< Pieseò 7 >

1 Jak jsou krásné nohy tvé v střevících, dcero knížecí! Okolek bedr tvých jako zápony, dílo ruku výborného řemeslníka.
Mano kaka tiendeni beyo kirwako pat pat, yaye nyar joka ruoth! Tiendeni pichni ka kite ma nengogi tek, ka gima jopecho molony ema opayo.
2 Pupek tvůj koflík okrouhlý, ne bez nápoje; břicho tvé jako stoh pšenice obrostlý kvítím.
Pendi ogomo ka wend agwata, ma divai moru maber ok rumie. Nungoni chalo pidh ngano mochok kaachiel, ma ondanyo olworo koni gi koni.
3 Oba tvé prsy jako dvé telátek bliženců srních.
Thundeni chalo gi nyithind mwanda ariyo, gichalo gi nyithind mwanda ma rude.
4 Hrdlo tvé jako věže z kostí slonových, oči tvé rybníci v Ezebon podlé brány Batrabbim, nos tvůj věže Libánská patřící k Damašku.
Ngʼuti chalo gi kar ngʼicho motingʼore gi malo molos gi lak liech. Wengeni nyawni ka pi Yawo mar Heshbon but rangach mar Bath Rabim. Umi chalo gi kar ngʼicho motingʼore gi malo mar Lebanon momanyore gi Damaski.
5 Hlava tvá na tobě jako Karmel, a vlasy hlavy tvé jako šarlat; i král přivázán by byl na pavlačích.
Wiyi miyi duongʼ mana ka Got Karmel, yie wiyi to ochanore ka orengo mar ruoth, kendo omako pach ruoth.
6 Jak jsi ty krásná, a jak utěšená, ó milosti přerozkošná!
Mano kaka ijaber kendo imiya mor, mano kaka imora, yaye jaherana!
7 Ta postava tvá podobna jest palmě, a prsy tvé hroznům.
Dendi odongo mana ka othith, to thundi to chalo mana ka olemo, mogudore kanyachiel.
8 Řekl jsem: Vstoupím na palmu, dosáhnu vrchů jejích. Nechažť tedy jsou prsy tvé jako hroznové vinného kmene, a vůně chřípí tvých jako jablek vonných.
Ne awacho niya, “Abiro lwenyo yiend othith; nyaka amak olembe gi lweta.” Mad thundeni chal gi olemb, mzabibu mochokore kanyachiel, to tik mar muchi chal gi olemo mayom,
9 Ústa tvá jako víno výborné, milá pro upřímnost, působící, aby i těch, jenž spí, rtové mluvili.
kendo dhogi chal mana gi divai mamit. Nyako Mad divai lor mos e dwond jaherana, kamol mos e kind lewe kod lekene komadhe.
10 Já jsem milého svého, a ke mně jest žádost jeho.
An mar jaherana, kendo gombone ni kuoma.
11 Poď, milý můj, vyjděme na pole, přenocujme ve vsech.
Bi, jaherana, bi wadhi waba ei gwengʼ, kendo wanind oko e bunge.
12 Ráno přivstaneme, na vinice pohledíme, kvete-li vinný kmen, již-li se ukázal začátek hroznů, kvetou-li jablka zrnatá, a tuť dám tobě milosti své.
Bi wamondi gokinyi wadhi, e puothe mzabibu mondo wangʼiane, ka mzabibu oseolo, bende wangʼiane ka gisechako thiewo, kendo ka olembe mongʼinore oselokore makwar; kuno, ema abiro miyie herana.
13 Pěkná jablečka vydala vůni, a na dveřech našich všecky rozkoše nové i staré, milý můj, zachovala jsem tobě.
Kuno ema inyalo winjoe tik mar mandrake, kendo e odwa kanyo okanni gik mamit, motingʼo gik machon gi manyien, ma asebedo ka akanoni, yaye jaherana.

< Pieseò 7 >