1 Kronická 12
1 Tito pak jsou, kteříž přišli k Davidovi do Sicelechu, když se ještě kryl před Saulem synem Cis, a ti byli mezi udatnými, pomocníci boje,
Ko kinautolu eni naʻe haʻu kia Tevita ki Sikilaki lolotonga ʻa ʻene kei fakafufū ia koeʻuhi ko Saula ko e foha ʻo Kisi: pea naʻa nau kau mo e kau tangata toʻa, ko e kau tokoni ʻi he tau.
2 Nosíce lučiště, a bojujíce pravicí i levicí kamením i střelami z lučiště, a byli z bratří Saulových, z pokolení Beniaminova:
Ko honau mahafutau ʻae kaufana, pea naʻa nau faʻa ngāueʻaki honau nima toʻomataʻu mo honau toʻohema ʻi he lī ʻae maka mo e fanaʻi ʻae ngahau mei he kaufana, pea naʻa nau ʻoe kāinga ʻo Saula ʻia Penisimani.
3 Kníže Achiezer a Joas, synové Semmaa Gabatského, a Jeziel a Felet, synové Azmavetovi, Beracha, a Jéhu Anatotský,
Ko ia naʻe ʻeiki hake ko ʻAhiesa, pea hoko mo ia ʻa Soasi, ko e ongo foha ʻo Simaʻa ko e tangata Kipea; mo Sisieli, mo Peleti, ko e ongo foha ʻo ʻAsimaveti; mo Pilaka, mo Sehu ko e tangata ʻAnatoti,
4 A Ismaiáš Gabaonitský, silný mezi třidcíti, kterýž byl nad třidcíti, Jeremiáš, Jachaziel, Jochanan a Jozabad Gederatský,
Mo Isimaia ko e tangata Kipione, ko e tangata toʻa ia ʻi he “Toko Tolungofulu,” pea naʻe pule ia ki he “Toko Tolungofulu;” mo Selemaia, mo Sehesili, mo Sohanani, mo Sosapati ko e tangata Kitala,
5 A Eluzai, Jerimot, Bealiáš, Semariáš, a Sefatiáš Charufský,
Mo Elusei, mo Selimoti, mo Pealia, mo Simalia, mo Sifatia ko e tangata Halufi,
6 Elkána, Isiáš, Azareel, Joezer a Jasobam, Chorejští,
Mo ʻElikena, mo Sisia, mo ʻAsalili, mo Soesa, mo Sasopeami, ko e kau tangata Kola,
7 A Joela a Zebadiáš synové Jerochamovi z Gedor.
Mo Soela, mo Sepatia, ko e ongo foha ʻo Silohami ko e tangata Kitoa.
8 Též i z pokolení Gádova utekli k Davidovi k pevnosti na poušť, muži udatní, muži způsobní k boji, užívajíce štítu a pavézy, jichžto tváři jako tváři lvové, a podobní srnám na horách v rychlosti:
Pea naʻe ai ʻae kakai Kata naʻe mavahe ʻakinautolu kia Tevita ke [nofo ]mo ia ʻi he potu mālohi ʻi he toafa, ko e kau tangata mālohi, mo e kau tangata ngalingali mo e fai ʻae tau, naʻa nau faʻa toʻo ʻae pā pea mo e tao, pea naʻe tatau ʻa honau mata mo e mata ʻoe fanga laione, pea naʻa nau veʻevave ʻo hangē ko e fanga tia ʻi he funga moʻunga;
9 Ezer první, Abdiáš druhý, Eliab třetí,
Ko e ʻuluaki ʻa Eseli, ko hono toko ua ʻa ʻOpataia, ko hono toko tolu ʻa ʻIliapi,
10 Mismanna čtvrtý, Jeremiáš pátý,
Ko hono toko fā ʻa Misimani, ko hono toko nima ʻa Selemaia,
11 Attai šestý, Eliel sedmý,
Ko hono toko ono ʻa ʻAtai, ko hono toko fitu ʻa Ilieli.
12 Jochanan osmý, Elzabad devátý,
Ko hono toko valu ʻa Sohanani, ko hono toko hiva ʻa Elisapati.
13 Jeremiáš desátý, Machbannai jedenáctý.
Ko hono toko hongofulu ʻa Selemaia, pea ko hono toko hongofulu ma taha ʻa Makipanai.
14 Ti byli z synů Gádových, knížata vojska, jeden nad stem menší, a větší nad tisícem.
Ko e ngaahi foha eni ʻo Kata, naʻe ʻeiki pule ki he kautau: ko ia naʻe siʻi hifo ʻiate kinautolu naʻe pule ki he toko teau, pea ko ia naʻe lahi hake naʻe pule ki he toko afe.
15 Ti jsou, kteříž přepravili se přes Jordán měsíce prvního, ačkoli se byl vylil ze všech břehů svých, a zahnali všecky z údolí na východ i na západ.
Ko kinautolu eni naʻe ʻalu atu ʻi he Soatani ʻi he ʻuluaki māhina, lolotonga ʻa ʻene malofa atu ʻae vai ki hono kau vai kotoa pē; pea naʻa nau tuli ʻakinautolu kotoa pē naʻe nofo ʻi he ngaahi teleʻa, ki he feituʻu hahake, pea ki he lulunga.
16 Přišli také někteří z synů Beniaminových a Judových k pevnosti Davidově.
Pea naʻe haʻu foki ha niʻihi mei he fānau ʻa Penisimani mo Siuta ki he kolo mālohi kia Tevita.
17 I vyšel jim David vstříc, a mluvě, řekl jim: Jestliže z příčiny pokoje jdete ke mně, abyste mi pomáhali, i mé srdce také s vámi se sjednotí; pakli k vyzrazení mne nepřátelům mým, (ješto není nepravosti při mně), popatřiž Bůh otců našich a tresci.
Pea naʻe ʻalu atu ʻa Tevita ke fakafetaulaki kiate kinautolu, pea naʻa ne lea ʻo pehē kiate kinautolu, “Kapau kuo mou omi fakamelino pe kiate au ke tokoni kiate au, ʻe kautaha ʻa hoku loto mo kimoutolu: ka ko eni, kapau kuo mou haʻu ke lavakiʻi au ki hoku ngaahi fili, ka ʻoku ʻikai ha fai fakamālohi ʻi hoku nima, ke ʻafioʻi ia ʻe he ʻOtua ʻoe tau ngaahi tamai, pea ne valoki ia.”
18 Duch pak posilnil Amazu předního mezi hejtmany, i řekl: Tobě, ó Davide, a těm, jenž s tebou jsou, synu Izai, pokoj; pokoj tobě, pokoj i pomocníkům tvým. Toběť zajisté pomáhá Bůh tvůj. A tak přijal je David, a postavil je mezi knížaty houfů.
Pea naʻe toki hoko ʻae Laumālie kia ʻAmasai ʻaia naʻe ʻeiki hake ʻi he ngaahi ʻeikitau, [pea naʻa ne pehē], “ʻOku ʻoʻou [ʻakimautolu], ʻe Tevita, pea ʻoku [mau ]kau kiate koe, ʻa koe ko e foha ʻo Sese: ke melino, ke melino pe koe, pea ke melino ʻakinautolu ʻoku tokoni kiate koe; he ʻoku tokoni ʻe ho ʻOtua kiate koe. Pea naʻe toki maʻu ʻakinautolu ʻe Tevita, pea naʻa ne fakanofo ʻakinautolu ko e ngaahi ʻeikitau ki he kongakau.
19 Nadto i z pokolení Manassesova odstoupili k Davidovi, když táhl s Filistinskými k boji proti Saulovi, ale nepomáhali jim. Nebo uradivše se, propustili ho zase knížata Filistinská, řkouce: S nebezpečenstvím hrdel našich odstoupil by ku pánu svému Saulovi.
Pea naʻe tō mai kia Tevita ha niʻihi meia Manase, ʻi heʻene omi fakataha mo e kakai Filisitia ke tauʻi ʻa Saula: ka naʻe ʻikai maʻu ʻekinautolu ʻenau tokoni: he naʻe loto ʻae houʻeiki ʻoe kau Filisitia ke ne ʻalu, ʻonau pehē, “ʻE kau atu ia ki heʻene ʻeiki ko Saula, pea [ʻe tuʻutāmaki ai ]ʻa hotau ʻulu ʻotautolu.”
20 Takž když táhl do Sicelechu, odstoupili k němu někteří z pokolení Manassesova: Adnach, Jozabad, Jediael, Michael, Jozabad, Elihu, a Zilletai, hejtmané nad tisíci v pokolení Manassesovu.
Lolotonga ʻa ʻene ʻalu ki Sikilaki, naʻe hoko mai kiate ia meia Manase, ʻa ʻAtina, mo Sosapati, mo Sitieli, mo Mikaeli, mo Sosapati, mo Ilihu, mo Silitei, ko e ngaahi ʻeiki pule [ʻakinautolu ]ki he ngaahi toko afe ʻo Manase.
21 Ti také pomáhali Davidovi s houfy jeho; nebo udatní byli všickni, pročež byli knížaty v jeho vojště.
Pea naʻa nau tokoni ʻa Tevita ʻaki ha kautau: he ko e kau tangata toʻa lahi ʻaupito ʻakinautolu kotoa pē, pea ko e ngaahi ʻeiki pule ʻakinautolu ʻi he kautau.
22 Anobrž každého dne přibývalo jich Davidovi ku pomoci, až bylo vojsko veliké, jako vojsko Boží.
He ko e kuonga ko ia naʻe haʻu ai [ʻae kakai ]kia Tevita ʻi he ʻaho kotoa pē ke tokoni kiate ia, pea naʻe fakaʻaʻau ʻo fuʻu tokolahi ʻa ʻene kautau, ʻo hangē ko e kautau ʻoe ʻOtua.
23 Tento pak jest počet vývod způsobných k boji, kteříž přišli k Davidovi do Hebronu, aby obrátili království Saulovo k němu podlé slova Hospodinova.
Pea ko hono lau eni ʻoe ngaahi kongakau naʻe tali teuteu ki he tau, mo nau omi kia Tevita ʻi Hepeloni, ke liliu ʻae puleʻanga ʻo Saula kiate ia, ʻo tatau mo e folofola ʻa Sihova.
24 Z synů Judových, nosících pavézy a kopí, šest tisíc a osm set způsobných k boji.
Ko e fānau ʻa Siuta naʻe fua ʻae pā mo e tao ko e toko ono afe mo e valungeau, naʻe tali teuteu ki he tau.
25 Z synů Simeonových, udatných mužů k boji, sedm tisíc a sto.
ʻOe fānau ʻa Simione, ko e kau tangata mālohi mo toʻa ki he tau, ko e toko fitu afe mo e toko teau.
26 Z synů Léví čtyři tisíce a šest set.
ʻOe fānau ʻa Livai ko e toko fā afe mo e onongeau.
27 Joiada také vývoda synů Aronových, a s ním tři tisíce a sedm set.
Pea ko Sihoiata ko ia naʻe tataki ʻae kakai ʻElone, pea naʻe ʻiate ia ʻae toko tolu afe ma fitungeau:
28 A Sádoch mládenec rek udatný, a z domu otce jeho knížat dvamecítma.
Mo Satoki, ko e tangata talavou naʻe mālohi mo toʻa lahi, pea mei he fale ʻo ʻene tamai ʻae ngaahi ʻeikitau ʻe toko uofulu ma ua.
29 A z synů Beniaminových, bratří Saulových tři tisíce; nebo ještě množství jiných drželi stráž domu Saulova.
Pea ʻoe fānau ʻa Penisimani, ko e kāinga ʻo Saula, ko e toko tolu afe: he naʻe fai ʻo aʻu ki he kuonga ko ia ʻe honau tokolahi, ʻae tauhi ʻi he fale ʻo Saula.
30 Z synů též Efraimových dvadceti tisíc a osm set. Ti byli rekové udatní, muži slovoutní v čeledech otců svých.
Pea ʻoe fānau ʻa ʻIfalemi ko e toko ua mano mo e valungeau, ko e kau tangata mālohi mo toʻa, ko e kau ongoongo ʻi he fale ʻo ʻenau ngaahi tamai.
31 Z polovice pak pokolení Manassesova osmnáct tisíc, kteříž vyčteni byli ze jména, aby přišli a ustanovili Davida za krále.
Pea mei hono vahe ua ʻoe faʻahinga ʻo Manase [naʻe haʻu ]ʻae tokotaha mano mo e valungeau, ʻaia naʻe lau honau hingoa, ke haʻu ʻo fakanofo ʻa Tevita ke tuʻi.
32 Z synů také Izacharových, znajících a rozumějících časům, tak že věděli, co by měl činiti lid Izraelský, knížat jejich dvě stě, a všickni bratří jejich činili podlé rčení jejich.
Pea ʻoe fānau ʻa ʻIsaka, ʻakinautolu naʻe poto ʻi he ʻilo ʻae anga ʻoe kuonga, pea ke ʻilo ʻaia naʻe totonu ke fai ʻe ʻIsileli; ko e ngaahi ʻeiki ʻiate kinautolu ko e toko uangeau; pea naʻe tali ʻenau fekau ʻe honau kāinga kotoa pē.
33 Z synů Zabulon vycházejících na vojnu, vycvičených v bitvě všelijakými nástroji válečnými, padesáte tisíc, a ku potýkání se v šiku bez choulostivosti srdce.
ʻOe fānau ʻa Sepuloni, ʻakinautolu naʻe ʻalu atu ki he tau, mo poto ʻi he tau, ʻi he ngaahi mahafutau kotoa pē, ko e toko nima mano, ʻaia naʻe faʻa tutuʻu fakataha lelei ʻi he tau: naʻe ʻikai te nau lotolotoua.
34 Z Neftalímova pak pokolení knížat tisíc, a s nimi pavézníků a kopidlníků třidceti a sedm tisíc.
Pea ʻo Nafitali, ko e ngaahi ʻeikitau ʻe toko taha afe, pea naʻe kau mo kinautolu ʻae toko tolu mano mo e toko fitu afe naʻe toʻo ʻae pā mo e tao.
35 Z pokolení Dan, způsobných k boji, osm a dvadceti tisíc a šest set.
Pea ʻoe faʻahinga ʻo Tani naʻe poto ʻi he tau, ko e toko ua mano, ma valu afe mo e onongeau.
36 A z pokolení Asserova, kteříž způsobní byli k boji, a umělí v šikování se k bitvě, čtyřidceti tisíc.
Pea ʻo ʻAseli, ʻakinautolu naʻe ʻalu atu ki he tau, mo poto ʻi he tau, ko e toko fā mano.
37 A z Zajordání, totiž z Rubenských a Gádských, a z polovice pokolení Manassesova, přišli se všemi nástroji válečnými sto a dvadceti tisíc.
Pea ʻi he kau vai ʻe taha ʻo Soatani, ʻoe kau Lupeni, mo e kau Kata, pea mei hono vahe ua ʻoe faʻahinga ʻo Manase, ko e tokotaha kilu mo e ua mano, naʻe toʻo ʻae ngaahi mahafutau kehekehe ʻi he tau.
38 Všickni ti muži bojovní, umělí v šiku, úmyslem upřímým přišli do Hebronu, aby ustanovili Davida za krále nade vším lidem Izraelským. Nýbrž i všickni ostatní Izraelští srdce jednoho byli, aby za krále ustanovili Davida.
Ko e kau tangata faʻa tau eni kotoa pē, naʻe faʻa tutuʻu lelei, pea naʻa nau omi kia Tevita ʻi he loto moʻoni ki Hepeloni, ke fakanofo ʻa Tevita ke tuʻi ki ʻIsileli kātoa: pea ko hono toe foki [ʻoe kakai ]ʻi ʻIsileli naʻe loto taha pe ke fakanofo ʻa Tevita ke tuʻi.
39 I byli tu s Davidem tři dni, jedouce a pijíce, nebo jim byli připravili bratří jejich.
Pea naʻa nau ʻi ai mo Tevita ʻi he ʻaho ʻe tolu, pea naʻa nau kai mo inu: he naʻe fai ʻa honau tali ʻe honau ngaahi kāinga.
40 Ano i ti, kteříž jim blízcí byli až k Izachar a Zabulon a Neftalím, přinášeli chleba na oslích a na velbloudích, i na mezcích a na volích, potravy, mouky, fíků a hroznů sušených, vína, oleje, volů, a ovcí v hojnosti. Nebo radost byla v lidu Izraelském.
Pea ʻilonga ʻae kakai naʻe vāofi mo kinautolu, kia ʻIsaka, mo Sepuloni, mo Nafitali, naʻa nau ʻomi ʻae mā kuo fakaheka ki he fanga ʻasi, pea ki he fanga kāmeli, pea ki he fanga miuli, pea ki he fanga pulu, pea [naʻe ʻomi ]mo e mangisi, ko e mahoaʻa, mo e ngaahi fiki fakamōmoa, mo e ngaahi fuhinga kālepi, mo e uaine, mo e lolo, mo e fanga pulu, mo e fanga sipi lahi ʻaupito: he naʻe lahi ʻae fakafiefia ʻi ʻIsileli.
