Pieseò 5
1 Přišelť jsem do zahrady své, sestro má choti, sbírám mirru svou i vonné věci své, jím plást svůj i med svůj, pijí víno své a mléko své. Jezte, přátelé, píte a hojně se napíte, moji milí.
Ka tanuh, ka hamh ih tangla, kaimah ih takha thungah kang zoh boeh; Kaimah ih myrrh hoi hmuihoih to ka sinh; kaimah ih khoitui hoi khoiphae to ka caak boeh; kaimah ih misurtui hoi tahnutui to ka naek boeh; Thendoeng ampuinawk ih lok Aw ampuinawk, caa oh loe, nae oh; ue, Aw ka tlangai, kamhah ah nae ah.
2 Spávámť, a však srdce mé bdí. Hlas milého mého, tlukoucího: Otevři mi, sestro má, přítelkyně má, holubičko má, upřímá má; nebo hlava má plná jest rosy, a kadeře mé krůpějí nočních.
Kai loe ka iih, toe ka palung loe hak; ka tlangai ih lok mah thok to takhuek khing; ka tanuh, ka tlangai, kai ih pahuu, coek koi om ai, kai hanah thok to na paong pae ah; ka lu loe dantui hoiah suih moe, ka sam doeh aqum ih tamai tui hoiah ka suih boih boeh, tiah ang naa.
3 Svlékla jsem sukni svou, kterakž ji obleku? Umyla jsem nohy své, což je mám káleti?
Khukbuen to kang khring boeh, kawbangmaw kang khuk let han? Khok doeh ka pasaeh boeh, kawbangmaw kam hnongsak let han?
4 Milý můj sáhl rukou svou skrze dvéře, a vnitřnosti mé pohnuly se ve mně.
Ka tlangai mah thokbuem hoiah a ban to payangh; anih nuiah palung ka nat.
5 I vstala jsem, abych otevřela milému svému, a aj, z rukou mých kapala mirra, i z prstů mých, mirra tekutá na rukovětech závory.
Ka tlangai thok paongh pae hanah kang thawk; ka ban hoiah myrrh tui to ca moe, hmuihoih myrrth tui loe ka banpazung hoiah thok takraenghaih ahmuen khoek to long tathuk.
6 Otevřelať jsem byla milému svému, ale milý můj již byl ušel, a pominul. Duše má byla vyšla, když on promluvil. Hledala jsem ho, ale nenašla jsem ho; volala jsem ho, ale neozval se mi.
Ka tlangai han thok ka paongh pae, toe ka tlangai loe om ai, caeh ving boeh; a lok ka tahngaih moe, ka tlangai to ka pakrong, toe ka hnu ai boeh; a thuih ih lok mah kai palung ang phosak; anih to ka pakrong, toe ka hnu ai; ka kawk cadoeh na pathim ai boeh.
7 Nalezše mne strážní, kteříž chodí po městě, zbili mne, ranili mne, vzali i rouchu mou se mne strážní zdí městských.
Vangpui takui misatoep kaminawk mah kai ang hnuk o naah, ang boh o moe, nganbawh kana ang paek o; sipae toepkungnawk mah ka mikhmai khukhaih kahni to ang lak pae o ving.
8 Zavazuji vás přísahou dcery Jeruzalémské, jestliže byste našly milého mého, co jemu povíte? Že jsem nemocná milostí.
Aw Jerusalem canunawk, ka tlangai to na hnuk o nahaeloe, nang poek loiah ka zaisut boeh, tiah thuih pae hanah, lok kang thuih o.
9 Což má milý tvůj mimo jiné milé, ó nejkrásnější z žen? Co má milý tvůj nad jiné milé, že nás tak přísahou zavazuješ?
Aw nang loe nongpatanawk boih thungah kranghoih koek ah na oh, na tlangai loe tipongah minawk pongah kranghoih kue loe? Kaicae khaeah nang thuih ih lok baktih toengah, tipongah maw na tlangai loe minawk pongah krang a hoih kue?
10 Milý můj jest bílý a červený, znamenitější nežli deset tisíců jiných.
Ka tlangai loe ngan to dawk moe, ngan doeh amling hup, anih loe kami sang hato thungah ahmin amthang koek.
11 Hlava jeho jako ryzí zlato, vlasy jeho kadeřavé, černé jako havran.
Anih ih lu loe kaciim suitui baktih, a sam loe thah moe, pangaah baktiah amnum.
12 Oči jeho jako holubic nad stoky vod, jako v mléce umyté, stojící v slušnosti.
Anih ih mik loe tahnutui hoiah kalong vapui ah tui kamhluh, pahuu hnik baktiah oh.
13 Líce jeho jako záhonkové vonných věcí, jako květové vonných věcí; rtové jeho jako lilium prýštící mirru tekutou.
Anih ih tangbaeng loe hmuihoih tui kamsong iihkhun hoi hmuihoih apawk baktiah oh; anih ih pahni loe myrrh hmuihoih tui hoiah bawh ih lili pawk baktiah oh.
14 Ruce jeho prstenové zlatí, vysazení kamením drahým jako postavcem modrým; břicho jeho stkvělost slonové kosti zafiry obložené.
Anih ih ban loe beryl thlung hoi sak ih sui bantuek baktiah oh, a takpum loe atho kaom thlung kathim sapphire hoi pathoep het ih tasaino baktiah oh.
15 Hnátové jeho sloupové mramoroví, na podstavcích zlata nejčistšího založení; oblíčej jeho jako Libán, výborný jako cedrové.
A khoknawk loe kaciim suitui pongah pahungh ih, thlung kanglung tung baktiah oh; a krang loe Lebanon baktih, kahoih koek sidar thing baktiah oh.
16 Ústa jeho přesladká, a všecken jest přežádostivý. Takovýť jest milý můj, takový jest přítel můj, ó dcery Jeruzalémské.
Anih ih pakha loe luep; ue, anih loe palung han koiah oh. Aw Jerusalem canunawk, anih loe ka tlangai hoi kam pui ah oh.
