Římanům 9
1 Pravduť pravím v Kristu, a neklamámť, čemuž i svědomí mé svědectví vydává v Duchu svatém,
veritatem dico in Christo non mentior testimonium mihi perhibente conscientia mea in Spiritu Sancto
2 Žeť mám veliký zámutek, a ustavičnou bolest v srdci svém.
quoniam tristitia est mihi magna et continuus dolor cordi meo
3 Nebo žádal bych já sám zavrženým býti od Krista místo bratří svých, příbuzných svých podlé těla.
optabam enim ipse ego anathema esse a Christo pro fratribus meis qui sunt cognati mei secundum carnem
4 Kteřížto jsou Izraelští, jejichž jest přijetí za syny, i sláva, i smlouvy, i zákona dání, i služba, i zaslíbení.
qui sunt Israhelitae quorum adoptio est filiorum et gloria et testamenta et legislatio et obsequium et promissa
5 Jejichž jsou otcové, a ti, z nichž jest Kristus podlé těla, kterýž jest nade všecky Bůh požehnaný na věky. Amen. (aiōn g165)
quorum patres et ex quibus Christus secundum carnem qui est super omnia Deus benedictus in saecula amen (aiōn g165)
6 A však nemůže zmařeno býti slovo Boží. Nebo ne všickni, kteříž jsou z Izraele, Izraelští jsou.
non autem quod exciderit verbum Dei non enim omnes qui ex Israhel hii sunt Israhel
7 Aniž proto, že jsou símě Abrahamovo, všickni jsou synové, ale v Izákovi nazváno bude tvé símě.
neque quia semen sunt Abrahae omnes filii sed in Isaac vocabitur tibi semen
8 To jest, ne ti, kteříž jsou synové těla, jsou synové Boží, ale kteříž jsou synové zaslíbení, ti se počítají za símě.
id est non qui filii carnis hii filii Dei sed qui filii sunt promissionis aestimantur in semine
9 Nebo toto jest slovo zaslíbení: V týž čas přijdu, a Sára bude míti syna.
promissionis enim verbum hoc est secundum hoc tempus veniam et erit Sarrae filius
10 A netoliko to, ale i Rebeka z jednoho počavši, totiž z Izáka, otce našeho.
non solum autem sed et Rebecca ex uno concubitum habens Isaac patre nostro
11 Nebo ještě před narozením, a prvé než co dobrého neb zlého učinili, aby uložení Boží, kteréž jest podlé vyvolení, ne z skutků, ale z toho, kterýž povolává, pevné bylo,
cum enim nondum nati fuissent aut aliquid egissent bonum aut malum ut secundum electionem propositum Dei maneret
12 Řečeno jest jí: Větší sloužiti bude menšímu,
non ex operibus sed ex vocante dictum est ei quia maior serviet minori
13 Jakož psáno jest: Jákoba jsem miloval, ale Ezau nenáviděl jsem.
sicut scriptum est Iacob dilexi Esau autem odio habui
14 I což tedy díme? Zdali nespravedlnost jest u Boha? Nikoli.
quid ergo dicemus numquid iniquitas apud Deum absit
15 Nebo Mojžíšovi dí: Smiluji se, nad kým se smiluji, a slituji se, nad kýmž se slituji.
Mosi enim dicit miserebor cuius misereor et misericordiam praestabo cuius miserebor
16 A tak tedy není na tom, kdož chce, ani na tom, kdož běží, ale na Bohu, kterýž se smilovává.
igitur non volentis neque currentis sed miserentis Dei
17 Nebo dí písmo Faraonovi: Proto jsem vzbudil tebe, abych na tobě ukázal moc svou, a aby rozhlášeno bylo jméno mé po vší zemi.
dicit enim scriptura Pharaoni quia in hoc ipsum excitavi te ut ostendam in te virtutem meam et ut adnuntietur nomen meum in universa terra
18 A tak tedy, nad kýmž chce, smilovává se, a koho chce, zatvrzuje.
ergo cuius vult miseretur et quem vult indurat
19 Ale díš mi: I proč se pak hněvá? nebo vůli jeho kdo odepřel?
dicis itaque mihi quid adhuc queritur voluntati enim eius quis resistit
20 Nýbrž, ó člověče, kdo jsi ty, že odmlouváš Bohu? Zdaž hrnec dí hrnčíři: Pročs mne tak udělal?
o homo tu quis es qui respondeas Deo numquid dicit figmentum ei qui se finxit quid me fecisti sic
21 Zdaliž hrnčíř nemá moci nad hlinou, aby z jednostejného truple udělal jednu nádobu ke cti, a jinou ku potupě?
an non habet potestatem figulus luti ex eadem massa facere aliud quidem vas in honorem aliud vero in contumeliam
22 Což pak, že Bůh, chtěje ukázati hněv, a oznámiti moc svou, snášel ve mnohé trpělivosti nádoby hněvu, připravené k zahynutí,
quod si volens Deus ostendere iram et notam facere potentiam suam sustinuit in multa patientia vasa irae aptata in interitum
23 A známé učiniti bohatství slávy své při nádobách milosrdenství, kteréž připravil k slávě?
ut ostenderet divitias gloriae suae in vasa misericordiae quae praeparavit in gloriam
24 Kterýchž i povolal, totiž nás, netoliko z Židů, ale také i z pohanů,
quos et vocavit nos non solum ex Iudaeis sed etiam ex gentibus
25 Jakož i skrze Ozé dí: Nazovu nelid svůj lidem svým, a nemilou milou.
sicut in Osee dicit vocabo non plebem meam plebem meam et non misericordiam consecutam misericordiam consecutam
26 A staneť se, že místo toho, kdež řečeno bylo jim: Nejste vy lid můj, tuť nazváni budou synové Boha živého.
et erit in loco ubi dictum est eis non plebs mea vos ibi vocabuntur filii Dei vivi
27 Izaiáš pak volá nad Izraelem, řka: Byť pak byl počet synů Izraelských jako písek mořský, ostatkové spaseni budou.
Esaias autem clamat pro Israhel si fuerit numerus filiorum Israhel tamquam harena maris reliquiae salvae fient
28 Nebo pohubení učiní spravedlivé, a to jisté, pohubení zajisté učiní Pán na zemi, a to jisté.
verbum enim consummans et brevians in aequitate quia verbum breviatum faciet Dominus super terram
29 A jakož prvé pověděl Izaiáš: Byť byl Pán zástupů nepozůstavil nám semene, jako Sodoma učiněni bychom byli, a Gomoře byli bychom podobni.
et sicut praedixit Esaias nisi Dominus Sabaoth reliquisset nobis semen sicut Sodoma facti essemus et sicut Gomorra similes fuissemus
30 Což tedy díme? I to, že pohané, kteříž nenásledovali spravedlnosti, dosáhli spravedlnosti, a to spravedlnosti té, kteráž jest z víry;
quid ergo dicemus quod gentes quae non sectabantur iustitiam adprehenderunt iustitiam iustitiam autem quae ex fide est
31 Izrael pak následovav zákona spravedlnosti, k zákonu spravedlnosti nepřišel.
Israhel vero sectans legem iustitiae in legem iustitiae non pervenit
32 Proč? Nebo ne z víry, ale jako z skutků zákona jí hledali. Urazili se zajisté o kámen urážky,
quare quia non ex fide sed quasi ex operibus offenderunt in lapidem offensionis
33 Jakož psáno jest: Aj, kladu na Sionu kámen urážky a skálu pohoršení, a každý, kdož uvěří v něj, nebude zahanben.
sicut scriptum est ecce pono in Sion lapidem offensionis et petram scandali et omnis qui credit in eum non confundetur
