Zachariáš 13
1 V ten den bude studnice otevřená domu Davidovu a obyvatelům Jeruzalémským, k obmytí hřícha i nečistoty.
Ho sokafeñe amy andro zay añ’ anjomba’ i Davide naho amo mpimone’ Ierosalaimeo ty rano migoangoañe, ty amo hakeo naho haleorañeo.
2 Stane se také v ten den, praví Hospodin zástupů, že vyhladím jména modl z země, tak že nebudou připomínány více, nýbrž také i ty proroky a ducha nečistoty vyprázdním z země.
Ho tondrok’ amy andro zay, hoe t’Iehovà’ i Màroy, te haitoako amy taney ty añara’ o fahasiveo naho tsy ho tiahieñe ka; vaho hasintako amy taney o mpitokio naho ty fañahy maleotse.
3 I stane se, prorokoval-li by někdo více, že jemu řeknou otec jeho a matka jeho, kteříž jej zplodili: Nebudeš živ, proto že jsi lež mluvil ve jménu Hospodinovu. I probodnou jej otec jeho a matka jeho, kteříž jej zplodili, že prorokoval.
Ie amy zay, ie mbe mitoky avao t’indaty, le hanao ty hoe ama’e ty rae’e naho i rene’e nisamak’ aze: Tsy ho velon-drehe, amy t’ie mandañitse amy tahina’ Iehovày; aa ie mitoky le ho tombohen-drae’e naho i rene’e nahatoly aze.
4 A tak stane se v ten den, že se budou styděti proroci ti, každý za vidění své, když by prorokovali, aniž oblekou sukně z srstí, aby klamali.
Ie amy andro zay, songa ho salare’ o mpitokio o aroñaro’eo t’ie mitoky; vaho tsy hisikin-tsarimbo volovoloeñe hamañahia’e;
5 Ale dí každý: Nejsem já prorok. Muž, kterýž zemi dělá, jsem já; nebo mne učil tomu člověk od dětinství mého.
le hanao ty hoe: Tsy mpitoky iraho, fa mpiava tane; ie vinili’ ondaty h’ondevo’e te nahajalahy.
6 A dí-li kdo jemu: Jaké to máš rány na rukou svých? I odpoví: Jimiž jsem zbit v domě těch, kteříž mne milují.
Le hanao ty hoe ama’e ty raike: Aa vaho inoñe o fere am-pità’oo? Le hoe ty havale’e: Tañ’ anjombam-pikoko ahy ao iraho te finofoke.
7 Ó meči, prociť na pastýře mého, a na muže bližního mého, praví Hospodin zástupů. Bí pastýře, a rozprchnou se ovce, ale zase obrátím ruku svou k maličkým.
Mitsekafa ry fibara hiatreatre i Mpiarakoy, indaty Mpiamakoy, hoe t’Iehovà’ i Màroy; lafao i mpiarakey, le hibaratsàke o añondrio; vaho hafoteko amo kedeo ty tañako.
8 Nebo stane se po vší zemi této, praví Hospodin, že dvě částky vyhlazeny budou v ní a zemrou, a třetí v ní zanechána bude.
Ho tondrok’ amy taney iaby, hoe ty nafè’ Iehovà te haitoeñe vaho hihomake ty roe ampaha-telo’e, le hengañe ao ty am-paha-telo’e.
9 A i tu třetí uvedu do ohně, a přeženu je, jako se přehání stříbro, a zprubuji je, jako prubováno bývá zlato. Každý vzývati bude jméno mé, a já vyslyším jej. Řeknu: Lid můj jest: a on dí: Hospodin jest Bůh můj.
Hampisoroheko añ’afo ao i faha-teloy, naho hatranako manahake ty fitranahañe volafoty; ho tokave’ iareo ty añarako naho ho toiñeko, ty hoe: Ondatiko iereo; le hanao ty hoe iereo: Iehovà ro Andrianañahareko.
