарянията и примирителните приноси, благослови людете в Господното име.
3 Rozdělil také všechněm mužům Izraelským, od muže až do ženy, jednomu každému po pecnu chleba a kusu masa, a í láhvici.
И даде на всеки човек, мъж и жена, от Израиля, на всекиго по един хляб, по една мръвка месо и по една низаница сухо грозде.
4 Potom postavil před truhlou Hospodinovou služebníky z Levítů k připomínání, k vyznávání a k chválení Hospodina Boha Izraelského.
И определи известни левити, да служат пред Господния ковчег, да възпоменават, да благодарят и да хвалят Господ Израилевия Бог:
5 Azaf byl přední, a druhý po něm Zachariáš, Jehiel, Semiramot, Jechiel, Mattitiáš, Eliab, Benaiáš, Obededom a Jehiel. Ti na nástrojích, na loutnách a harfách, ale Azaf na cymbálích hral.
първият, Асаф; вторият, Захария; после, Еиил, Семирамот, Ехиил, Мататия, Елиав, Ванаия, Овид-едом и Еиил с псалтири и арфи; Асаф с дрънкане на кимвали;
6 Benaiáš pak a Jachaziel kněží s trubami byli ustavičně před truhlou smlouvy Boží.
а свещениците Ванаия и Яазиил с тръби, винаги пред ковчега на Божия завет.
7 Teprv toho dne ponejprvé nařídil David, aby slaven byl Hospodin zpěvem tímto od Azafa a bratří jeho:
Тогава, в оня ден, Давид за пръв път нареди славославенето на Господа чрез Асафа и братята му, с тия думи:
8 Slavte Hospodina, zvěstujte jméno jeho, a oznamujte mezi národy skutky jeho.
Славословете Господа: призовавайте името Му, Възвестявайте между народите делата Му.
9 Zpívejte a žalmy prozpěvujte jemu, rozmlouvejte o všech divných skutcích jeho.
Пейте Му, и псалмопейте Му; Говорете за всичките Му чудни дела.
10 Chlubte se v svatém jménu jeho, vesel se srdce těch, jenž hledají Hospodina.
Хвалете Го с неговото Свето име; Нека се весели сърцето на ония, които търсят Господа.
11 Hledejte Hospodina i síly jeho, hledejte tváři jeho ustavičně.
Търсете Господа и Неговата сила. Търсете лицето Му винаги.
12 Rozpomínejte se na divné skutky jeho, kteréž činil, na zázraky jeho, i na soudy úst jeho.
Помнете пречудните дела, които е извършил. Знаменията Му и съдбите на устата Му.
13 Ó símě Izraele, služebníka jeho, ó synové Jákobovi, vyvolení jeho,
Вие, потомство на неговия слуга Израиля, Чада Яковови, избрани Негови.
14 Onť jest Hospodin Bůh náš, na vší zemi soudové jeho.
Той е Господ Бог наш; Съдбите Му са по целия свят.
15 Rozpomínejte se ustavičně na smlouvu jeho, na slovo, kteréž přikázal až do tisíce pokolení,
Помнете всякога завета Му, Словото, което заповяда на хиляда поколения,
16 Kterouž učinil s Abrahamem, a na přísahu jeho Izákovi.
Завета, който направи с Авраама, И клетвата Му към Исаака,
17 A vystavil ji Jákobovi za ustanovení, Izraelovi za smlouvu věčnou,
Която и утвърди на Якова за повеление, На Израиля за вечен завет,
18 Pravě: Tobě dám zemi Kananejskou za provazec vládařství vašeho,
Като рече: На тебе ще дам ханаанската земя За дял на наследството ви,
19 Ačkoli vás byl malý počet, a maličko byli jste v ní pohostinu.
Когато бяха малцина на брой, Малцина и пришелци в нея,
20 A přecházeli od národu do národu, a z království k jinému lidu.
И когато прехождаха от народ в народ, И от едно царства в други люде.
21 Nedopustil žádnému ublížiti jim, ano i krále pro ně trestal, řka:
Не остави никого да им напакости; Ей, заради тях царе изобличи,
22 Nedotýkejte se pomazaných mých, a prorokům mým nečiňte nic zlého.
Казвайки: Да не се допирате до помазаните Ми, И да не сторите зло на пророците Ми.
23 Zpívejte Hospodinu všecka země, zvěstujte den po dni spasení jeho.
Пейте Господу, жители на целия свят; Благовествувайте от ден в ден спасението Му.
24 Vypravujte mezi pohany slávu jeho, a mezi všemi národy divy jeho.
Възвестете между народите славата Му, Между всичките племена чудните Му дела.
25 Nebo veliký jest Hospodin, a chvalitebný náramně, hroznější nade všecky bohy.
Защото е велик Господ и твърде достоен за хвала, И за страхопочитание повече от всички богове.
26 Všickni zajisté bohové národů jsou modly, Hospodin pak nebesa učinil.
Защото всичките богове на племената са суетни, А Господ направи небесата,
27 Sláva a jasnost před ním, síla a veselé na místě jeho.
Слава и великолепие са пред Него, Сила и радост на мястото Му.
28 Vzdejte Hospodinu čeledi národů, vzdejte Hospodinu slávu i moc.
Отдайте Господу вие семейства на племената. Отдайте Господу слава и сила.
29 Vzdejte Hospodinu čest jména jeho, přineste dary a přiďte před oblíčej jeho, a sklánějte se před Hospodinem v okrase svatosti.
Отдайте Господу славата дължима на името Му; Донесете принос и влезте пред Него; Поклонете се Господу с великолепие свето.
30 Bojte se oblíčeje jeho všickni obyvatelé země, a budeť upevněn okršlek země, aby se nepohnul.
Треперете пред Него, жители на целия свят; Защото вселената е утвърдена, та не може да се поклати.
31 Veseliti se budou nebesa, a plésati bude země, a řeknou mezi pohany: Hospodin kraluje.
Да се веселят небесата, и да се радва светът: И да казват между народите: Господ царува.
32 Zvuk vydá moře, i což v něm jest, veseliti se bude pole i vše, což jest na něm.
Да бучи морето и всичко що има в него: Нека се радват полетата и всичко що е в тях.
33 Tedy prozpěvovati bude dříví lesní před Hospodinem, neboť se béře, aby soudil zemi.
Тогава ще се радват пред Господа дърветата на дъбравата; Защото иде да съди света,
34 Oslavujte Hospodina, neb dobrý jest, nebo na věky milosrdenství jeho.
Славословете Господа, защото е благ, Защото милостта Му е до века;
35 A rcete: Zachovej nás, Bože spasení našeho, a shromažď nás, a vytrhni nás z pohanů, abychom slavili svaté jméno tvé, a chlubili se v chvále tvé.
И речете: Спаси ни, Боже на спасението ни, Събери ни, и избави ни от народите, За да славословим светото Твое име, И да тържествуваме в Твоята хвала.
36 Požehnaný Hospodin Bůh Izraelský od věků a až na věky. I řekl všecken lid: Amen, i Halelujah.
Благословен да бъда Господ Бог Израилев От века и до века. И всичките люде рекоха: Амин! и възхвалиха Господа.
37 I nechal tu David před truhlou smlouvy Hospodinovy Azafa a bratří jeho, aby přisluhovali před truhlou ustavičně podlé povinnosti dne každého.
Тогава Давид остави там, пред ковчега на Господния завет, Асафа и братята му за да служат постоянно пред ковчега, според както беше нужно за всеки ден;
38 Též i Obededoma s bratřími jejich, osob šedesáte osm, Obededoma, pravím, syna Jedutunova, a Chosi, aby vrátní byli.
остави и Овид-едома и братята му, шестдесет и осем души; тоже и Овид-едома Едутуновия син и Оса за вратари;
39 Sádocha také kněze a bratří jeho za kněží nechal před příbytkem Hospodinovým na výsosti, kteráž byla v Gabaon,
и свещеника Садок и братята му свещениците, пред Господната скиния на високото място, което бе в Гаваон,
40 Aby obětovali zápaly Hospodinu na oltáři zápalu ustavičně, ráno i večer, podlé všeho, což psáno jest v zákoně Hospodinově, jejž vydal Izraelovi.
за да принасят всеизгаряне Господу върху олтара за всеизгарянията винаги заран и вечер, точно според както е писано в закона, който Господ даде на Израиля;
41 A s nimi nechal Hémana a Jedutuna a jiných vybraných, kteříž vyčteni byli zejména, aby vzdávali chválu Hospodinu, proto že na věky trvá milosrdenství jeho.
и са тях постави Емана, Едутуна, и другите по име определени, които бяха избрани да славословят Господа, защото неговата милост е до века;
42 Těm také, totiž Hémanovi a Jedutunovi, nechal trub a cymbálů, aby zvučeli, i jiných nástrojů muziky Boží, syny pak Jedutunovy postavil u vrat.
и при тях, то ест, при Емана и Едутуна, имаше тръби и кимвали за ония, които трябваше да свирят с висок глас, и инструменти за Божиите песни. А Едутуновите синове бяха вратари.
43 A tak rozešel se všecken lid, jeden každý do domu svého; David též navrátil se, aby požehnání dal domu svému.
И така, всичките люде си отидоха, всеки в къщата си; и Давид се върна да благослови дома си