Zachariáš 13
1 V ten den bude studnice otevřená domu Davidovu a obyvatelům Jeruzalémským, k obmytí hřícha i nečistoty.
»Na tisti dan bo studenec odprt Davidovi hiši in prebivalcem Jeruzalema zaradi greha in zaradi nečistosti.
2 Stane se také v ten den, praví Hospodin zástupů, že vyhladím jména modl z země, tak že nebudou připomínány více, nýbrž také i ty proroky a ducha nečistoty vyprázdním z země.
In zgodilo se bo na tisti dan, « govori Gospod nad bojevniki, » da bom iz dežele iztrebil imena malikov in ne bodo se jih več spominjali, in prav tako bom prerokom in nečistemu duhu povzročil, da zapustijo deželo.
3 I stane se, prorokoval-li by někdo více, že jemu řeknou otec jeho a matka jeho, kteříž jej zplodili: Nebudeš živ, proto že jsi lež mluvil ve jménu Hospodinovu. I probodnou jej otec jeho a matka jeho, kteříž jej zplodili, že prorokoval.
In zgodilo se bo, da kdorkoli bo še prerokoval, potem mu bosta njegov oče in njegova mati, ki sta ga zaplodila, rekla: ›Ne boš živel, kajti v Gospodovem imenu govoriš laži.‹ Njegov oče in njegova mati, ki sta ga zaplodila, ga bosta prebodla, ko prerokuje.
4 A tak stane se v ten den, že se budou styděti proroci ti, každý za vidění své, když by prorokovali, aniž oblekou sukně z srstí, aby klamali.
Na tisti dan se bo zgodilo, da bodo preroki osramočeni, vsak zaradi svoje vizije, ko je prerokoval. Niti ne bodo nosili grobe obleke, da bi zavajali,
5 Ale dí každý: Nejsem já prorok. Muž, kterýž zemi dělá, jsem já; nebo mne učil tomu člověk od dětinství mého.
temveč bo rekel: ›Jaz nisem prerok, poljedelec sem. Kajti mož me je od moje mladosti naučil, da varujem živino.‹
6 A dí-li kdo jemu: Jaké to máš rány na rukou svých? I odpoví: Jimiž jsem zbit v domě těch, kteříž mne milují.
In nekdo mu bo rekel: ›Kaj so te rane na tvojih rokah?‹ Potem bo odgovoril: › Tiste, s katerimi sem bil ranjen v hiši svojih prijateljev.‹
7 Ó meči, prociť na pastýře mého, a na muže bližního mého, praví Hospodin zástupů. Bí pastýře, a rozprchnou se ovce, ale zase obrátím ruku svou k maličkým.
Prebudi se, oh meč, zoper mojega pastirja in zoper človeka, ki je moj družabnik, « govori Gospod nad bojevniki, »udari pastirja in ovce bodo razkropljene in svojo roko bom [ponovno] obrnil nad malčke.
8 Nebo stane se po vší zemi této, praví Hospodin, že dvě částky vyhlazeny budou v ní a zemrou, a třetí v ní zanechána bude.
In zgodilo se bo, da bosta v vsej tej deželi, « govori Gospod, »dva njena dela odsekana in bosta umrla, toda tretji bo ostal v njej.
9 A i tu třetí uvedu do ohně, a přeženu je, jako se přehání stříbro, a zprubuji je, jako prubováno bývá zlato. Každý vzývati bude jméno mé, a já vyslyším jej. Řeknu: Lid můj jest: a on dí: Hospodin jest Bůh můj.
In tretji del bom popeljal skozi ogenj in prečistil jih bom, kakor se prečiščuje srebro in preizkusil jih bom, kakor se preizkuša zlato. Klicali bodo k mojemu imenu in jaz jih bom slišal: ›Rekel bom: ›To je moje ljudstvo‹ in rekli bodo: » Gospod je moj Bog.‹«
