Zachariáš 4
1 Potom navrátil se anděl, kterýž mluvil se mnou, a zbudil mne jako muže, kterýž zbuzen bývá ze sna svého.
Anante nagri'enema keaga hu'nea ankeromo'a ete nagrite eno eme nazeri otige'na mase'nefinti'ma antrima huno otiankna hu'na otugeno,
2 I řekl mi: Co vidíš? Jemuž jsem řekl: Vidím, že aj, svícen zlatý všecken, a olejný dčbán na vrchu jeho, a sedm lamp jeho na něm, a sedm nálevek k těm sedmi lampám, kteréž jsou na vrchu jeho.
amanage huno nantahige'ne, Kagra na'a negane? Hige'na amanage hu'na asmi'noe. Goliretike tro hu'nea tavi zota me'negeno, agofetura masave tafe megeno, ana masave tafemofona 7ni'a ramu tavi megagigeno, 7ni'a ramu tavimofona 7ni'a wikirami tavi'ma rekruma hu'zana metere hu'ne.
3 A dvě olivy při něm, jedna po pravé straně dčbánu olejného, a druhá po levé straně jeho.
Hagi tare Olivi zafamokea ana tavi zota eri amu'no hakeno amunompima masavema taginte zompamofo tamaga kaziga mago'mo'a otigeno, mago'mo'a hoga kaziga otinege'na ke'noe.
4 Tehdy odpověděl jsem a řekl jsem andělu tomu, kterýž mluvil ke mně, řka: Co ty věci jsou, pane můj?
Anante nagranema kema nehia ankerona amanage hu'na antahige'noe, Ranimoka ama zantamina nazantamine? hu'na hu'noe.
5 A odpovídaje anděl, kterýž mluvil se mnou, řekl mi: Což nevíš, co ty věci jsou? I řekl jsem: Nevím, pane můj.
Kagra antahinka kenka hu'nano huno ana ankeromo'a nantahigege'na, i'o ranimoka antahina ke'na osu'noe hu'na hu'noe.
6 Tedy odpovídaje, mluvil ke mně, řka: Toto jest slovo Hospodinovo k Zorobábelovi, řkoucí: Ne silou, ani mocí, ale Duchem mým, praví Hospodin zástupů.
Anage hugeno amanage huno nasmi'ne, Ra Anumzamo'a amanage huno Zerubabelinkura hu'ne, ama ana zana hankaveka'areti'ene hihamuka'aretira eri forera osugahananki, Nagri Avamumofo hankavereti ana zana hugahane, huno Monafi sondia vahe'mofo hankavenentake Ra Anumzamo'a hu'ne.
7 Co jsi ty, ó horo veliká, před Zorobábelem? Rovina. Nebo doloží nejvyšší kámen s hlučným prokřikováním: Milost, milost jemu.
Kagima me'nea agonamoka kagra izage? Zerubabeli avuga agupo segahane. Hagi agrama mono noma ki vagare havema agofetuma ante vagama renigeno'a, vahe'mo'za kezati'za, Anumzamo'a asomu hanie, Anumzamo'a asomu hanie hu'za hugahaze.
8 I stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:
Anante mago'ane Ra Anumzamo'a amanage hu'ne,
9 Ruce Zorobábelovy založily dům tento, a ruce jeho dokonají. I zvíš, že Hospodin zástupů poslal mne k vám.
Zerubabeli agafa huno mono nona ki'neankino, agra ki vagaregahie. E'ina hanige'za Monafi sondia vahe'mofo Ra Anumzamo hunantege'na kagritega e'noe hu'za vahe'mo'za ke'za antahiza hugahaze.
10 Nebo kdož by pohrdal dnem malých začátků, poněvadž se veselí, hledíce na ten kámen, totiž na závaží v ruce Zorobábelově, těch sedm očí Hospodinových, procházejících všecku zemi?
Osi'zama eri agafama hu knagura antahi amnea osuo. Na'ankure Ra Anumzamo'a Zerubabeli azampima noma eri fatgo hu'za negi'za nofi'ma kesuno'a, muse hugahie. Hagi 7ni'a ramu tavira, e'i Ra Anumzamofo avuraga huvame huno me'neankino ama mopafima me'nea maka zana ke hagro huno nege.
11 Tedy odpovídaje jemu, řekl jsem? Co ty dvě olivy po pravé straně toho svícnu, i po levé straně jeho?
Anage hige'na amanage hu'na ankerona antahige'noe, ramu tavi'ma rekruhunte azotamofo tamaga kazigane, hoga kaziganema oti'na'a olivi zafararena e'i na'ane?
12 Opět odpovídaje jemu, řekl jsem: Co ty dvě olivky, kteréž jsou mezi dvěma trubicemi zlatými, kteréž vylévají z sebe zlato?
Nehu'na mago'ane amanage hu'na antahige'noe. Kanti kamama mena'a olivi zafamofo azanku'namoke'ma golire tafentrempima goli masavema tagimanevazi'ana, e'i na'ane.
13 I mluvil ke mně, řka: Víš-liž, co ty věci jsou? I řekl jsem: Nevím, pane můj.
Hugeno agra kenona huno, Kagra ama zantamina antahinka kenka osu'nano? huno nantahigege'na, I'o ranimoka ontahi'noe hu'na hu'noe.
14 Tedy řekl: To jsou ty dvě olivy, kteréž jsou u Panovníka vší země.
Anante agra amanage huno hu'ne, ama tare netrena Ra Anumzamo'ma masavema tagino freneznanteno huhamprino asomu huznantege'ne maka ama mopama kegavama hu'nea Ra Anumzamofo eri'za netre mani'na'e.
