Pieseò 2
1 Já jsem růže Sáronská, a lilium při dolinách.
I am a rose of Sharon, a flower of the valleys.
2 Jako lilium mezi trním, tak přítelkyně má mezi pannami.
As the lily-flower among the thorns of the waste, so is my love among the daughters.
3 Jako jabloň mezi dřívím lesním, tak milý můj mezi mládenci. V stínu jeho žádostiva jsem byla seděti, a sedímť; nebo ovoce jeho sladké jest ústům mým.
As the apple-tree among the trees of the wood, so is my loved one among the sons. I took my rest under his shade with great delight, and his fruit was sweet to my taste.
4 Uvedl mne na hody, maje za korouhev lásku ke mně.
He took me to the house of wine, and his flag over me was love.
5 Očerstvětež mne těmi flašemi, posilňte mne těmi jablky, nebo umdlévám milostí,
Make me strong with wine-cakes, let me be comforted with apples; I am overcome with love.
6 Levice jeho pod hlavou mou, a pravicí svou objímá mne.
His left hand is under my head, and his right hand is round about me.
7 Zavazujiť vás přísahou, dcery Jeruzalémské, skrze srny a laně polní, abyste nebudily a nevyrážely ze sna milého mého, dokudž by nechtěl.
I say to you, O daughters of Jerusalem, by the roes of the field, do not let love be moved till it is ready.
8 Hlas milého mého, aj, onť se béře, skáče po těch horách, poskakuje na těch pahrbcích.
The voice of my loved one! See, he comes dancing on the mountains, stepping quickly on the hills.
9 Podobný jest milý můj srně aneb mladému jelenu; aj, on stojí za stěnou naší, vyhlédá z oken, patří skrze mříži.
My loved one is like a roe; see, he is on the other side of our wall, he is looking in at the windows, letting himself be seen through the spaces.
10 Ozval se milý můj, a řekl mi: Vstaň, přítelkyně má, krásná má, a poď.
My loved one said to me, Get up, my love, my fair one, and come away.
11 Nebo aj, zima pominula, prška přestala a odešla.
For, see, the winter is past, the rain is over and gone;
12 Kvítíčko se ukazuje po zemi, čas prozpěvování přišel, a hlas hrdličky slyší se v krajině naší.
The flowers are come on the earth; the time of cutting the vines is come, and the voice of the dove is sounding in our land;
13 Fík vypustil holičky své, a réví rozkvetlé vydalo vůni. Vstaniž, přítelkyně má, krásná má, a poď.
The fig-tree puts out her green fruit and the vines with their young fruit give a good smell. Get up from your bed, my beautiful one, and come away.
14 Holubičko má, v rozsedlinách skalních, v skrýši příkré, ukaž mi oblíčej svůj, nechať slyším hlas tvůj; nebo hlas tvůj libý jest, a oblíčej tvůj žádostivý.
O my dove, you are in the holes of the mountain sides, in the cracks of the high hills; let me see your face, let your voice come to my ears; for sweet is your voice, and your face is fair.
15 Zlapejte nám lišky, lišky maličké, ješto škodu dělají na vinicích, poněvadž vinice naše kvete.
Take for us the foxes, the little foxes, which do damage to the vines; our vines have young grapes.
16 Milý můj jest můj, a já jeho, jenž pase mezi lilium.
My loved one is mine, and I am his: he takes his food among the flowers.
17 Ažby zavítal ten den, a utekli by stínové ti, navratiž se, připodobni se, milý můj, srně neb mladému jelenu na horách Beter.
Till the evening comes, and the sky slowly becomes dark, come, my loved one, and be like a roe on the mountains of Bether.
