Pieseò 1
1 Píseň nejpřednější z písní Šalomounových.
Højsangen, som er af Salomo.
2 Ó by mne políbil políbením úst svých; nebo lepší jsou milosti tvé nežli víno.
Han kysse mig med Kys af sin Mund; thi din Kærlighed er bedre end Vin.
3 Pro vůni masti tvé jsou výborné, mast rozlitá jméno tvé; protož tě mladice milují.
Dine Salver ere gode at lugte, dit Navn er som en Salve, der udgydes; derfor elske unge Piger dig.
4 Táhniž mne, a poběhnem za tebou. Uvedltě mne král do pokojů svých, plésati a veseliti se v tobě budeme, a vychvalovati milosti tvé více než víno; upřímí milují tě.
Drag mig! efter dig ville vi løbe; Kongen førte mig ind i sine inderste Kamre; vi ville fryde os og glæde os i dig, vi ville prise din Kærlighed mere end Vin; de oprigtige elske dig.
5 Jsemť černá, ale milostná, ó dcery Jeruzalémské, tak jako stanové Cedarští, jako opony Šalomounovy.
Jeg er sort, dog yndig, I Jerusalems Døtre! som Kedars Pauluner, som Salomos Telte.
6 Nehleďte na mne, žeť jsem snědá, nebo jsem obhořela od slunce. Synové matky mé rozpálivše se proti mně, postavili mne, abych ostříhala vinic, a vinice své nehlídala jsem.
Ser ikke paa mig, at jeg er sort; thi Solen har brændt mig; min Moders Sønner ere blevne vrede paa mig, de have sat mig til Vingaardenes Vogterinde; min Vingaard, som jeg havde, har jeg ikke bevogtet.
7 Oznam mi ty, kteréhož miluje duše má, kde paseš? Kde dáváš odpočinutí o poledni? Nebo proč mám býti tak jako poběhlá při stádích tovaryšů tvých?
Giv mig til Kende, du, hvem min Sjæl elsker! hvor du vogter, hvor du lader Hjorden ligge om Middagen, at jeg ikke skal være som en Kvinde, der gaar tilhyllet ved dine Medbrødres Hjorde.
8 Jestliže nevíš, ó nejkrašší mezi ženami, vyjdi po šlepějích ovcí, a pas kozlátka svá podlé obydlí pastýřů.
Dersom du ikke ved det, du dejligste iblandt Kvinderne! da gak ud i Faarenes Spor, og vogt dine Kid ved Hyrdernes Boliger!
9 Jízdě v vozích Faraonových připodobňuji tě, ó milostnice má.
Ved Hestene for Faraos Vogn ligner jeg dig, min Veninde!
10 Líce tvá okrášlena jsou ozdobami, a hrdlo tvé halžemi.
Dine Kinder ere yndige under Kæderne og din Hals under Perlesnorene.
11 Ozdob zlatých naděláme tobě s proměnami stříbrnými.
Vi ville gøre dig Guldkæder med Sølvprikker.
12 Dotud, dokudž král stolí, nardus můj vydává vůni svou.
Saa længe Kongen var i sin Kreds, gav min Nardus sin Lugt.
13 Svazček mirry jest mi milý můj, na prsech mých odpočívaje.
Min elskede er mig en Myrrakugle, som forbliver imellem mine Bryster.
14 Milý můj jest mi hrozen cyprový na vinicích v Engadi.
Min elskede er mig en Koferdrue, i Vingaardene, udi En-Gedi.
15 Aj, jak jsi ty krásná, přítelkyně má, aj, jak jsi krásná! Oči tvé jako holubičí.
Se, du, min Veninde! er dejlig; se, du er dejlig, dine Øjne ere Duer.
16 Aj, jak jsi ty krásný, milý můj, jak utěšený! I to lůže naše zelená se.
Se, du, min elskede! er yndig, ja yndig, ja, vort Leje er grønt.
17 Trámové domů našich jsou z cedrů, a pavlače naše z boroví.
Vore Huses Bjælker ere Cedre, vort Loft er Cypresser.
