< Pieseò 1 >

1 Píseň nejpřednější z písní Šalomounových.
Salomos Højsang.
2 Ó by mne políbil políbením úst svých; nebo lepší jsou milosti tvé nežli víno.
Kys mig, giv mig Kys af din Mund, thi din Kærlighed er bedre end Vin.
3 Pro vůni masti tvé jsou výborné, mast rozlitá jméno tvé; protož tě mladice milují.
Lifligt dufter dine Salver, dit Navn er en udgydt Salve, derfor har Kvinder dig kær.
4 Táhniž mne, a poběhnem za tebou. Uvedltě mne král do pokojů svých, plésati a veseliti se v tobě budeme, a vychvalovati milosti tvé více než víno; upřímí milují tě.
Drag mig efter dig, kom, lad os løbe; Kongen tog mig ind i sine Kamre. Vi vil juble og glæde os i dig, prise din Kærlighed fremfor Vin. Med Rette har de dig kær.
5 Jsemť černá, ale milostná, ó dcery Jeruzalémské, tak jako stanové Cedarští, jako opony Šalomounovy.
Jeg er sort, dog yndig, Jerusalems Døtre, som Kedars Telte, som Salmas Forhæng.
6 Nehleďte na mne, žeť jsem snědá, nebo jsem obhořela od slunce. Synové matky mé rozpálivše se proti mně, postavili mne, abych ostříhala vinic, a vinice své nehlídala jsem.
Se ej paa mig, fordi jeg er sortladen, fordi jeg er brændt af Solen. Min Moders Sønner vrededes paa mig, til Vingaardsvogterske satte de mig — min egen Vingaard vogted jeg ikke.
7 Oznam mi ty, kteréhož miluje duše má, kde paseš? Kde dáváš odpočinutí o poledni? Nebo proč mám býti tak jako poběhlá při stádích tovaryšů tvých?
Sig mig, du, som min Sjæl har kær, hvor du vogter din Hjord, hvor du holder Hvil ved Middag. Thi hvi skal jeg gaa som en Landstryger ved dine Fællers Hjorde?
8 Jestliže nevíš, ó nejkrašší mezi ženami, vyjdi po šlepějích ovcí, a pas kozlátka svá podlé obydlí pastýřů.
Saafremt du ikke ved det, du fagreste blandt Kvinder, følg da kun Hjordens Spor og vogt dine Geder ved Hyrdernes Boliger.
9 Jízdě v vozích Faraonových připodobňuji tě, ó milostnice má.
Ved Faraos Forspand ligner jeg dig, min Veninde.
10 Líce tvá okrášlena jsou ozdobami, a hrdlo tvé halžemi.
Dine Kinder er yndige med Snorene, din Hals med Kæderne.
11 Ozdob zlatých naděláme tobě s proměnami stříbrnými.
Vi vil gøre dig Snore af Guld med Stænk af Sølv.
12 Dotud, dokudž král stolí, nardus můj vydává vůni svou.
Min Nardus spreder sin Duft, mens Kongen er til Bords;
13 Svazček mirry jest mi milý můj, na prsech mých odpočívaje.
min Ven er mig en Myrrapose, der ligger ved mit Bryst,
14 Milý můj jest mi hrozen cyprový na vinicích v Engadi.
min Ven er mig en Koferklase fra En-Gedis Vingaarde.
15 Aj, jak jsi ty krásná, přítelkyně má, aj, jak jsi krásná! Oči tvé jako holubičí.
Hvor du er fager, min Veninde, hvor du er fager, dine Øjne er Duer!
16 Aj, jak jsi ty krásný, milý můj, jak utěšený! I to lůže naše zelená se.
Hvor du er fager, min Ven, ja dejlig er du, vort Leje er grønt,
17 Trámové domů našich jsou z cedrů, a pavlače naše z boroví.
vor Boligs Bjælker er Cedre, Panelet Cypresser!

< Pieseò 1 >