Pieseò 2
1 Já jsem růže Sáronská, a lilium při dolinách.
Ako mao ang rosa sa Saron, Usa ka lirio sa kawalogan.
2 Jako lilium mezi trním, tak přítelkyně má mezi pannami.
Ingon sa usa ka lirio sa taliwala sa katunokan, Maingon man ang akong hinigugma sa taliwala sa mga anak nga babaye.
3 Jako jabloň mezi dřívím lesním, tak milý můj mezi mládenci. V stínu jeho žádostiva jsem byla seděti, a sedímť; nebo ovoce jeho sladké jest ústům mým.
Sama sa usa ka kahoy nga mansana sa taliwala sa mga kahoy sa kakahoyan, Ingon niana ang akong hinigugma sa taliwala sa mga anak nga lalake. Sa dakung kalipay milingkod ako ilalum sa iyang landong, Ug ang iyang bunga matam-is sa akong pagtilaw.
4 Uvedl mne na hody, maje za korouhev lásku ke mně.
Gidala ako niya sa balay nga kolombirahan, Ug ang gugma mao ang iyang bandila sa ibabaw nako.
5 Očerstvětež mne těmi flašemi, posilňte mne těmi jablky, nebo umdlévám milostí,
Atimani ako ninyo uban sa pasas, pahiulii ako uban sa mansanas; Kay nagamasakiton ako tungod sa gugma.
6 Levice jeho pod hlavou mou, a pravicí svou objímá mne.
Ang iyang kamot nga wala ania sa ilalum sa akong ulo, Ug ang iyang too nga kamot naga gakus kanako.
7 Zavazujiť vás přísahou, dcery Jeruzalémské, skrze srny a laně polní, abyste nebudily a nevyrážely ze sna milého mého, dokudž by nechtěl.
Ako nagpapanumpa kaninyo, Oh mga anak nga babaye sa Jerusalem Tungod sa mga lagsaw nga lake kun tungod sa lagsaw nga baye sa kapatagan, Nga dili ninyo lihokon, ni pukawon ang akong gugma, hangtud nga siya mahimuot.
8 Hlas milého mého, aj, onť se béře, skáče po těch horách, poskakuje na těch pahrbcích.
Ang tingog sa akong hinigugma! ania karon, siya moanhi, Nagalukso-lukso sa kabukiran, Nagaulo-iniktin sa kabungtoran.
9 Podobný jest milý můj srně aneb mladému jelenu; aj, on stojí za stěnou naší, vyhlédá z oken, patří skrze mříži.
Ang akong hinigugma sama sa usa ka lagsaw kun sa usa ka osa nga nati: Ania karon, nagatindog siya luyo sa atong paril; Siya motan-aw sa sulod diha sa mga tamboanan; Siya molili sa tamboanan nga latis.
10 Ozval se milý můj, a řekl mi: Vstaň, přítelkyně má, krásná má, a poď.
Ang akong hinigugma misulti, ug miingon kanako, Tindog gugma ko, maanyag ko, ug umari ka.
11 Nebo aj, zima pominula, prška přestala a odešla.
Kay, ania karon, ang tingtugnaw miagi na; Ang ulan tapus na ug wala na;
12 Kvítíčko se ukazuje po zemi, čas prozpěvování přišel, a hlas hrdličky slyší se v krajině naší.
Ang kabulakan nanungha sa ibabaw sa yuta; Ang panahon sa ting-awit sa kalanggaman miabut na, Ug ang tingog sa tukmo nadungog dinhi sa atong yuta;
13 Fík vypustil holičky své, a réví rozkvetlé vydalo vůni. Vstaniž, přítelkyně má, krásná má, a poď.
Ang kahoy nga higuera nagapahinug sa iyang lunhaw nga mga higos, Ug ang kaparrasan nanagpamulak; Sila nagapaalimyon sa ilang kahumot. Tindog hinigugma ko, maanyag ko, ug umari ka.
14 Holubičko má, v rozsedlinách skalních, v skrýši příkré, ukaž mi oblíčej svůj, nechať slyším hlas tvůj; nebo hlas tvůj libý jest, a oblíčej tvůj žádostivý.
Oh salampati ko, nga anaa sa mga lungag sa bato, Sa kinasuokan sa dapit nga mahandig, Patan-awa ako sa imong dagway, Padungga ako sa imong tingog; Kay mananoy ang imong tingog, ug ang imong panagway matahum.
15 Zlapejte nám lišky, lišky maličké, ješto škodu dělají na vinicích, poněvadž vinice naše kvete.
Dakpon ta ang mga milo, ang gagmay nga mga milo, Nga nagausik sa kaparrasan; Kay ang atong kaparrasan namulak na.
16 Milý můj jest můj, a já jeho, jenž pase mezi lilium.
Ang akong hinigugma ako man, ug ako iya man; Nagapasibsib siya sa iyang panon sa carnero sa taliwala sa mga lirio.
17 Ažby zavítal ten den, a utekli by stínové ti, navratiž se, připodobni se, milý můj, srně neb mladému jelenu na horách Beter.
Hangtud nga mabugnaw ang adlaw, ug ang mga landong ipaylas, Pauli, hinigugma ko, ug magpakasama ka sa usa ka lagsaw kun sa usa ka nati nga osa Sa kabukiran sa Beter.
