< Pieseò 4 >
1 Aj, jak jsi ty krásná, přítelkyně má, aj, jak jsi krásná! Oči tvé jako holubičí mezi kadeři tvými, vlasy tvé jako stáda koz, kteréž vídati na hoře Galád.
Mano kaka ijaber, jaherana! Yaye, mano kaka ijaber! Wengeni neno mamuol ka akuru. Yie wiyi chalo gi kweth mag diek, malor koa e Got Gilead.
2 Zubové tvoji podobní stádu ovcí jednostejných, když vycházejí z kupadla, z nichž každá mívá po dvém, a mezi nimiž není žádné neplodné.
Lekeni tar mana ka kweth mag rombe makoro eka oliel yiegi kendo mowuok kar luok. Moro ka moro wuotho gi nyithinde ma rude, kendo onge moro man kende.
3 Jako provázek z hedbáví červeného dvakrát barveného rtové tvoji, a řeč tvá ozdobná; jako kus jablka zrnatého židoviny tvé mezi kadeři tvými.
Pien dhogi chalo gi law marakwaro; kendo dhogi ber ahinya. Lembi moum gi law yom machalo mana gi olemo mongʼinore.
4 Hrdlo tvé jest jako věže Davidova, vystavená k chování zbroje, v níž na tisíce pavéz visí, vše štítů mužů udatných.
Ngʼuti chalo gi osuch Daudi, mochungʼ tir gi chia; kuode alufu achiel oliero kuome, ma kargi duto gin kuodi mag jokedo.
5 Oba tvé prsy jako dvé telátek bliženců srních, jenž se pasou v kvítí.
Thundeni chalo gi nyithi mwanda ariyo maromre adier gichalo gi nyithind mwanda ma rude, makwayo e kind ondanyo.
6 Ažby zavítal ten den, a utekli by stínové, poodejdu k hoře mirrové a pahrbku kadidlovému.
Ka piny oseyawore kendo rumbi oserumo, eka abiro dhi ewi got kuma gik madungʼ tik mangʼwe ngʼar yudoree kendo nyaka ewi gode matindo miwangʼoe ubani.
7 Všecka jsi krásná, přítelkyně má, a není na tobě poškvrny.
Ijaber e yore duto, jaherana; onge mbala moro amora e dendi.
8 Se mnou z Libánu, ó choti má, se mnou z Libánu půjdeš, a pohledíš s vrchu hory Amana, s vrchu Senir a Hermon, z peleší lvových a s hor pardových.
Yaye jaherana, bi wadhi kodi ka waa e got Lebanon, adier bi koda walor ka waa Lebanon. Lor piny ia e chuny got Amana, lor ia ewi got mar Senir gi Hermon, wuog e bur sibuoche kendo wuog ewi got kama kwach oloko miechgi.
9 Jala jsi srdce mé, sestro má choti, jala jsi srdce mé jedním okem svým, a jedinou točenicí hrdla svého.
Yaye jaherana, ka aneno kaka ingʼiya, kod tigo malich miliero e ngʼuti, to chunya rumo.
10 Jak utěšené jsou milosti tvé, sestro má choti! Jak vzácnější jsou milosti tvé než víno, a vůně mastí tvých nade všecky vonné věci.
Mano kaka herani miya mor, yaye osiepna, ma ahero; mano kaka herani kelo mor mangʼeny moloyo divai, kendo ngʼwe ngʼar moloyo modhi mamoko duto!
11 Strdí tekou rtové tvoji, ó choti, med a mléko pod jazykem tvým, a vůně roucha tvého jako vůně Libánu.
Yaye jaherana, pien dhogi mit ka mor kich; lewi chalona chak kata mor kich. Lewni mirwako dungʼ tik mamit mana ka tik mamit mar got Lebanon.
12 Zahrada zamčená jsi, sestro má choti, vrchoviště zamčené, studnice zapečetěná.
Yaye jaherana, ichalo gi puodho mochiel; kendo ka soko molor dhoge modin motegno.
13 Výstřelkové tvoji jsou zahrada stromů jablek zrnatých s ovocem rozkošným cypru a nardu,
Yiende madongo e puothi gin olembe mongʼinore, molembegi beyo, kendo mit kaka olemb hena kod nad.
14 Nardu s šafránem, prustvorce s skořicí, a s každým stromovím kadidlo vydávajícím, mirry a aloes, i s všelijakými zvláštními věcmi vonnými.
Gin olembe mopogore opogore kaka nad kod safron, gi kalmas kod sinamon, kod yedhe mangʼwe ngʼar, kaka ubani gi mane-mane, kod apilo mamit mag tedo.
15 Ó ty sám vrchoviště zahradní, studnice vod živých, a tekoucích z Libánu.
Ichalo gi puodho ma thidhna ni e iye, bende ichalo gi soko mar pi mamol, kendo ichalo gi aore mamol kawuok ewi gode mag Lebanon.
16 Věj, větříčku půlnoční, a přiď, větříčku polední, prověj zahradu mou, ať tekou vonné věci její, a ať přijde milý můj do zahrady své, a jí rozkošné ovoce své.
Wuogi ka ikudho, in yamb nyandwat, bende in yamb milambo kudhi! Kudhi e puotha, mondo tikne okere malach. We jaherana koro obi odonji e puothe kendo obil olembene moyiedhi kendo mamit.