Pieseò 4
1 Aj, jak jsi ty krásná, přítelkyně má, aj, jak jsi krásná! Oči tvé jako holubičí mezi kadeři tvými, vlasy tvé jako stáda koz, kteréž vídati na hoře Galád.
Kayisibuhle bakho, sithandwa sami! Awu, ayisibuhle, bakithi! Amehlo akho embeswe liveli, angamajuba. Inwele zakho zinjengomhlambi wembuzi zisehla entabeni iGiliyadi.
2 Zubové tvoji podobní stádu ovcí jednostejných, když vycházejí z kupadla, z nichž každá mívá po dvém, a mezi nimiž není žádné neplodné.
Amazinyo akho anjengomhlambi wezimvu zisanda kugundwa, zivela geziswa yileyo ihamba laleyo efanana layo; kayikho ethe qekele yodwa.
3 Jako provázek z hedbáví červeného dvakrát barveného rtové tvoji, a řeč tvá ozdobná; jako kus jablka zrnatého židoviny tvé mezi kadeři tvými.
Izindebe zakho zinjengozwezwe olubomvu; muhle umlomo wakho. Izihlathi zakho ezembeswe liveli lakho ezinjengephomegranathi elidatshulwe phakathi.
4 Hrdlo tvé jest jako věže Davidova, vystavená k chování zbroje, v níž na tisíce pavéz visí, vše štítů mužů udatných.
Intamo yakho injengomphotshongo wokulinda kaDavida, owakhiwa waba muhle kakhulu; kulengiswe kuwo amahawu ayinkulungwane, wonke angamahawu amaqhawe.
5 Oba tvé prsy jako dvé telátek bliženců srních, jenž se pasou v kvítí.
Amabele akho omabili anjengamazinyane amabili, njengamaphahla amazinyane empala adla utshani phakathi kwezimbali.
6 Ažby zavítal ten den, a utekli by stínové, poodejdu k hoře mirrové a pahrbku kadidlovému.
Nxa kusesemadabukakusa izithunzi zingakabaleki emuntwini, ngizakuya entabeni yemure laseqaqeni lwamakha amnandi.
7 Všecka jsi krásná, přítelkyně má, a není na tobě poškvrny.
Umuhle kakhulukazi, ntokazi yami; kakulanto engenhle kuwe.
8 Se mnou z Libánu, ó choti má, se mnou z Libánu půjdeš, a pohledíš s vrchu hory Amana, s vrchu Senir a Hermon, z peleší lvových a s hor pardových.
Woza, mlobokazi wami, sisuke eLebhanoni, woza sisuke eLebhanoni. Yehla emaweni ase-Amana, wehle esiqongweni saseSeniri, isiqongo seHemoni, ezimbalwini zezingonyama lezintabeni okuhlala ingwe kuzo.
9 Jala jsi srdce mé, sestro má choti, jala jsi srdce mé jedním okem svým, a jedinou točenicí hrdla svého.
Uyithumbile inhliziyo yami, dadewethu, mlobokazi wami; uyithumbile inhliziyo yami ngokungithi jeqe ngamehlo akho, langengqongqo elilodwa lobuhlalu bakho.
10 Jak utěšené jsou milosti tvé, sestro má choti! Jak vzácnější jsou milosti tvé než víno, a vůně mastí tvých nade všecky vonné věci.
Luthokozisa kanganani uthando lwakho, dadewethu, mlobokazi wami! Lumnandi kakhulu kulewayini, lephunga lamakha akho kulawo wonke amafutha!
11 Strdí tekou rtové tvoji, ó choti, med a mléko pod jazykem tvým, a vůně roucha tvého jako vůně Libánu.
Izindebe zakho ziconsa ubumnandi njengoluju, mlobokazi wami; uchago loluju kungaphansi kolimi lwakho. Iphunga lezivunulo zakho linjengeleLebhanoni.
12 Zahrada zamčená jsi, sestro má choti, vrchoviště zamčené, studnice zapečetěná.
Uyisivande esibiyelweyo, dadewethu, mlobokazi wami; ungumthombo obiyelweyo, lesiphethu esihuqelweyo sagcikwa.
13 Výstřelkové tvoji jsou zahrada stromů jablek zrnatých s ovocem rozkošným cypru a nardu,
Izilimo zakho ziyisivande samaphomegranathi alezithelo ezinhle zilehena lenadi,
14 Nardu s šafránem, prustvorce s skořicí, a s každým stromovím kadidlo vydávajícím, mirry a aloes, i s všelijakými zvláštními věcmi vonnými.
inadi lesafuroni, ikhalamu lesinamoni, lemihlobo yonke yezihlahla zempepha, imure lenhlaba lazozonke iziyoliso zekhethelo.
15 Ó ty sám vrchoviště zahradní, studnice vod živých, a tekoucích z Libánu.
Uyisiphethu sesivandeni, umthombo ogeleza amanzi ugeleza usehla eLebhanoni.
16 Věj, větříčku půlnoční, a přiď, větříčku polední, prověj zahradu mou, ať tekou vonné věci její, a ať přijde milý můj do zahrady své, a jí rozkošné ovoce své.
Vuka moya wenyakatho, woza moya weningizimu! Phephetha esivandeni sami, ukuze amakha aso agcwale indawo yonke. Akuthi isithandwa sami size esivandeni saso sikholise izithelo zaso zekhethelo.
