Zachariáš 7

1 Potom stalo se léta čtvrtého Daria krále, stalo se slovo Hospodinovo k Zachariášovi, čtvrtého dne měsíce devátého, kterýž jest Kislef,

達理阿王四年九月，即「基色婁」月四日，上主的話傳給匝加利亞。

2 Když poslal do domu Božího Sarezer a Regemmelech, i muži jeho, aby se kořili tváři Hospodinově,

由貝特耳派遺了官員撒辣責爾和他的侍從去向上主請示，

3 A aby mluvili k kněžím, kteříž byli v domě Hospodina zástupů, i k prorokům, řkouce: Budeme-li plakati měsíce pátého, oddělujíce se, jako jsme činili již po mnoho let?

去問上主殿裏的司祭和q們 2我是否在五月裏仍要哭泣和齋戒，像我多年以來所作的一樣﹖」

4 I stalo se slovo Hospodina zástupů ke mně, řkoucí:

那時萬軍木的話傳給我說：

5 Rci všemu lidu této země i kněžím takto: Když jste se postívali a kvílili, pátého a sedmého měsíce, a to po sedmdesáte let, zdaliž jste se opravdu mně, mně, pravím, postili?

「你向國全體民眾和司祭們說：你們在五月和七月齋戒哭泣，至今已七十年了，豈是為了我而齋戒嗎﹖

6 A když jíte aneb pijete, zdaliž ne pro sebe jíte a ne pro sebe pijete?

你們幾時吃喝，豈不是為你們自己吃，為你們自己喝嗎﹖

7 Zdaliž tato nejsou slova, kteráž prohlásil Hospodin skrze proroky předešlé, když ještě Jeruzalém seděl bezpečně a užíval pokoje, i města jeho vůkol něho, a lid v straně polední i na rovinách bydlil?

難道你們不知道，當耶路撒冷還有人安居，她四週的城邑，南部平原也有人居住時，上主藉先知們所宣佈的訓令嗎﹖」

8 I stalo se slovo Hospodinovo k Zachariášovi, řkoucí:

那時，上主有話傳給匝加利亞說：

9 Takto mluvíval Hospodin zástupů, řka: Soud pravý vynášejte, a milosrdenství a lítosti dokazujte jeden každý k bližnímu svému.

「萬軍的上主這樣說：你們應照公正裁判，以仁義和友愛彼此相待；

10 A vdovy ani sirotka, příchozího ani chudého neutiskejte, a zlého žádný bližnímu svému neobmýšlejte v srdci svém.

不可欺壓寡婦和孤兒，外方人和貧窮人；不可心中圖謀惡事陷害人。

11 Ale nechtěli pozorovati, a nastavili ramene urputného, a uši své obtížili, aby neslyšeli.

但是你們不肯聽從，硬著頭頸，充耳不聞。

12 A srdce své učinili kámen přetvrdý, aby neslyšeli zákona toho a slov těch, kteráž posílal Hospodin zástupů Duchem svým skrze proroky předešlé. Pročež přišel hněv veliký od Hospodina zástupů.

他們使自己的心硬如金剛石，不聽從法律，和萬軍的上主以自己的神感動古先知們所發表的訓令，為此，萬軍的上主曾大發憤怒。

13 Nebo stalo se, že jakož volajícího neslyšeli, tak když volali, neslyšel jsem, praví Hospodin zástupů.

那麼，就如我呼喚時，你們不肯聽；同樣他們呼喊時，我也不肯聽──萬軍的上主說──

14 A vichřicí rozptýlil jsem je mezi všecky ty národy, kterýchž neznali, a země tato spustla po nich, tak že nebylo žádného, kdo by tudy chodil, a tak přivedli zemi žádoucí na spuštění.

因此，我把他們驅散到他們所不認識的各民族中，以致他們去後，國土荒廢，無人住來；他們竟使美好的土地變成了一片荒野。」