Pieseò 1
1 Píseň nejpřednější z písní Šalomounových.
2 Ó by mne políbil políbením úst svých; nebo lepší jsou milosti tvé nežli víno.
Drenk mij met de kussen van uw mond; Want uw liefde is zoeter dan wijn.
3 Pro vůni masti tvé jsou výborné, mast rozlitá jméno tvé; protož tě mladice milují.
Heerlijk is de geur van uw balsem, Uw naam is het kostbaarst aroom. Daarom hebben de meisjes u lief.
4 Táhniž mne, a poběhnem za tebou. Uvedltě mne král do pokojů svých, plésati a veseliti se v tobě budeme, a vychvalovati milosti tvé více než víno; upřímí milují tě.
Neem mij mede, laat ons vluchten; Want de koning heeft mij in zijn vertrekken gebracht! Wij willen juichen, in u ons verblijden, Uw liefde roemen, hoger dan wijn, Terecht beminnen zij u!
5 Jsemť černá, ale milostná, ó dcery Jeruzalémské, tak jako stanové Cedarští, jako opony Šalomounovy.
Wel ben ik donker, Maar toch nog schoon, Jerusalems dochters: Als de tenten van Kedar, De paviljoenen van Sjalma.
6 Nehleďte na mne, žeť jsem snědá, nebo jsem obhořela od slunce. Synové matky mé rozpálivše se proti mně, postavili mne, abych ostříhala vinic, a vinice své nehlídala jsem.
Let er niet op, dat ik zwart ben, En van de zon ben verbrand; Want de zonen van mijn moeder waren boos op mij, En lieten mij de wijngaarden bewaken…. Maar mijn eigen wijngaard bewaakte ik niet!
7 Oznam mi ty, kteréhož miluje duše má, kde paseš? Kde dáváš odpočinutí o poledni? Nebo proč mám býti tak jako poběhlá při stádích tovaryšů tvých?
Bericht mij toch, mijn zielsbeminde, Waar ge uw kudde laat weiden, Waar ge ze in de middag laat rusten? Want waarom zou ik gaan zwerven Bij de kudden uwer vrienden?
8 Jestliže nevíš, ó nejkrašší mezi ženami, vyjdi po šlepějích ovcí, a pas kozlátka svá podlé obydlí pastýřů.
Als ge het niet weet, Schoonste der vrouwen, Volg dan het spoor van de kudde, En hoed uw geiten Bij de tenten der herders.
9 Jízdě v vozích Faraonových připodobňuji tě, ó milostnice má.
Met het span van Farao’s wagens Vergelijk ik u, liefste;
10 Líce tvá okrášlena jsou ozdobami, a hrdlo tvé halžemi.
Hoe bekoorlijk uw wangen tussen de hangers, Uw hals in de snoeren.
11 Ozdob zlatých naděláme tobě s proměnami stříbrnými.
Gouden hangers laten we u maken, Met plaatjes van zilver.
12 Dotud, dokudž král stolí, nardus můj vydává vůni svou.
Zolang de koning in zijn harem verbleef, Straalde mijn nardus haar geur.
13 Svazček mirry jest mi milý můj, na prsech mých odpočívaje.
Want mijn beminde is mij een bundeltje mirre, Dat op mijn boezem blijft rusten;
14 Milý můj jest mi hrozen cyprový na vinicích v Engadi.
Mijn beminde is mij een cyper-tros, Van Engédi’s gaarden.
15 Aj, jak jsi ty krásná, přítelkyně má, aj, jak jsi krásná! Oči tvé jako holubičí.
Wat zijt ge verrukkelijk, mijn liefste, Uw ogen zijn duiven.
16 Aj, jak jsi ty krásný, milý můj, jak utěšený! I to lůže naše zelená se.
Wat zijt ge verrukkelijk schoon, mijn beminde Ons rustbed is in het groen!
17 Trámové domů našich jsou z cedrů, a pavlače naše z boroví.
De binten van ons paleis zijn ceders, Onze wanden cypressen.
