Pieseò 7
1 Jak jsou krásné nohy tvé v střevících, dcero knížecí! Okolek bedr tvých jako zápony, dílo ruku výborného řemeslníka.
“Di da a: fini ida: iwanedafa. Dia emo, dia emo salasu ganodini da isisima: goi ba: sa. Dia masele dalegala: i da fedege liligi hahamosu dawa: dui dunu ea hamosu defele gala.
2 Pupek tvůj koflík okrouhlý, ne bez nápoje; břicho tvé jako stoh pšenice obrostlý kvítím.
Dia semogofo da ononoi faigelei waini hanoga nabane, ebelemu da hamedei agoane ba: sa. Dia bulu ga: su da widi dabosu amo ‘lili’ mosoi amoga bului agoai ba: sa.
3 Oba tvé prsy jako dvé telátek bliženců srních.
Dia dodo da ‘dia’ ohe aduna lalelegei amola ‘gasele dia’ aduna agoane ba: sa.
4 Hrdlo tvé jako věže z kostí slonových, oči tvé rybníci v Ezebon podlé brány Batrabbim, nos tvůj věže Libánská patřící k Damašku.
Dia galogoa da ‘aifoli’ diasu sedade gagagula heda: i agoane ba: sa. Dia si elea da hano wayabo Hesiabone moilai bai bagade amo ea logo holei gadenene diala, agoai ba: sa. Dia mi da Lebanone diasu sedade gagagula heda: i amo da Dama: sagase moilai bai bagadega, sosodo aligisu dunu amo moilai ouligimusa: esaloma: ne gagui, agoaiwane noga: idafa ba: sa.
5 Hlava tvá na tobě jako Karmel, a vlasy hlavy tvé jako šarlat; i král přivázán by byl na pavlačích.
Gamele Goumi da gadodafa agoai, di da dia dialuma gadoba: le gadole ahoa. Dia dialumasa da ‘sa: dini’ abula ea ela: mai agoai ba: sa. Ea isisima: goi da hina bagade gagulaligimu defele gala.
6 Jak jsi ty krásná, a jak utěšená, ó milosti přerozkošná!
Di da isisima: goidafa! Dia noga: idafa sasagesu hou amo da dunu gumima: ne agoane hamosa.
7 Ta postava tvá podobna jest palmě, a prsy tvé hroznům.
Di da gumudi ifa agoane, da: da: lole ahoa. Dia dodo da dadi fage sosogoi agoane ba: sa.
8 Řekl jsem: Vstoupím na palmu, dosáhnu vrchů jejích. Nechažť tedy jsou prsy tvé jako hroznové vinného kmene, a vůně chřípí tvých jako jablek vonných.
Na da dadi ifaba: le heda: le, ea fage faimu. Na da dia dodo waini fage sosogoi agoai ba: sa, amola dia mifo amo ‘a: bele’ fage ea gabusiga: defele gala.
9 Ústa tvá jako víno výborné, milá pro upřímnost, působící, aby i těch, jenž spí, rtové mluvili.
Amola dia lafi da baligili noga: i waini defele gala.” Uda da amane sia: sa, “Defea! Amo waini hano da moloiwane na sasagesu dunu masunu da defea. Waini hano da ea lafi amola ea bese amodili musa: le sa: imu da defea.
10 Já jsem milého svého, a ke mně jest žádost jeho.
Na da na sasagesu dunu ea: Amola e da na hanasa.
11 Poď, milý můj, vyjděme na pole, přenocujme ve vsech.
Na dogolegei! Misa! Ani da hamega gadili amoga asili, diasu gilisisu fonobahadi amo ganodini gasi afae golamu.
12 Ráno přivstaneme, na vinice pohledíme, kvete-li vinný kmen, již-li se ukázal začátek hroznů, kvetou-li jablka zrnatá, a tuť dám tobě milosti své.
Ani da hahabedafa wa: legadole, waini efe sagai muni, heda: bayale amola sogea da falegabeyale, amola ‘bomegala: nidi’ ifa sogea heda: bayale abodemu. Amogawi na da dima sasagesu imunu.
13 Pěkná jablečka vydala vůni, a na dveřech našich všecky rozkoše nové i staré, milý můj, zachovala jsem tobě.
Di da ‘ma: nadala: ige’ ea gabusiga: noga: idafa nabimu. Amola fage noga: idafa ania logo ga: su gadenene ligi dialebe ba: mu. Na dogolegei! Na gaheabolo amola hea hahawane hamosu amo dima imunusa: modai diala.
