< Pieseò 4 >
1 Aj, jak jsi ty krásná, přítelkyně má, aj, jak jsi krásná! Oči tvé jako holubičí mezi kadeři tvými, vlasy tvé jako stáda koz, kteréž vídati na hoře Galád.
Behold, thou art faire, my loue: behold, thou art faire: thine eyes are like the doues: among thy lockes thine heare is like the flocke of goates, which looke downe from the mountaine of Gilead.
2 Zubové tvoji podobní stádu ovcí jednostejných, když vycházejí z kupadla, z nichž každá mívá po dvém, a mezi nimiž není žádné neplodné.
Thy teeth are like a flocke of sheepe in good order, which go vp from the washing: which euery one bring out twinnes, and none is barren among them.
3 Jako provázek z hedbáví červeného dvakrát barveného rtové tvoji, a řeč tvá ozdobná; jako kus jablka zrnatého židoviny tvé mezi kadeři tvými.
Thy lippes are like a threede of scarlet, and thy talke is comely: thy temples are within thy lockes as a piece of a pomegranate.
4 Hrdlo tvé jest jako věže Davidova, vystavená k chování zbroje, v níž na tisíce pavéz visí, vše štítů mužů udatných.
Thy necke is as the tower of Dauid builte for defence: a thousand shieldes hang therein, and all the targates of the strong men.
5 Oba tvé prsy jako dvé telátek bliženců srních, jenž se pasou v kvítí.
Thy two breastes are as two young roes that are twinnes, feeding among the lilies.
6 Ažby zavítal ten den, a utekli by stínové, poodejdu k hoře mirrové a pahrbku kadidlovému.
Vntill the day breake, and the shadowes flie away, I wil go into the mountaine of myrrhe and to the mountaine of incense.
7 Všecka jsi krásná, přítelkyně má, a není na tobě poškvrny.
Thou art all faire, my loue, and there is no spot in thee.
8 Se mnou z Libánu, ó choti má, se mnou z Libánu půjdeš, a pohledíš s vrchu hory Amana, s vrchu Senir a Hermon, z peleší lvových a s hor pardových.
Come with me from Lebanon, my spouse, euen with me from Lebanon, and looke from the toppe of Amanah, from the toppe of Shenir and Hermon, from the dennes of the lyons, and from the mountaines of the leopards.
9 Jala jsi srdce mé, sestro má choti, jala jsi srdce mé jedním okem svým, a jedinou točenicí hrdla svého.
My sister, my spouse, thou hast wounded mine heart: thou hast wounded mine heart with one of thine eyes, and with a chaine of thy necke.
10 Jak utěšené jsou milosti tvé, sestro má choti! Jak vzácnější jsou milosti tvé než víno, a vůně mastí tvých nade všecky vonné věci.
My sister, my spouse, how faire is thy loue? howe much better is thy loue then wine? and the sauour of thine oyntments then all spices?
11 Strdí tekou rtové tvoji, ó choti, med a mléko pod jazykem tvým, a vůně roucha tvého jako vůně Libánu.
Thy lippes, my spouse, droppe as honie combes: honie and milke are vnder thy tongue, and the sauoure of thy garments is as the sauoure of Lebanon.
12 Zahrada zamčená jsi, sestro má choti, vrchoviště zamčené, studnice zapečetěná.
My sister my spouse is as a garden inclosed, as a spring shut vp, and a fountaine sealed vp.
13 Výstřelkové tvoji jsou zahrada stromů jablek zrnatých s ovocem rozkošným cypru a nardu,
Thy plantes are as an orchard of pomegranates with sweete fruites, as camphire, spikenarde,
14 Nardu s šafránem, prustvorce s skořicí, a s každým stromovím kadidlo vydávajícím, mirry a aloes, i s všelijakými zvláštními věcmi vonnými.
Euen spikenarde, and saffran, calamus, and cynamon with all the trees of incense, myrrhe and aloes, with all the chiefe spices.
15 Ó ty sám vrchoviště zahradní, studnice vod živých, a tekoucích z Libánu.
O fountaine of the gardens, O well of liuing waters, and the springs of Lebanon.
16 Věj, větříčku půlnoční, a přiď, větříčku polední, prověj zahradu mou, ať tekou vonné věci její, a ať přijde milý můj do zahrady své, a jí rozkošné ovoce své.
Arise, O North, and come O South, and blowe on my garden that the spices thereof may flow out: let my welbeloued come to his garden, and eate his pleasant fruite.