< Pieseò 1 >

1 Píseň nejpřednější z písní Šalomounových.
Kantik A Kantik Yo, ki ekri pa Salomon.
2 Ó by mne políbil políbením úst svých; nebo lepší jsou milosti tvé nežli víno.
Kite l bo m ak bo bouch li! Paske lanmou ou bon pase diven.
3 Pro vůni masti tvé jsou výborné, mast rozlitá jméno tvé; protož tě mladice milují.
Lwil pafen ou yo santi bon. Non ou menm se tankou lwil kap vide; se pou sa ke tout vyèj yo renmen ou konsa.
4 Táhniž mne, a poběhnem za tebou. Uvedltě mne král do pokojů svých, plésati a veseliti se v tobě budeme, a vychvalovati milosti tvé více než víno; upřímí milují tě.
Rale m dèyè ou e annou kouri ansanm! Wa a mennen m nan chanm li yo. Lòt Yo “Nou va rejwi nan ou e fè kè kontan; nou va leve lanmou ou wo plis pase diven. Jenn Fi a Ak bon rezon, yo renmen ou konsa.”
5 Jsemť černá, ale milostná, ó dcery Jeruzalémské, tak jako stanové Cedarští, jako opony Šalomounovy.
Mwen menm, mwen nwa; men mwen byen bèl, O fi a Jérusalem yo, tankou tant Kédar yo, tankou rido a Salomon yo.
6 Nehleďte na mne, žeť jsem snědá, nebo jsem obhořela od slunce. Synové matky mé rozpálivše se proti mně, postavili mne, abych ostříhala vinic, a vinice své nehlídala jsem.
Pa gade mwen konsa akoz mwen nwa; solèy la brile m konsa. Fis a manman m yo te byen fache avè m; Yo te fè m gadyen chan rezen yo. Men pwòp jaden pa m nan vin neglije.
7 Oznam mi ty, kteréhož miluje duše má, kde paseš? Kde dáváš odpočinutí o poledni? Nebo proč mám býti tak jako poběhlá při stádích tovaryšů tvých?
Pale mwen, ou menm nan ke nanm mwen tèlman renmen; ki kote ou fè patiraj twoupo ou a? Ki kote ou konn fè l kouche a midi? Paske poukisa mwen ta tankou yon moun ki vwale figi li nan kote twoupo zanmi ou yo?
8 Jestliže nevíš, ó nejkrašší mezi ženami, vyjdi po šlepějích ovcí, a pas kozlátka svá podlé obydlí pastýřů.
Si ou menm, ou pa konnen, O pi bèl pami tout fanm yo; janbe swiv wout twoupo a, e fè patiraj pou jenn kabrit ou yo akote tant bèje ou yo.
9 Jízdě v vozích Faraonových připodobňuji tě, ó milostnice má.
Pou mwen, cheri mwen an, ou tankou pi bèl poulich pami sa kap rale cha Farawon an.
10 Líce tvá okrášlena jsou ozdobami, a hrdlo tvé halžemi.
Bò figi ou byen bèl ak zanno, kou ou ak bèl kolye.
11 Ozdob zlatých naděláme tobě s proměnami stříbrnými.
Nou va fè pou ou dekorasyon an lò anbeli ak pwent an ajan tou won.
12 Dotud, dokudž král stolí, nardus můj vydává vůni svou.
Pandan wa a te sou tab li, pafen mwen te rive kote l ak bèl odè.
13 Svazček mirry jest mi milý můj, na prsech mých odpočívaje.
Sila ke m renmen an se yon pòch pafen; fèy bazilik ki pase tout nwit lan antre tete mwen.
14 Milý můj jest mi hrozen cyprový na vinicích v Engadi.
Cheri mwen an se yon grap flè jasmen byen plase nan chan rezen En-Guédi yo.
15 Aj, jak jsi ty krásná, přítelkyně má, aj, jak jsi krásná! Oči tvé jako holubičí.
“Tèlman ou bèl, cheri mwen an; tèlman ou bèl! Zye ou tankou toutrèl yo.”
16 Aj, jak jsi ty krásný, milý můj, jak utěšený! I to lůže naše zelená se.
Gade jan ou bèl e byen agreyab, cheri mwen an; anverite, se zèb vèt kap fè kabann nou.
17 Trámové domů našich jsou z cedrů, a pavlače naše z boroví.
Pilye kay nou se bwa sèd e travès yo se bwa pen.

< Pieseò 1 >