Pieseò 5
1 Přišelť jsem do zahrady své, sestro má choti, sbírám mirru svou i vonné věci své, jím plást svůj i med svůj, pijí víno své a mléko své. Jezte, přátelé, píte a hojně se napíte, moji milí.
Entrei em meu jardim, minha irmã, minha noiva. Juntei minha mirra com meu tempero; Eu comi meu favo de mel com meu mel; Eu bebi meu vinho com meu leite. Amigos Comam, amigos! Beba, sim, beba em abundância, amado.
2 Spávámť, a však srdce mé bdí. Hlas milého mého, tlukoucího: Otevři mi, sestro má, přítelkyně má, holubičko má, upřímá má; nebo hlava má plná jest rosy, a kadeře mé krůpějí nočních.
Eu estava dormindo, mas meu coração estava desperto. É a voz de minha amada que bate à porta: “Aberto a mim, minha irmã, meu amor, minha pomba, minha imaculada”; pois minha cabeça está cheia de orvalho, e meus cabelos com a umidade da noite”.
3 Svlékla jsem sukni svou, kterakž ji obleku? Umyla jsem nohy své, což je mám káleti?
I tirei o meu manto. De fato, devo vesti-lo? Eu lavei meus pés. De fato, será que eu devo sujá-los?
4 Milý můj sáhl rukou svou skrze dvéře, a vnitřnosti mé pohnuly se ve mně.
Minha amada empurrou sua mão através da abertura do trinco. Meu coração bateu por ele.
5 I vstala jsem, abych otevřela milému svému, a aj, z rukou mých kapala mirra, i z prstů mých, mirra tekutá na rukovětech závory.
Eu me levantei para abrir para minha amada. Minhas mãos pingaram com mirra, meus dedos com mirra líquida, nas alças da fechadura.
6 Otevřelať jsem byla milému svému, ale milý můj již byl ušel, a pominul. Duše má byla vyšla, když on promluvil. Hledala jsem ho, ale nenašla jsem ho; volala jsem ho, ale neozval se mi.
Eu abri para minha amada; mas minha amada partiu, e tinha ido embora. Meu coração se apagou quando ele falou. Eu o procurei, mas não o encontrei. Eu o chamei, mas ele não atendeu.
7 Nalezše mne strážní, kteříž chodí po městě, zbili mne, ranili mne, vzali i rouchu mou se mne strážní zdí městských.
Os guardas que vão pela cidade me encontraram. Eles me venceram. Eles me machucaram. Os guardiões das paredes me tiraram meu manto.
8 Zavazuji vás přísahou dcery Jeruzalémské, jestliže byste našly milého mého, co jemu povíte? Že jsem nemocná milostí.
Eu vos conjuro, filhas de Jerusalém, Se você encontrar minha amada, que você lhe diga que estou desmaiando de amor.
9 Což má milý tvůj mimo jiné milé, ó nejkrásnější z žen? Co má milý tvůj nad jiné milé, že nás tak přísahou zavazuješ?
Como sua amada é melhor do que outra amada, você é a mais justa entre as mulheres? Como sua amada é melhor do que outra amada, que você faz isso nos contíguo?
10 Milý můj jest bílý a červený, znamenitější nežli deset tisíců jiných.
My amado é branco e corado. O melhor entre dez mil. A cabeça
11 Hlava jeho jako ryzí zlato, vlasy jeho kadeřavé, černé jako havran.
His é como o ouro mais puro. Seu cabelo é peludo, preto como um corvo.
12 Oči jeho jako holubic nad stoky vod, jako v mléce umyté, stojící v slušnosti.
Seus olhos são como pombas ao lado dos riachos de água, lavados com leite, montados como jóias.
13 Líce jeho jako záhonkové vonných věcí, jako květové vonných věcí; rtové jeho jako lilium prýštící mirru tekutou.
His as bochechas são como uma cama de especiarias com torres de perfumes. Seus lábios são como lírios, deixando cair mirra líquida.
14 Ruce jeho prstenové zlatí, vysazení kamením drahým jako postavcem modrým; břicho jeho stkvělost slonové kosti zafiry obložené.
Suas mãos são como anéis de ouro com conjunto de berilo. Seu corpo é como um trabalho de marfim sobreposto a safiras.
15 Hnátové jeho sloupové mramoroví, na podstavcích zlata nejčistšího založení; oblíčej jeho jako Libán, výborný jako cedrové.
Suas pernas são como pilares de mármore sobre soquetes de ouro fino. Sua aparência é como o Líbano, excelente como os cedros.
16 Ústa jeho přesladká, a všecken jest přežádostivý. Takovýť jest milý můj, takový jest přítel můj, ó dcery Jeruzalémské.
Sua boca é doçura; sim, ele é totalmente adorável. Esta é minha amada, e esta é minha amiga, filhas de Jerusalém.
