Pieseò 4
1 Aj, jak jsi ty krásná, přítelkyně má, aj, jak jsi krásná! Oči tvé jako holubičí mezi kadeři tvými, vlasy tvé jako stáda koz, kteréž vídati na hoře Galád.
[[Lov.]] Behold, thou art fair, my love! behold, thou art fair! Thine eyes are doves behind thy veil; Thy locks are like a flock of goats Which lie down on mount Gilead;
2 Zubové tvoji podobní stádu ovcí jednostejných, když vycházejí z kupadla, z nichž každá mívá po dvém, a mezi nimiž není žádné neplodné.
Thy teeth are like a flock of shorn sheep, Which come up from the washing-place, Of which every one beareth twins, And none is barren among them;
3 Jako provázek z hedbáví červeného dvakrát barveného rtové tvoji, a řeč tvá ozdobná; jako kus jablka zrnatého židoviny tvé mezi kadeři tvými.
Thy lips are like a thread of scarlet, And thy mouth comely; Thy cheeks are like a divided pomegranate behind thy veil;
4 Hrdlo tvé jest jako věže Davidova, vystavená k chování zbroje, v níž na tisíce pavéz visí, vše štítů mužů udatných.
Thy neck is like the tower of David, Built for an armory, In which there hang a thousand bucklers, All shields of mighty men;
5 Oba tvé prsy jako dvé telátek bliženců srních, jenž se pasou v kvítí.
Thy two breasts are like two young twin gazelles, That feed among the lilies.
6 Ažby zavítal ten den, a utekli by stínové, poodejdu k hoře mirrové a pahrbku kadidlovému.
When the day breathes, and the shadows flee away, I will betake me to the mountain of myrrh And the hill of frankincense.
7 Všecka jsi krásná, přítelkyně má, a není na tobě poškvrny.
Thou art all fair, my love; There is no spot in thee!
8 Se mnou z Libánu, ó choti má, se mnou z Libánu půjdeš, a pohledíš s vrchu hory Amana, s vrchu Senir a Hermon, z peleší lvových a s hor pardových.
Come with me from Lebanon, my spouse, With me from Lebanon! Look from the top of Amana, From the top of Senir and Hermon, From the dens of the lions, From the mountains of the leopards.
9 Jala jsi srdce mé, sestro má choti, jala jsi srdce mé jedním okem svým, a jedinou točenicí hrdla svého.
Thou hast taken captive my heart, my sister, my spouse; Thou hast taken captive my heart with one of thine eyes, With one chain of thy neck.
10 Jak utěšené jsou milosti tvé, sestro má choti! Jak vzácnější jsou milosti tvé než víno, a vůně mastí tvých nade všecky vonné věci.
How sweet is thy love, my sister, my spouse! How much more precious thy caresses than wine, And the fragrance of thy perfumes than all spices!
11 Strdí tekou rtové tvoji, ó choti, med a mléko pod jazykem tvým, a vůně roucha tvého jako vůně Libánu.
Thy lips, O my spouse! drop the honeycomb; Honey and milk are under thy tongue, And the fragrance of thy garments is as the fragrance of Lebanon.
12 Zahrada zamčená jsi, sestro má choti, vrchoviště zamčené, studnice zapečetěná.
A garden inclosed is my sister, my spouse; A spring shut up, a fountain sealed;
13 Výstřelkové tvoji jsou zahrada stromů jablek zrnatých s ovocem rozkošným cypru a nardu,
Thy plants are an orchard of pomegranates, with choicest fruits, Henna and spikenard,
14 Nardu s šafránem, prustvorce s skořicí, a s každým stromovím kadidlo vydávajícím, mirry a aloes, i s všelijakými zvláštními věcmi vonnými.
Spikenard and saffron, Sweet cane and cinnamon, With all trees of frankincense; Myrrh and aloes, With all the chief spices;
15 Ó ty sám vrchoviště zahradní, studnice vod živých, a tekoucích z Libánu.
A fountain of the gardens, A well of living water, A stream that floweth from Lebanon!
16 Věj, větříčku půlnoční, a přiď, větříčku polední, prověj zahradu mou, ať tekou vonné věci její, a ať přijde milý můj do zahrady své, a jí rozkošné ovoce své.
[[M.]] Awake, O north wind, and come, thou south! Blow upon my garden, That its spices may flow out! May my beloved come to his garden, And eat his pleasant fruits.
