< Pieseò 2 >

1 Já jsem růže Sáronská, a lilium při dolinách.
I am a rose of Sharon, a lily of the valleys.
2 Jako lilium mezi trním, tak přítelkyně má mezi pannami.
As a lily amongst thorns, so is my love amongst the daughters.
3 Jako jabloň mezi dřívím lesním, tak milý můj mezi mládenci. V stínu jeho žádostiva jsem byla seděti, a sedímť; nebo ovoce jeho sladké jest ústům mým.
As the apple tree amongst the trees of the wood, so is my beloved amongst the sons. I sat down under his shadow with great delight, his fruit was sweet to my taste.
4 Uvedl mne na hody, maje za korouhev lásku ke mně.
He brought me to the banquet hall. His banner over me is love.
5 Očerstvětež mne těmi flašemi, posilňte mne těmi jablky, nebo umdlévám milostí,
Strengthen me with raisins, refresh me with apples; for I am faint with love.
6 Levice jeho pod hlavou mou, a pravicí svou objímá mne.
His left hand is under my head. His right hand embraces me.
7 Zavazujiť vás přísahou, dcery Jeruzalémské, skrze srny a laně polní, abyste nebudily a nevyrážely ze sna milého mého, dokudž by nechtěl.
I adjure you, daughters of Jerusalem, by the roes, or by the hinds of the field, that you not stir up, nor awaken love, until it so desires.
8 Hlas milého mého, aj, onť se béře, skáče po těch horách, poskakuje na těch pahrbcích.
The voice of my beloved! Behold, he comes, leaping on the mountains, skipping on the hills.
9 Podobný jest milý můj srně aneb mladému jelenu; aj, on stojí za stěnou naší, vyhlédá z oken, patří skrze mříži.
My beloved is like a roe or a young deer. Behold, he stands behind our wall! He looks in at the windows. He glances through the lattice.
10 Ozval se milý můj, a řekl mi: Vstaň, přítelkyně má, krásná má, a poď.
My beloved spoke, and said to me, “Rise up, my love, my beautiful one, and come away.
11 Nebo aj, zima pominula, prška přestala a odešla.
For behold, the winter is past. The rain is over and gone.
12 Kvítíčko se ukazuje po zemi, čas prozpěvování přišel, a hlas hrdličky slyší se v krajině naší.
The flowers appear on the earth. The time of the singing has come, and the voice of the turtledove is heard in our land.
13 Fík vypustil holičky své, a réví rozkvetlé vydalo vůni. Vstaniž, přítelkyně má, krásná má, a poď.
The fig tree ripens her green figs. The vines are in blossom. They give out their fragrance. Arise, my love, my beautiful one, and come away.”
14 Holubičko má, v rozsedlinách skalních, v skrýši příkré, ukaž mi oblíčej svůj, nechať slyším hlas tvůj; nebo hlas tvůj libý jest, a oblíčej tvůj žádostivý.
My dove in the clefts of the rock, in the hiding places of the mountainside, let me see your face. Let me hear your voice; for your voice is sweet and your face is lovely.
15 Zlapejte nám lišky, lišky maličké, ješto škodu dělají na vinicích, poněvadž vinice naše kvete.
Catch for us the foxes, the little foxes that plunder the vineyards; for our vineyards are in blossom.
16 Milý můj jest můj, a já jeho, jenž pase mezi lilium.
My beloved is mine, and I am his. He browses amongst the lilies.
17 Ažby zavítal ten den, a utekli by stínové ti, navratiž se, připodobni se, milý můj, srně neb mladému jelenu na horách Beter.
Until the day is cool, and the shadows flee away, turn, my beloved, and be like a roe or a young deer on the mountains of Bether.

< Pieseò 2 >