< Titovi 3 >

1 Napomínej jich, ať jsou knížatům a mocnostem poddáni, jich poslušni, a ať jsou k každému skutku dobrému hotovi.
Amoneste hem to be sugetis to prynces, and to poweris; to obeische to that that is seid, and to be redi to al good werk;
2 Žádnému ať se nerouhají, nejsou svárliví, ale přívětiví, dokazujíce všeliké tichosti ke všechněm lidem.
to blasfeme no man, to be not ful of chiding, but temperat, schewynge al myldenesse to alle men.
3 Byliť jsme zajisté i my někdy nesmyslní, tvrdošijní, bloudící, sloužíce žádostem a rozkošem rozličným, v zlosti a v závisti bydlíce, ohyzdní, vespolek se nenávidíce.
For we weren sum tyme vnwise, vnbileueful, errynge, and seruynge to desiris, and to dyuerse lustis, doynge in malice and enuye, worthi to be hatid, hatinge ech othere.
4 Ale když se zjevila dobrota a láska k lidem spasitele našeho Boha,
But whanne the benygnyte and the manhed of oure sauyour God aperide,
5 Ne z skutků spravedlnosti, kteréž bychom my činili, ale podlé milosrdenství svého spasil nás, skrze obmytí druhého narození, a obnovení Ducha svatého;
not of werkis of riytwisnesse that we diden, but bi his merci he made vs saaf, bi waischyng of ayen bigetyng, and ayen newyng of the Hooli Goost,
6 Kteréhož vylil na nás hojně, skrze Jezukrista spasitele našeho,
whom he schedde into vs plenteuousli bi Jhesu Crist, oure saueour,
7 Abychom, ospravedlněni jsouce milostí jeho, byli dědicové v naději života věčného. (aiōnios g166)
that we iustified bi his grace, ben eiris by hope of euerlastinge lijf. (aiōnios g166)
8 Věrnáť jest řeč tato, a chciť, abys těch věcí potvrzoval, ať se snaží v dobrých skutcích předčiti, kteříž uvěřili Bohu. A toť jsou ty věci poctivé, i lidem užitečné.
A trewe word is, and of these thingis Y wole that thou conferme othere, that thei that bileuen to God, be bisy to be aboue othere in good werkis. These thingis ben good, and profitable to men.
9 Nemoudré pak otázky, a vyčítání rodů, a sváry, a hádky zákonní zastavuj; neboť jsou neužitečné a marné.
And eschewe thou foltische questiouns, and genologies, and stryues, and fiytyngis of the lawe; for tho ben vnprofitable and veyn.
10 Člověka kacíře po jednom neb druhém napomínání vyvrz.
Eschewe thou a man eretik, aftir oon and the secound correccioun;
11 Věda, že takový jest převrácený, a hřeší, svým vlastním soudem jsa odsouzen.
witinge that he that is siche a maner man is subuertid, and trespassith, and is dampned bi his owne dom.
12 Když pošli k tobě Artemana aneb Tychika, snaž se přijíti ke mně do Nikopolim; nebo jsem umínil tam přes zimu pobyti.
Whanne Y sende to thee Arteman, or Titicus, hiy thou to `come to me to Nycopolis; for Y haue purposid to dwelle in wyntir there.
13 Zéna, učeného v zákoně, a Apollo s pilností vyprovoď, ať v ničemž nemají nedostatku.
Bisili byfor sende Zenam, a wise man of lawe, and Apollo, that no thing faile to hem.
14 A nechažť se také učí i naši v dobrých skutcích předčiti, kdež jsou toho potřeby, aby nebyli neužiteční.
Thei that ben of ouris, lerne to be gouernouris in good werkis, to necessarie vsis, that thei be not with out fruyt.
15 Pozdravují tě, kteříž jsou se mnou, všickni. Pozdraviž těch, kteříž nás milují u víře. Milost Boží se všechněmi vámi. Amen.
Alle men that ben with me greeten thee wel. Grete thou wel hem, that louen vs in feith. The grace of God be with you alle. Amen.

< Titovi 3 >