Zachariáš 7
1 Potom stalo se léta čtvrtého Daria krále, stalo se slovo Hospodinovo k Zachariášovi, čtvrtého dne měsíce devátého, kterýž jest Kislef,
Tarik angʼwen mar dwe mar ochiko, e higa mar angʼwen mar loch Darius, wach Jehova Nyasaye nobiro ni Zekaria.
2 Když poslal do domu Božího Sarezer a Regemmelech, i muži jeho, aby se kořili tváři Hospodinově,
Noyudo jo-Bethel ooro Shareza gi Regem-Melek, kod jogi moko, mondo okwa Jehova Nyasaye gweth,
3 A aby mluvili k kněžím, kteříž byli v domě Hospodina zástupů, i k prorokům, řkouce: Budeme-li plakati měsíce pátého, oddělujíce se, jako jsme činili již po mnoho let?
ka gipenjo jodolo mag od Jehova Nyasaye Maratego kod jonabi niya, “Bende owinjore aywagi kendo atwe chiemo e dwe mar abich kaka asebedo ka atimo kuom higni mangʼeny?”
4 I stalo se slovo Hospodina zástupů ke mně, řkoucí:
Eka wach Jehova Nyasaye Maratego nobirona, kawacho niya,
5 Rci všemu lidu této země i kněžím takto: Když jste se postívali a kvílili, pátého a sedmého měsíce, a to po sedmdesáte let, zdaliž jste se opravdu mně, mně, pravím, postili?
“Penj ji duto manie piny, kaachiel gi jodolo ni, ‘Kane utweyo chiemo kendo uywak e dwe mar abich gi mar abiriyo kuom higni piero abiriyo mokalogo duto, bende an ema ne utweyona chiemo adier?
6 A když jíte aneb pijete, zdaliž ne pro sebe jíte a ne pro sebe pijete?
Koso kane uchiemo kendo umetho, donge nuchiemo kendo umetho mana ne un uwegi?
7 Zdaliž tato nejsou slova, kteráž prohlásil Hospodin skrze proroky předešlé, když ještě Jeruzalém seděl bezpečně a užíval pokoje, i města jeho vůkol něho, a lid v straně polední i na rovinách bydlil?
Magi donge e weche mane Jehova Nyasaye owacho kotiyo gi jonabi machon, e kinde mane Jerusalem gi mier molwore ne nigi kwe kendo dhi maber, bende e kinde ma Negev gi pinje manie tie gode ma yo podho chiengʼ ne pok ji odakie?’”
8 I stalo se slovo Hospodinovo k Zachariášovi, řkoucí:
Eka wach Jehova Nyasaye nochako obiro ni Zekaria niya,
9 Takto mluvíval Hospodin zástupů, řka: Soud pravý vynášejte, a milosrdenství a lítosti dokazujte jeden každý k bližnímu svému.
“Ma e gima Jehova Nyasaye Maratego wacho, ‘Ngʼaduru bura madier; nyisuru tim ngʼwono kod kech ni jowadu.
10 A vdovy ani sirotka, příchozího ani chudého neutiskejte, a zlého žádný bližnímu svému neobmýšlejte v srdci svém.
Kik usand dhako ma chwore otho kata nyathi kich, kata jadak, kata jadhier. Kik upar timo marach ni jowadu gie chunyu.’
11 Ale nechtěli pozorovati, a nastavili ramene urputného, a uši své obtížili, aby neslyšeli.
“To negitamore winjo wechena; mi gingʼanyona kendo gidino parogi mondo kik giwinj wechena.
12 A srdce své učinili kámen přetvrdý, aby neslyšeli zákona toho a slov těch, kteráž posílal Hospodin zástupů Duchem svým skrze proroky předešlé. Pročež přišel hněv veliký od Hospodina zástupů.
Ee, negiketo chunygi obedo matek ta mana ka kidi, kendo ne gidagi winjo chik kata weche ma Jehova Nyasaye Maratego nooronigi kuom Roho kokonyore gi jonabi machon. Omiyo Jehova Nyasaye Maratego nokecho ahinya.
13 Nebo stalo se, že jakož volajícího neslyšeli, tak když volali, neslyšel jsem, praví Hospodin zástupů.
“‘Kane aluongo, ne ok giwinjo, omiyo gin bende kane giluongo to ne ok anyal yienegi,’ Jehova Nyasaye Maratego owacho.
14 A vichřicí rozptýlil jsem je mezi všecky ty národy, kterýchž neznali, a země tato spustla po nich, tak že nebylo žádného, kdo by tudy chodil, a tak přivedli zemi žádoucí na spuštění.
‘Ne akeyogi ka kalausi e kind ogendini ma ok gingʼeyo. Piny mane giweyo nolokore gunda bangʼ-gi mane onge ngʼama kadhe kata dhiye. Kamano e kaka negimiyo piny majaberno olokore gunda.’”
