Rút 3
1 Řekla jí potom Noémi svegruše její: Má dcero, nemám-liž pohledati tobě odpočinutí, aby tobě dobře bylo?
Екхвар латири сасуи Нооми пхэнда лати: — Мури чей, на трэбуни ли манди тэ аракхав тути тхан, соб тути тэ авэл мишто?
2 Anobrž zdaliž Bóz ten příbuzný náš, s jehož jsi děvečkami byla, nebude víti ječmene na humně noci této?
Хыба Боазо, пэхкирэнца бутярнянца, савэнца ту слян, амэнди на родо? Авдивэ бельвеляґа вов жужарэл ячмени пы токо.
3 Protož umej se a pomaž, roucho své také oblec, a jdi na humno, však tak, aby nebylo známé muži tomu, prvé než by přestal jísti a píti.
Тай кади, джя, выхалавпэ, помакпэ лаче мастинаґа тай уряв тири лачи їда. Джя пы токо, кацик на сикавпэ лэсти ды кодыя вряма, кала вов на пэрэачела тэ ха тай тэ пэ.
4 A když půjde ležeti, znamenej místo, na kterémž lehne, a přijduc, pozdvihneš pláště u noh jeho, a tu se položíš; on pak oznámí tobě, co bys měla činiti.
Кала вов пэрэла, рапир кадыва тхан, тев вов пэрэла. Тунчи джя, оттер ушардо ды лэхкирэ пурэн тай пэр. Вов пхэнэла тути, со тэ тирэ.
5 Jížto Rut řekla: Cokoli mi rozkážeš, učiním.
— Мэ тирава вса, сар ту пхэндан, — пхэнда Руфь.
6 Šla tedy na to humno, a učinila všecko, což jí rozkázala svegruše její.
Вой джиля пы токо тай тирда вса, со пхэнда лати тэ тирэ латири сасуи.
7 Když pak pojedl Bóz a napil se, a rozveselilo se srdce jeho, šel spáti vedlé stohu; přišla i ona tiše, a pozdvihši pláště u noh jeho, položila se.
Кала Боазо пэрэачиля тэ ха тай тэ пэ, тай ачиля лэсти мишто, вов отджиля, пэля ды угло скирдатэ. Руфь локхэ поджиля, оттерда ушардо лэхкирэ пурэндэ тай пэля.
8 A když bylo o půl noci, ulekl se muž ten a zchopil se, a aj, žena leží u noh jeho.
Ды їпаш рят вов сдарыняпэ, порисардапэ тай додыкхля джювля, сави пашлёлас ды лэхкирэ пурэн.
9 I řekl: Kdo jsi ty? A ona odpověděla: Já jsem Rut, děvka tvá. Vztáhni křídlo pláště svého na děvku svou, nebo příbuzný jsi.
— Ко ту? — пхучля вов. — Мэ тири копыля, Руфь — пхэнда вой. — Ушарав ман тиря їдаґа, ту же екх пашутнэндар родостар амэнди, саво лиджял лав пала амэн.
10 A on řekl: Požehnaná jsi ty od Hospodina, dcero má. Větší jsi nyní pobožnosti dokázala, nežli prvé, že jsi nehledala mládenců bohatých aneb chudých.
Вов пхэнда: — Тэ дэл тути РАЙ бахт, чей мури. Када лачё рындо барыдэр колэстар, саво ту тирэґас дыкалэ. Ту на ачилян тэ пхирэ пала тэрнэн муршэндэ — на пала барвалэн, тай на пала чёрорэн.
11 Protož nyní, dcero má, neboj se; vše, čehož žádáš, učiním tobě, nebo víť všecko město lidu mého, že jsi ty žena šlechetná.
Нэ кана, мури чей, на дара. Мэ тирава важ тути вса, со ту помангэґа. Всаворо муро форо джянэл, со ту пативали джювли.
12 A také jest to pravé, že jsem příbuzný tvůj, ale jestiť příbuzný bližší nežli já.
Мэ пашутно родо, нэ исин родо пашэдэр тути.
13 Odpočiniž tu přes noc, a když bude ráno, jestližeť on bude chtíti práva příbuznosti k tobě užiti, dobře, nechť užive. Pakliť nebude chtíti práva užiti k tobě, já právem příbuznosti pojmu tebe, živť jest Hospodin. Spiž tu až do jitra.
Ачпэ пы рят катэ. Дэнзор, кала вов скамэла тэ вытинэ тут, када мишто – мэк кади и тэ авэл. Нэ сар на закамэла, чячимаґа, сар кода, со джюдо РАЙ, када тирава мэ. Сов катэ ды дэнзор.
14 A tak spala u noh jeho až do jitra. Potom vstala prvé, nežli by kdo poznati mohl bližního svého; nebo pečoval Bóz, aby někdo nezvěděl, že přišla žena ta na humno.
Тай вой сля ды лэхкирэн пурэн ды дэнзор, нэ вшиля дыкалэ, кала ек мануш роздыкхэла аврэ манушэ. Боазо пхэнда ды пэ: «Мэк нико на джянэл, со пы токо авэлас джювли».
15 A řekl: Přines loktušku, kterouž se odíváš, a drž ji. A když ji držela, naměřiv jí šest měr ječmene, vložil na ni. I vešla do města.
Вов пхэнда лати: — Дэ манди упрани їда, сави пэ тут, тай рицар ла. Кала вой тирда када, вов вычюта ды кадыя їда баро гоно ячмени тай дыня лати зор тэ зачювэ пы пхикен. Тунчи вов рисардапэ ды форо.
16 A přišla k svegruši své. Kteráž řekla: Kdo jsi ty, dcero má? I vypravovala jí všecko, což jí učinil muž ten.
Кала Руфь авиля пэхкиря сасуятэ, Нооми пхучля: — Нэ сар ту, чей мури? Тай Руфь роспхэнда лати пала вса, со тирда Боазо важ лати
17 A řekla: Šest měr těchto ječmene dal mi, nebo řekl ke mně: Nenavrátíš se prázdná k svegruši své.
тай прыпхэнда: — Вов дыня манди їпаш гоно ячмени тай пхэнда: «На рисюв пэхкиря сасуятэ шушэ вастэнца».
18 I řekla jí Noémi: Počekej, dcero má, až porozumíš, jak to padne; neboť neobleví muž ten, až tu věc dnes k místu přivede.
Нооми пхэнда: — Поач, мури чей, кала на уджянаґа, дысо вса доджяла. Кадыва мануш на прыбэшэла, вов авдивэ затирэла кадыва рындо.
